ZOO Olomouc

Samice hrabáče odjela z Olomouce do Holandska

Foto ZOO Olomouc

Odchov hrabáče kapského v zoologických zahradách je vždy chovatelsky velmi náročný. V olomoucké zoo se to podařilo již potřetí, takže v současné době tam mají rodičovský pár hrabáčů a jejich dvě dcery, narozené 8. dubna 2023 a 12. dubna 2024.

Starší z nich před pár dny odcestovala do zoologické zahrady v Arnhemu v Holandsku, v níž mají v rámci evropských zoologických zahrad v chovu těchto prapodivných zvířat největší tradici.

„Transport musí být proveden ve velmi kvalitní přepravní bedně, protože hrabáč je schopen i během cesty použít své silné přední nohy a vyzkoušet její pevnost,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. Je na místě si připomenout, že otec hrabáč je přímý potomek zvířat pocházejících z Afriky.

Mláďata makaků okupují v Zoo Olomouc průchozí výběh

Foto ZOO Olomouc

Pro milovníky otevřených výběhů s nepatrnou dávkou adrenalinu má Zoo Olomouc dobrou zprávu. Průchozí výběh makaků včetně 42 m dlouhé visuté lávky, která se ocitá 7 m nad zemí, vstupuje do své letní vrcholové sezony. O překvapení v tomto jednom z největších a nejatraktivnějších výběhů nebyla nouze nikdy. O to poslední se postarali jeho domovští obyvatelé – makaci červenolící, kteří mají další spolubydlící. Ne, že by do svého hájemství pustili nějaká jiná zvířata, pouze se jejich tlupa loupeživého typu rozrostla o další malé mafiány s pronikavou inteligencí jim vlastní.

„Mláďata jsou prozatím dvě, narodila se 23. 5. a 11. 6. 2024. Obě matky pečují o své potomky příkladně a v jejich výchově jim pomáhá celá tlupa. V dohledné budoucnosti ještě porody očekáváme, napovídají tomu větší břicha matek čekatelek,“ uvádí ošetřovatelka Veronika Peterková. Olomoucká zoo chová makaky od roku 2001. Celkem se v ní narodilo 81 mláďat.

Olomoucká zoo má čtyřčata vzácné kočky krátkouché

Foto ZOO Olomouc

Čtyřčata kočky krátkouché, která se narodila 16. dubna, se poprvé objevila ve výběhu všechna. Při své procházce po zoo je tak za pěkného počasí návštěvníci mohou spatřit, kterak si spolu hrají. „Všem se doposud daří dobře. První týdny jsou ukrytá před zraky chovatelů, ale i návštěvníků v boudě, pod pečlivým dohledem své matky, což dnes už neplatí,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kočky krátkouché od roku 1993. Za ta léta se zde narodilo 67 mláďat.

Aktuálně je tento druh chován v malém počtu zoologických zahrad. Díky úzké spolupráci českých zoo se daří chov tohoto zajímavého druhu šířit i do dalších evropských zoo.

Lemuři běločelí v Zoo Olomouc se radují z dvojčat

Foto ZOO Olomouc

Po narození 20. 4. 2024 byla krátkou dobu matka od ostatních členů rodiny dočasně oddělena. „Nyní ji už můžete i s mláďaty vidět v pavilonu opic. Jedná se opět o dvojčata – 2 samečky,” sděluje zooložka Jitka Vokurková. V olomoucké zoo jsme se s prvními lemury mohli setkat již v roce 1989. K dnešnímu dni se zde narodilo celkem 49 mláďat. Olomoucká zoo je významným a dlouhodobým chovatelem tohoto v přírodě ohroženého druhu.

Lemuři běločelí obývají výhradně ostrov Madagaskar. Jejich populace v přírodě stále klesá. Za poslední tři generace (24 let) klesla o 30 %. V pralesích severovýchodního Madagaskaru byla pro jejich ochranu před lovem zřízena rezervace Betampona, vysazeni byli i na ostrůvek Nosy Mangabe. Jedná se o druh, který je nejvíce ohrožený odlesňováním a také lovem pro maso, neboť se nachází v oblasti, kde lidé trpí nedostatkem živočišné bílkoviny. Aby se podařilo druh zachránit, jsou zřizovány speciální rezervace.

Největší savec Evropy má dvě mláďata, chlubí se Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

25. května a 3. června se v Zoo Olomouc narodila mláďata zubrů evropských. „O obě mláďata vzorně pečují jejich matky,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v r. 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory v r. 1973 získala olomoucká zoo své první zubry. V r. 1986 jejich chov v olomoucké zahradě ustal. Jeho znovuvzkříšení se pojí až s r. 2013, od té doby se narodilo 17 mláďat.

Domovinou zubra evropského byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. Ze tří geografických poddruhů (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze poddruh evropský. Zubr evropský má dvě genetické linie. Bez příměsi kavkazské krve, tzv. nížinná (Bělověžská) linie, kterou zakládalo 7 čistokrevných zvířat (4,3). Kavkazská krev pak koluje u zubrů tzv. nížinně – kavkazské linie. I zubr evropský byl však počátkem 20. stol. v přírodě vyhuben.

Zoo Olomouc zveřejnila první fotografie nosatého miminka

Foto ZOO Olomouc

17. května přivedla samice mravenečníka čtyřprstého na svět mládě vážící 425 gramů. „Mládě prosperuje, přibývá na váze, která dosáhla už 700 g. Zasloužilá matka, která před ním přivedla na svět už 3 potomky, se o něj pečlivě stará. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními, jelikož odchov pro minimalizaci rizik probíhá v zázemí,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová.

Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelů, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky prvnímu chovnému páru dovezenému do ČR. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo 20 mláďat.

V přírodě je kavkazských kozorožců pár tisíc. V Zoo Olomouc nově o 13 mláďat víc

ilustrační foto

V olomoucké zoologické zahradě se ve dnech 13. až 30. května narodilo 13 mláďat vzácných a impozantních kozorožců kavkazských. „Čtyři samice dokonce odchovávají dvojčata“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká zoo chová kozorožce kavkazské od roku 1987, celkem se zde narodilo 166 mláďat a momentálně je největším chovatelem tohoto druhu nejen v Evropě, ale i na celém světě.

Tento druh je na Kavkaze endemitem (nikde jinde na světě se nevyskytuje), konkrétně ho můžeme spatřit pouze v pohořích Gruzie a Ruska, kde žijí vzácně v místech o rozloze pouhých 4500 km2, v nadmořských výškách až 4000 m n. m. Jejich stavy v přírodě se snižují následkem nelegálního lovu a odhadují se dle posledního sčítání v roce 2019 na 4 000-5 000 jedinců. Klesají tedy v důsledku činnosti člověka, který loví trofejní samce (rohy dospělých samců dosahují délky až 106 cm). Také ale díky narůstajícímu chovu domácích zvířat.

Sobí boom v Zoo Olomouc. Stádo se rozrostlo o osm mláďat

ilustrační foto

Samec i všechny samice soba polárního v Zoo Olomouc pochází z vlastního chovu. Během května přivedly samice na svět postupně osm mláďat. Některá z nich jsou prozatím téměř bílá, ale v dospělosti tato barva přejde do světle šedé, jiná mláďata se rodí i v barvě hnědé.

V olomoucké zoo se v období od 2. do 12. května narodilo hned osm mláďat sobů polárních. „Všechna prospívají a daří se jim dobře. Tito zarytí seveřané, pocházející z arktických oblastí, čelí v zimním období ve své domovině teplotám blížícím se padesáti stupňům pod nulou," říká zooložka Eliška Veselá. Soby polární chová Zoo Olomouc od roku 1994, kdy přivezli zakládající skupinu ze Zoo v Kolmardenu ve Švédsku. Za dobu chovu zde přišlo na svět už 118 mláďat.

Malý hrabáček roste jako z vody a představuje se veřejnosti

ilustrační foto

12. dubna 2024 porodila v Zoo Olomouc samice hrabáče kapského své další mládě. Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. V prvním období života mládě potřebovalo v prostoru teplotu kolem 33 ºC, čehož v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže mohla nechtěně malému mláděti ublížit. Proto muselo být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládalo k nakojení pod dozorem ošetřovatele.

„Čas pokročil a hrabáčí mládě se za necelé 4 týdny dostalo z porodní hmotnosti 1,55 kg na 6,9 kg. Takto velkého tvora už nezalehne nebo neodhrábne ani jeho matka. Současně mládě už tak snadno neprochladne, a proto ve vnitřním výběhu mohou společně trávit celý den. Během něj mládě pije mateřské mléko a oba celou dobu prospí. Dnes poprvé spolu zůstanou i přes noc, kdy nad mládětem nebdí ošetřovatelé. S velmi velkou pravděpodobností je mládě samička, nicméně zcela jistí si budeme až po analýze DNA,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář.

Ocenění v soutěži Bílý slon přinesli Zoo Olomouc vousáci

Foto ZOO Olomouc

V prostorách kláštera ve Fulneku proběhlo vyhlášení soutěže o odchov roku nazvané Bílý slon. V silné konkurenci 20 kvalitních odchovů z českých a slovenských zoologických zahrad v kategorii Ptáci se vousák senegalský umístil na třetím místě, což je v této kategorii úspěch po 15 letech. Z olomoucké zoo se naposledy z opeřenců prosadil odchov zoborožců šedolících v roce 2009.

„Tohoto ocenění v prestižní chovatelské soutěži si velmi vážíme a rád bych jmenovitě poděkoval týmu chovatelů, který se nejen o vousáky senegalské příkladně stará a na samotném odchovu má lví podíl – Filipovi Vařekovi, Vojtěchovi Maškovi a Monice Davidové,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner. Soutěž o odchov roku má dlouhou tradici. Pořádá ji zapsaný spolek Česká zoo a ocenění za chovatelskou práci předává již dlouhých 30 let. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnilo mnoho zástupců zoologických zahrad z Česka a Slovenska.