Tmaví lemuři se radují z dvojčat. Po osmi letech

Tmaví lemuři se radují z dvojčat. Po osmi letech
Foto ZOO Olomouc
Další fotky: 
Tmaví lemuři se radují z dvojčat. Po osmi letech
Tmaví lemuři se radují z dvojčat. Po osmi letech

Po 8 let trvající nucené přestávce, kdy neměli doporučení k odchovu, se v olomoucké zoo narodila dvojčata lemurů tmavých. „Díky výraznému pohlavnímu dimorfismu již od prvního dne víme, že se narodil sameček a samička. První dny se matka s mláďaty, které nosí ve slabinách, zdržovala v boudičce v horní části výběhu a ani otec nesměl být příliš blízko. Zhruba po 10 dnech se ale osmělila a mláďata předvádí návštěvníkům i přímo u skla,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Tyto vzácné poloopice jsou endemity ostrova Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

„První jedince jsme získali ze Zoo de Doué La Fontaine ve Francii v roce 1995. Od té doby se tu narodilo 32 mláďat. U tohoto druhu se vyskytuje výrazný pohlavní dimorfismus, samci jsou sytě černě zbarvení, zatímco samice jsou hnědavé s bílým břichem a hlavou. Zajímavostí je, že se mláďata na severní polokouli, tedy i v naší zoo rodí v jinou roční dobu než v místě výskytu, na Madagaskaru. Zatímco u nás se vždy rodí na jaře, na Madagaskaru je to na podzim (v tuto dobu tam začíná období dešťů a pro lemury se naskýtá větší pestrost a množství potravy). Na Madagaskaru tento druh obývá primární a sekundární pralesy na severozápadě ostrova,“ říká mluvčí zahrady Iveta Grónská.

 Samice jsou vůči samci hodně dominantní. Tento druh se vyznačuje soumračnou aktivitou. To znamená, že nejvíce aktivní jsou časně ráno a pak v podvečer. Během poledne spí někde ve stínu stromů, nebo u nás v boudičce. U tohoto druhu bylo opakovaně pozorováno, že využívají toxický sekret mnohonožek k vtírání do srsti. Předpokládá se, že toxiny mají insekticidní účinky, což je pro lemura prospěšné. Ve skupině spolu lemuři komunikují jednak pachovými značkami, vokalizací a také řečí těla.

Staří Římané nazývali duchy zemřelých „lemuros“. První Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy, připomínající lidský nářek, dali jejím původcům právě toto jméno. Slovo „lemur“ tedy znamená „noční putující duch“. Živí se zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů, listím, či hmyzem. Všichni lemuři hrají významnou roli jako přenašeči semen skrze výkaly, což je nezbytné pro obnovu pralesa. (ber)

Poslat nový komentář