Zubří samice míří z Olomouce do Ázerbajdžánu
V minulých dnech odcestovaly ze Zoo Olomouc dvě zubří samice do Tierparku Berlin. Na podzim z Berlína odletí do Baku k následné reintrodukci v rámci EAZA projektu „Re-introduction in Caucasus“. Zubři se budou vracet do míst svého původního historického výskytu, na území NP Shahdag v severovýchodním Ázerbajdžánu.
„Odesláním těchto zvířat zpět do volné přírody se naplní nejsložitější, ale zároveň ta nejkrásnější role zoologické zahrady,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.
Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v r. 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory v r. 1973 získala olomoucká zoo své první zubry. V r. 1986 jejich chov v olomoucké zahradě ustal. Jeho znovuvzkříšení se pojí až s r. 2013, od té doby se narodilo 17 mláďat.
Domovinou zubra evropského byla Evropa a část Asie. Obýval lesní a lesostepní biotopy. Lov a devastace přirozeného prostředí ho však přivedly na hranici vymření. Ze tří geografických poddruhů (evropský, kavkazský a karpatský) se před vyhubením podařilo zachránit pouze poddruh evropský. Zubr evropský má dvě genetické linie. Bez příměsi kavkazské krve, tzv. nížinná (bělověžská) linie, kterou zakládalo 7 čistokrevných zvířat (4,3). Kavkazská krev pak koluje u zubrů tzv. nížinně-kavkazské linie. I zubr evropský byl však počátkem 20. stol. v přírodě vyhuben. V té době se naštěstí nacházelo několik zvířat u soukromých chovatelů. V r. 1925, kdy započalo jednání o záchraně zubrů, zůstávalo naživu cca 60 jedinců. Mezinárodní chov v oborách a zoologických zahradách vyústil v letech 1952‒1966 k návratu zubrů v rámci repatriace do Bělověžského pralesa. V té době už pro ně skýtal bezpečný domov, nikoliv hrozbu, kdy byl vyhledávanou lokalitou lovu místních panovníků. Postupně narůstal počet zvířat ve volné přírodě. V r. 2016 celkový počet zubrů dosahoval již 6573 jedinců, z toho 4472 žilo ve volné přírodě. Největší stáda v současnosti žijí v Polsku v části Bělověžského pralesa.
Zubr evropský je nejen přísně chráněným zvířetem, ale zasloužil se i o vytvoření první Mezinárodní plemenné knihy, která eviduje čistokrevná zvířata s případným využitím pro chov. V současné době dochází k repatriaci tohoto druhu i v dalších zemích Evropy a Asie. (ber)

Poslat nový komentář