mláďata

Do Zoo Olomouc dorazila dvojčata levhartů čínských. Na návštěvu

Foto ZOO Olomouc

V olomoucké zoo se návštěvníci mohou již mnoho let setkat s levharty mandžuskými, kterých ve volné přírodě, v nedotčených lesích na Dálném východě žije posledních zhruba 100 jedinců. Oproti němu levhart čínský, který se s ním na severu svého areálu výskytu dříve potkával, má výrazně tmavší oranžovo-cihlové zbarvení a velké rozety. Žije pouze na území Číny, kde obývá především hornaté oblasti, husté lesy, ale může se vyskytnout i ve stepích a polopouštích. Ve volné přírodě se pohybuje posledních několik set jedinců.

A právě dva levharti čínští (sourozenecký pár) přijeli včera v pozdně odpoledních hodinách ze Zoo Liberec. „Jedná se o dvojčata, kterým budou zanedlouho dva roky. Návštěvníci je budou moci poprvé vidět ve venkovním výběhu od příštího týdne. Zoo Olomouc jsou pouze zapůjčeni a setrvají zde do doby, než pro ně na základě rozhodnutí koordinátora bude vybrán nový domov a současně do příchodu dalších levhartů mandžuských do Zoo Olomouc,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

V Zoo Olomouc už se kutálí malí kotulové. Jeden z nich je Císař

Foto ZOO Olomouc

Koncem roku 2023 se v Zoo Olomouc narodila čtyři mláďata kotula veverovitého. Poslední přišlo na svět 1. prosince 2023 císařským řezem a malý samec dostal i příznačné jméno Císař. Jen u něj je známo pohlaví, u ostatních mláďat bude zjištěno až při pravidelném čipování.

„Do té doby se do odchovu nikterak nezasahuje, a tak se stáváme pouze pozorovateli toho, jak dobře se jim vede. Všechna mláďata se drží na tělech svých 4 matek, od kterých pijí mléko, což je jeden z hlavních předpokladů úspěšného startu do života,“ objasňuje ošetřovatelka Hana Dostálová. Olomoucká zoo chová kotuly od roku 1993 a celkově se v ní narodilo 141 mláďat.

Zoo Olomouc zažila novoroční překvapení. Je zelené

Foto ZOO Olomouc

Dlouhou řadu „novoročních“ mláďat, která v Zoo Olomouc přišla na svět v uplynulých letech, přerušil zástupce hmyzu, který je součástí nové terarijní expozice. Jedná se tedy v rámci historie zoo přímo o prvoodchov a ne pouze jednoho jedince. Stále se totiž líhnou nymfy jedné z největších kobylek světa Siliquofera grandis, pocházející z Nové Guineje.

„Samotné páření nebo kladení jsme u našich kobylek nepozorovali. Proto pro nás objev prvních malých nymf byl velkým překvapením a potěšením,“ dodává teraristka Hana Jarošová. Tito obskurní bezobratlí, doslova hvězdy expozice – soudě dle zájmu návštěvníků, zatím nemají české pojmenování. Návštěvníci v teráriu, které se poprvé otevřelo v roce 2023, nejprve hledají malé živočichy. Jaké je však jejich překvapení, když se jim místo drobné kobylky před očima objeví pořádná kobyla, a ještě díky dokonalým mimikrám vydatně maskovaná.

Nejmenší opice světa porodila dvojčata

Foto ZOO Olomouc

V půlce září se v Pavilonu opic Zoo Olomouc po pěti měsících narodila dvojčata kosmanů zakrslých, nejmenších opic na světě. Mláďata prospívají velmi dobře, pečuje o ně doslova celá rodina s tím, že matka je pouze kojí. Vozí se na zádech nejen otce, ale i svých starších sourozenců a návštěvníci je při troše štěstí mohou už i vidět.

„Tomuto chovnému páru se od roku 2016 u nás narodilo už 26 potomků. Mnozí z nich byli odesláni do nejrůznějších chovatelských institucí po celém světě. Největší vzdálenost urazili dva kosmani při cestě do Izraele,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Tento druh je v olomoucké zoo chován od roku 2000 a celkem se tu narodilo 134 mláďat.

Krátkouchá koťátka jsou kocouři, hlásí ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Poslední červnový den se v ZOO Olomouc narodila dvě koťata kočky krátkouché. Nyní u nich proběhlo první odčervování a mohlo být zjištěno i pohlaví. „Během prvního odčervování mláďat jsme zjistili, že se jedná o dva samečky. Matka si je prozatím stále ještě hlídá v boudičce. Zajímavostí je, že mláďata na rozdíl od předešlých let odchovávají oba rodiče společně,“ popisuje zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká ZOO chová kočky krátkouché od roku 1993. Za ta léta se zde narodilo 61 mláďat.

V Koreji krátkouchá kočka ocitá na prahu vyhynutí důsledkem nepřímých otrav. Loví hlodavce, kteří pozřeli jed. Mnohem snadnější je totiž ulovit přiotrávenou kořist, což se ale stává pro kočku velmi nebezpečným. Kriticky ohrožená je také v Japonsku, kde je hlavním viníkem ztráta životního prostředí a automobilová doprava. V letech 1984-1989 byl tento druh v Číně loven pro kvalitní kožešinu. Ročně se exportovalo až 200 000 kůží převážně do Japonska.

Do ZOO Olomouc přibyla hrbatá slečna

Foto ZOO Olomouc

V minulých dnech do ZOO Olomouc přicestovala samice velblouda jednohrbého, kterou již mohou vidět návštěvníci ve výběhu. „Tato roční samice pochází ze soukromé farmy v Holandsku a rozšíří chov jednohrbých velbloudů olomoucké ZOO. Pro tato zvířata je nepochybně lepší, když žijí ve větších stádech. I proto jsme k našemu chovnému páru pořídili další samici,“ objasňuje zooložka Eliška Veselá.

Velbloudy jednohrbé jsme v minulosti již chovali, a to od roku 1989. Jejich chov byl ukončen v roce 2005. Do Olomoucké ZOO se vrátili v roce 2021.

Už píchají další, raduje se ZOO Olomouc z nových miminek

ilustrační foto

V neděli 16. července se v expozici dikobrazů srstnatonosých (Hystrix indica) v ZOO Olomouc narodila dvě mláďata. V uplynulém týdnu podstoupila první prohlídku, při které chovatelé zjistili, že se jedná o samečka a samičku.

„Na vnější stranu pravé pánevní končetiny jim byl aplikován čip, díky kterému budou už navždy nezaměnitelně označeni. Po narození mají mláďata totiž nějakou dobu měkké bodliny, ale až vyrostou, bezpečná manipulace s nimi bude složitá, spíše nebezpečná. V ZOO Olomouc pro manipulaci s dikobrazem používáme speciální bedny. Imitují noru, dikobraz se v ní zklidní a díky zamřížovanému dnu můžeme pohodlně určit pohlaví, aplikovat injekci, vytáhnout nohu, odečíst čip,“ uvádí Jan Kirner, kurátor ptáků. Dikobrazy srstnatonosé chovají v Olomouci od roku 1997.

Největší savec Evropy má mláďata, radují se v olomoucké ZOO

Foto ZOO Olomouc

Jen před několika dny přibyla do ZOO na Svatém kopečku další vzácná mláďata. „29. června a 2. července se v našem stádě narodila mláďata zubrů. Oběma se daří dobře a návštěvníci je mohou i s rodiči vidět ve výběhu během projížďky safarivláčkem,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Zubří obora ve slovenských Topoľčiankách se v r. 1959 stala hned po Polsku druhým největším chovatelem zubrů na světě. Právě z této obory v r. 1973 získala olomoucká ZOO své první zubry. V r. 1986 jejich chov v olomoucké zahradě ustal. Jeho znovuvzkříšení se pojí až s r. 2013, od té doby se narodilo 15 zubrů.

Jelimáni z Olomouce mají potomka

Foto ZOO Olomouc

Lemur běločelý, vari černobílý a do třetice lemurů i lemur kata. Ve všech těchto rodinách není o mláďata nouze. Poslední přírůstek hlásí právě jmenovaní lemuři kata. Ti jsou k vidění hned u vstupu do ZOO a od pátku 30. 6. jich je o jednoho více. Návštěvníky tak vítají s příznačnou otevřenou náručí a nově i pohledem na svého dalšího potomka.

„Mládě se po porodu drží matčina břicha, pije mléko, dokonce se s ní už bylo představit návštěvníkům na komentovaném krmení. Vše nasvědčuje dobrému poporodnímu průběhu,” uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká ZOO chovala lemury kata v letech 1990-1993. Na svou slávu si však museli počkat až do roku 2012, kdy došlo k otevření chovného centra. Od té doby se zde tito lemuři pravidelně rozmnožují a k dnešnímu dni se zde narodilo celkem 39 mláďat.

Sobi mají čtyři mláďata a sprchují se

ilustrační foto

ZOO Olomouc otevřela poslední etapu safari, konkrétně arktickou část. Na otevření se náležitě připravili její hlavní obyvatelé – sobi polární. Návštěvníkům představili hned několik mláďat. Od počátku května do sobotního dne se narodila 4. „Mláďata prospívají a daří se jim dobře. Tito zarytí seveřané, pocházející z arktických oblastí, čelí ve své domovině teplotám blížícím se padesáti stupňům pod nulou. Proti jim během letního období pobyt ve výběhu zpříjemňujeme stále puštěnou sprchou,“ uvádí zooložka Eliška Veselá.

Soby chová ZOO Olomouc od roku 1994, kdy přivezli zakládající skupinu ze ZOO v Kolmardenu ve Švédsku. V ZOO Olomouc přišlo na svět už 122 mláďat.

Parohy náleží oběma pohlavím. Samci je shazují po říji, která začíná v srpnu, samice po porodu. V tuto dobu samci projevují velkou agresivitu, nepřijímají potravu. Následně využijí příznivých podmínek, aby se vykrmili do kondice, která jim umožní přečkat krutou zimu. V přírodě během zimy mohou sobi přijít až o 30 % hmotnosti a mnozí z nich i o život. ¨