ZOO Olomouc se chlubí prvními fotografiemi miminka mravenečníků

Vydáno: St, 05/03/2023 - 07:04

Foto ZOO Olomouc

Další fotky:

10. dubna přivedla samice Cala v ZOO Olomouc na svět mládě vážící téměř půl kilogramu. Od prvopočátku mládě pravidelně kontrolujeme vážením. A přírůstky jsou vysoké. Mládě je zmenšenou kopií své matky. „Ihned po narození vidí a intenzivně vyhledává zdroj mléka. Matka i s mládětem jsou přemístěni v zázemí zoo, aby mohl odchov bez obtíží probíhat. Dnes jsme k němu pustili, byť jen na chvíli, našeho fotografa, a tak se můžeme podělit o tuto zprávu s ostatními,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

ZOO Olomouc patří na území České a Slovenské republiky k jedněm z mála chovatelům, kterým se současně daří mravenečníka čtyřprstého i úspěšně rozmnožovat. S jeho chovem započala v roce 2003 díky Dartovi a jeho milé samici jménem Tama. Tehdy to byl jediný pár, který žil v českých a slovenských zahradách. K dnešnímu dni se v ZOO Olomouc narodilo 18 mláďat.

Stromoví mravenečníci se ve volné přírodě vyskytují běžně, avšak jejich odchov v péči člověka je problematický. Důvod obtížného odchovu mravenečníků se přičítá nepřítomnosti termitů v potravě. Na krmení jim v zahradě podáváme kaši, kterou tvoří jemně namleté maso s vejci, banány, kvalitními granulemi pro psy bez lepku, minerály a vitaminy. Trávicí funkci podporujeme rašelinou. Další důvod, proč se mravenečníky v zajetí nemusí dařit rozmnožovat, může být i sestavení chovného páru a vytvoření vhodných podmínek panujících v tropických pralesích. Mravenečníci denně sežerou až 15 tisíc mravenců a termitů. Spolu s nimi spolykají kamínky a písek, kterými v žaludku s pomocí žaludečních šťáv rozmělňují mravence, a tím podporují trávení.

Mravenečník čtyřprstý, zástupce řádu chudozubých, žije v pralesích Jižní Ameriky. Ocas má částečně ovíjivý a dovede se za něj zavěsit na větev. Ve šplhání je mistr svého oboru, ale pohybuje se obratně i na zemi. Dlouhé drápy mu slouží jako háky ke šplhu, při pohybu po zemi mu však překáží, a proto došlapuje na klouby prstů. V sebeobraně se postaví na zadní nohy a předními se brání. Má v nich velkou sílu, trhá i kusy dřeva. Aktivuje hlavně v noci a za soumraku, přes den se ukrývá v dutinách stromů. Živí se mravenci, termity, občas vyloupí hnízdo včel. Hledat mraveniště v korunách stromů může připadat pošetilé, ovšem v tropických lesích si mravenci budují hnízda i ve větvích. Mravenečníci si při získávání potravy pomáhají lepkavým jazykem, na něj nalepí i část substrátu z mravenišť, který jim pomáhá v trávení. Samice rodí jedno mládě a poté ho nosí na hřbetě. (red)