mláďata

ZOO Olomouc rozmnožila své rodinné stříbro. Pakoně běloocasého

Foto ZOO Olomouc

Na počátku jara, 28. března 2023, informovala ZOO Olomouc o cestě pakoně do nově otevírané ZOO v Cotii u Saõ Paula v Brazílii, kterou vyústila 4letá spolupráce s brazilskými ZOO. V rámci světa se jednalo o vůbec prvního pakoně běloocasého (Connochaetes gnou) putujícího do Jižní Ameriky. Na jeho chov se připravují i další brazilské ZOO, aby vznikla samostatná populace.

„Pouze 5 ZOO v Evropě tyto pakoně množí a jednou z nich je i olomoucká, v níž se narodilo už 56 mláďat. Její stádo tak můžeme bezpochyby nazvat rodinným stříbrem,“ uvádí tamní vědecký pracovník Jan Pluháček. A právě v něm se 10. 6. narodilo další mládě. „Prospívá znamenitě, matka se o něj vzorně stará, pohlaví ale prozatím neznáme,“ dodává zooložka Eliška Veselá. ZOO Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy ze ZOO Bratislava získali přímé potomky pakoňů běloocasých, pocházející z importů Josefa Vágnera z Afriky do českých a slovenských ZOO, které proběhly v 70. letech 20. století.

Oryxové už řádí ve výběhu, hlásí ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká ZOO patří k nejúspěšnějším chovatelům oryxů jihoafrických v Evropě. Několik oryxů, kteří se stali základem stáda, získala v 70. letech přímo z oblasti jejich přirozeného výskytu z Namibie, odkud je spolu s množstvím dalších zvířat přivezl Josef Vágner. Mláďata se v zoo rodí na zimovišti afrických zvířat, kde s ostatními členy stáda čekají, až se oteplí a budou moci být po zimě vypuštěni ven. Mláďata tak vidí přírodu úplně poprvé.

„Letošní stádo bylo vypuštěno včera. Ačkoliv se nejedná o snadný proces, zvířata se mohou splašit, a musí se počínat nadmíru obezřetně, vše proběhlo bez jakýchkoliv potíží. Dnes stádo skýtá pohled na klidná zvířata, která si užívají jarních slunečných dnů. V sezóně 2023 jsme tedy do výběhu vypustili 1 samce, 15 samic a 5 mláďat. Při vypouštění celého stáda do výběhu a krátce po něm samice mezi sebou bojují o společenské postavení ve skupině – vytvářejí si společenský žebříček – hierarchii. Ve volné přírodě mezi sebou bojují i samci,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

ZOO Olomouc se raduje z třetího hrbatého přírůstku!

Foto ZOO Olomouc

Minulou neděli se v ZOO Olomouc narodilo očekávané mládě velblouda dvouhrbého. V letošním roce je už třetí.

„Jedná se o samce, jehož matka Masafi rodila úplně poprvé a prozatím projevuje veškeré potřebné mateřské sklony. Sameček Malores se tak zařadil do kolektivu dalších dvou mláďat a jejich matek, přičemž 18. března porodila samice Eliška samičku Elori, 24. března pak Tereza samičku Teloren,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

ZOO Olomouc se chlubí prvními fotografiemi miminka mravenečníků

Foto ZOO Olomouc

10. dubna přivedla samice Cala v ZOO Olomouc na svět mládě vážící téměř půl kilogramu. Od prvopočátku mládě pravidelně kontrolujeme vážením. A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky. „Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

ZOO Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v ZOO Olomouc narodilo 18 mláďat.

Plodný velbloudí otec, chválí v ZOO Olomouc Lorenza

Foto ZOO Olomouc

V ZOO Olomouc se patrně velbloudí samice dohodly, že bude dobré přivést na svět mláďata ve stejnou dobu. 17. března porodila 28letá samice Eliška, narozená v olomoucké ZOO, které mateřství velmi prospělo a chová se, jako by omládla. 24. 3. rodila i další samice Tereza.

„Obě mláďata od prvopočátku výborně prospívají, což kontrolujeme také pravidelným vážením. Návštěvníci je už mohou vidět ve výběhu. Vysoko březí zůstává ještě mladá samice Masafi, která bude rodit poprvé. Že by jí však praskla voda, zatím nehlásila,“ uvádí zooložka Libuše Veselá. Otcem všech mláďat je samec Lorenzo, který před 5 lety přicestoval z ostravské ZOO. Olomoucká zahrada chová velbloudy dvouhrbé téměř od prvopočátků zahrady, a to od roku 1958.

Kosmani zakrslí přivedli na svět mláďata, chlubí se ZOO Olomouc

Foto ZOO Olomouc

V pátek 7. dubna se v Pavilonu opic ZOO Olomouc narodila dvojčata kosmanů zakrslých, nejmenších opic na světě. Mláďata prospívají velmi dobře. Vozí se na zádech nejen otce, ale i svých starších sourozenců a návštěvníci je při troše štěstí mohou už i vidět.

„Tomuto chovnému páru se od roku 2016 u nás narodilo už 24 potomků. Mnozí z nich byli odesláni do mnoha chovatelských institucí po celém světě. Největší vzdálenost urazili dva kosmani při cestě do Izraele,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Tento druh je v ZOO Olomouc chován od roku 2000, celkem se tu narodilo 132 mláďat.

ZOO Olomouc se chlubí dvoustým mládětem v pavilonu netopýrů

Foto ZOO Olomouc

Kaloni z ostrova Rodriguez se postarali o to, že se jejich rodina nemálo rozrostla. Aby taky ne, když přivítali na svět letošní již 11. mládě. „Prozatím poslední z mláďat vykouklo na svět v pátek 2. 9. 2022,“ podotýká zooložka Jitka Vokurková.

„Kaloni to v posledních měsících neměli jednoduché. Absolvovali stěhování, rekonstruoval se jim jejich pavilon, poté následovala cesta zpátky. Všechno ale stálo za to, protože nyní jsou nadmíru spokojeni a dokazují nám to snad nejvyšším počtem odchovaných mláďat za sezónu. To poslední se jmenuje Valdemar. Je to kaloní 200. mládě,“ dodává ošetřovatelka Kateřina Šteckerová. Za pár týdnů se pavilon ještě více přiblíží volné přírodě. Alespoň tomu, co by v ní kaloni mohli vidět.

ZOO Olomouc přivítala další mimina. Tentokrát damaní

Foto ZOO Olomouc

Výběh damanů skalních, jejichž nejbližšími příbuznými jsou sloni, pořádně ožil. 12. června se v něm narodila hned 3 mláďata a v těchto prázdninových dnech už na sebe poutají pozornost návštěvníků. „Jedná se o zcela první potomstvo tohoto páru. Tak, jak se zpočátku ukrývali, tak nyní již skotačí ve venkovním výběhu i vnitřní ubikaci,“ upřesňuje zooložka Libuše Veselá.

První příslušníci tohoto druhu přicestovali do olomoucké ZOO v roce 1997 a pobývali v pavilonu žiraf.

Surikatím miminům se v ZOO Olomouc mimořádně daří

ilustrační foto ZOO Olomouc

Surikaty v ZOO Olomouc mají velký přírodní výběh plný nor. Jedna z nich se stala i místem, kam ve druhé polovině června porodila samice svá mláďata. Ta jsou zpočátku slepá, neslyší a v důsledku ještě nevyvinuté termoregulace je některý z dospělých členů surikatí rodiny zahřívá. „V tomto období se snažíme surikatám do celého počínání, pokud možno, nezasahovat. O to víc nás těší, když se přijdou poprvé pochlubit již samostatnějšími mláďaty,“ uvádí zooložka Libuše Veselá.

První surikaty přišly v 70. letech 20. století ze ZOO Bratislava a spolu s nimi ulomená kachlička, na které bylo napsáno „HRABAČKA SURIKATA“, protože to tehdy zdaleka každý nevěděl. Vzhledem k tomu, že se tento druh v olomoucké ZOO rozmnožoval v dobách, kdy o odchovaných mláďatech byla vedena nedokonalá evidence, počty odchovaných mláďat se rovnají odhadované stovce. V roce 2018 získaly nový pavilon Kalahari a s ním venkovní výběh, vnitřní prostory i baobab. Surikaty se dostanou chodbičkou uvnitř kmenu do jeho koruny, z níž mají dokonalý přehled.

ZOO Olomouc přivítala první koťata kočky slaništní

foto ZOO Olomouc

Dvě mláďata kočky slaništní, a to samci, se narodila 14. června na Svatém kopečku.  Prozatím jsou schovaná v boudě, ale co nevidět ji začnou opouštět a prozkoumávat okolí. „Chovem této kočky jsme se začali zabývat teprve před 3 lety. Z prvních koťat máme nepochybně velkou radost,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Zoo Olomouc chová kočky slaništní od roku 2019.

Spolu s pumou se jedná o nejjižněji žijící kočkovitou šelmu. Rozšířená je v Jižní Americe, od oblastí Uruguaye a Paraguaye, Rio Grande v Brazílii a jižní Bolívie přes Chile a Argentinu až k Magellanově průlivu. Obývá husté lesy, případně křovinaté oblasti. Kočka slaništní se svou konstitucí blíží kočce domácí. Její kresba se vyznačuje černými skvrnami, které se slévají v pruhy, na krku tvoří typický obojek, černé ušní boltce mají bílou skvrnu. Ta jim slouží ke komunikaci s ostatními kočkami. Je to samotářská šelma s převážně noční aktivitou, žijící skrytým způsobem života.