mládě

Největší savec Evropy má dvě mláďata, chlubí se Zoo Olomouc

Foto ZOO Olomouc

25. května a 3. června se v Zoo Olomouc narodila mláďata zubrů evropských. „O obě mláďata vzorně pečují jejich matky,“ uvádí zooložka Ing. Jitka Vokurková. Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v r. 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory v r. 1973 získala olomoucká zoo své první zubry. V r. 1986 jejich chov v olomoucké zahradě ustal. Jeho znovuvzkříšení se pojí až s r. 2013, od té doby se narodilo 17 mláďat.

Domovinou zubra evropského byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. Ze tří geografických poddruhů (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze poddruh evropský. Zubr evropský má dvě genetické linie. Bez příměsi kavkazské krve, tzv. nížinná (Bělověžská) linie, kterou zakládalo 7 čistokrevných zvířat (4,3). Kavkazská krev pak koluje u zubrů tzv. nížinně – kavkazské linie. I zubr evropský byl však počátkem 20. stol. v přírodě vyhuben.

Zoo Olomouc zveřejnila první fotografie nosatého miminka

Foto ZOO Olomouc

17. května přivedla samice mravenečníka čtyřprstého na svět mládě vážící 425 gramů. „Mládě prosperuje, přibývá na váze, která dosáhla už 700 g. Zasloužilá matka, která před ním přivedla na svět už 3 potomky, se o něj pečlivě stará. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními, jelikož odchov pro minimalizaci rizik probíhá v zázemí,“ uvádí ošetřovatelka Hana Dostálová.

Zoo Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelů, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky prvnímu chovnému páru dovezenému do ČR. K dnešnímu dni se v Zoo Olomouc narodilo 20 mláďat.

Sobí boom v Zoo Olomouc. Stádo se rozrostlo o osm mláďat

ilustrační foto

Samec i všechny samice soba polárního v Zoo Olomouc pochází z vlastního chovu. Během května přivedly samice na svět postupně osm mláďat. Některá z nich jsou prozatím téměř bílá, ale v dospělosti tato barva přejde do světle šedé, jiná mláďata se rodí i v barvě hnědé.

V olomoucké zoo se v období od 2. do 12. května narodilo hned osm mláďat sobů polárních. „Všechna prospívají a daří se jim dobře. Tito zarytí seveřané, pocházející z arktických oblastí, čelí v zimním období ve své domovině teplotám blížícím se padesáti stupňům pod nulou," říká zooložka Eliška Veselá. Soby polární chová Zoo Olomouc od roku 1994, kdy přivezli zakládající skupinu ze Zoo v Kolmardenu ve Švédsku. Za dobu chovu zde přišlo na svět už 118 mláďat.

Vari černobílí trhli rekord. Narodila se jim trojčata!

Foto ZOO Olomouc

Vari černobílý je lemurem, který se ze všech unijních zoologických zahrad v republice rozmnožuje pravidelně pouze v Zoo Olomouc a v Zoo Ústí nad Labem. 14. dubna se těmto poloopicím narodila tři mláďata – dva samečci a jedna samička. „Odchov trojčat nebývá příliš běžný, a i náš současný pár odchovává tři mláďata poprvé. Všem se daří výborně a zaznamenáváme hmotnostní přírůstky. Ve výběhu jsou společně s rodiči a sourozencem z roku 2023,“ podotýká zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká zahrada chová vari od roku 1990 a na svět v ní přišlo celkem 42 mláďat. V evropských zoologických zahradách se v roce 2023 podařilo odchovat pouze 11 mláďat a naše zoologická zahrada je jedním s významných chovatelů tohoto druhu.

Ve volné přírodě obývá pouze ostrov Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů i úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

Zoo Olomouc má nový chovný pár roztomilých kalimik

Foto ZOO Olomouc

Kalimika, neboli tamaríny skákavé, jak zní jejich starší název, chová olomoucká zoo od roku 1997. V uplynulém roce se tamější chovatelé rozloučili se samcem i samicí. Oba se dožili vysokého věku, ale samice byla s délkou života 25 let rekordmankou. „K nedávno získané samičce ze Zoo Ljubljana jsme přivezli mladého samce ze švýcarské Walter zoo, čímž jsme získali mladý nadějný pár a k tomu i doporučení koordinátora k rozmnožování tohoto druhu v naší zoo. Jedná se o klidná a vyrovnaná zvířata, a i jejich spojování se povedlo po velmi krátkém seznámení,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Za dobu chovu se v Zoo Olomouc narodila pouze 3 mláďata.

Tento druh byl poprvé popsán v roce 1904 a je jediným zástupcem rodu Callimico. Je o něco větší než ostatní drápkaté opice. Dokáže velmi dobře šplhat a skákat i do vzdálenosti čtyř metrů. Po průměrné době březosti 144-159 dnů samice obvykle porodí jediné mládě, a ne dvojčata jako u jiných kosmanů a tamarínů. Další zvláštností je, že v prvních týdnech života se o mládě stará a nosí je především matka. Otec a ostatní členové skupiny se výchovy účastní až později. Mláďata jsou kojena tři měsíce, v té době si již začínají samostatně shánět potravu. Dospívají ve druhém roce života.

Tmaví lemuři se radují z dvojčat. Po osmi letech

Foto ZOO Olomouc

Po 8 let trvající nucené přestávce, kdy neměli doporučení k odchovu, se v olomoucké zoo narodila dvojčata lemurů tmavých. „Díky výraznému pohlavnímu dimorfismu již od prvního dne víme, že se narodil sameček a samička. První dny se matka s mláďaty, které nosí ve slabinách, zdržovala v boudičce v horní části výběhu a ani otec nesměl být příliš blízko. Zhruba po 10 dnech se ale osmělila a mláďata předvádí návštěvníkům i přímo u skla,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Tyto vzácné poloopice jsou endemity ostrova Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

Zoo Olomouc se raduje ze vzácného mláděte hrabáče kapského

Foto ZOO Olomouc

12. dubna 2024 porodila samice hrabáče kapského své další mládě. Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. Je třeba se držet skutečnosti, že dospělý hrabáč v přírodě přes den spí v hluboké noře, současně musíme respektovat hrabáčí matku, která ne vždy ve dne spí, a ne vždy je ochotna mládě nakojit.

„V prvním období života mládě potřebuje v prostoru teplotu kolem 33 st. C, čehož v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže by mohla nechtěně mláděti ublížit. Proto musí být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládá k nakojení pod dozorem ošetřovatele. Ošetřovatel však musí nadojit i mléko do zásoby pro čas, kdy je matka aktivní a tuto funkci nezastane, tj, velmi brzy ráno a z kraje noci.

V Zoo Liberec se vylíhlo mládě kondora královského. Pochází z Olomouce

Foto ZOO Olomouc

Není tomu dávno, co oplozené vejce kondora královského, které pocházelo od rodičů ze Zoo Olomouc, putovalo do rukou odborníků v Zoo Liberec.

„Roky strávené s tímto párem prokázaly, že snáší pravidelně oplozená vejce, je schopen sezení na vejci, ale dříve nebo později kondoři svou snůšku opustí. Proto jsme se rozhodli vejce z letošní zimy z hnízda odebrat a po dohodě poslat do Liberce, kde mají s asistovaným líhnutím dravců bohaté zkušenosti. Liberečtí chovatelé jej umístili do speciální líhně a po 55 dnech řízené a asistované inkubace se mládě začalo klubat na svět,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

Zoo Olomouc se těší ze dvou mláďat křiklounů

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká zoo úspěšně navázala na loňský odchov čáje obojkové. Tehdejší vytoužená samička již nedávno odjela do německého Vogelparku Walsrode, kde utvořila pár se stejně starým samečkem z plzeňské zoo. Vzápětí chovný pár zahnízdil znovu a úspěšně nyní odchovává další dvě mláďata!

 „Díky vylíhnutí v průběhu zimy jsme byli nuceni udělat patřičné změny ve složení krmné dávky, která byla nahrazena rukolou a polníčkem namísto pampelišek a dalšího zeleného krmení z přírody. V těchto dnech již chodí celá rodinka na pastvu do zatravněného výběhu v neveřejném zázemí zoologické zahrady. Úspěšný odchov čájí obojkových je pro nás velmi důležitý, protože zdaleka nepatří k běžným událostem na úseku chovu ptáků. O to větší radost máme z opakovaného odchovu, a i proto jsme tomuto druhu vyčlenili nemalou část našeho chovného zařízení," uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

Posledním mládětem roku 2023 byl v Zoo Olomouc drsný medojed

Foto ZOO Olomouc

Konec roku v Zoo Olomouc řádně oslavila rodina medojeda kapského. Přivítala na svět pokračovatele rodu, poslední mládě, které se v roce 2023 v zoo narodilo.

„Silvestrovské mládě se těší medojedímu životu, a byť jsme pro jeho klidný odchov zvolili prozatím zázemí, medojedy mohou návštěvníci vidět v pavilonu Kalahari. Podle všech nám dostupných zpráv se mu daří dobře,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. Posledním mládětem roku 2023 se tedy stal medojed.

Medojed je chován v zoo velmi zřídka. Na celém světě se jedná jen o 16 institucí, které si s ním pro jeho chytrost užijí své. Olomoucká zoo se tohoto úkolu zhostila rokem 2018 a prozatím odchovala 4 mláďata.