zoo

Jelimáni z Olomouce mají potomka

Foto ZOO Olomouc

Lemur běločelý, vari černobílý a do třetice lemurů i lemur kata. Ve všech těchto rodinách není o mláďata nouze. Poslední přírůstek hlásí právě jmenovaní lemuři kata. Ti jsou k vidění hned u vstupu do ZOO a od pátku 30. 6. jich je o jednoho více. Návštěvníky tak vítají s příznačnou otevřenou náručí a nově i pohledem na svého dalšího potomka.

„Mládě se po porodu drží matčina břicha, pije mléko, dokonce se s ní už bylo představit návštěvníkům na komentovaném krmení. Vše nasvědčuje dobrému poporodnímu průběhu,” uvádí zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká ZOO chovala lemury kata v letech 1990-1993. Na svou slávu si však museli počkat až do roku 2012, kdy došlo k otevření chovného centra. Od té doby se zde tito lemuři pravidelně rozmnožují a k dnešnímu dni se zde narodilo celkem 39 mláďat.

Sobi mají čtyři mláďata a sprchují se

ilustrační foto

ZOO Olomouc otevřela poslední etapu safari, konkrétně arktickou část. Na otevření se náležitě připravili její hlavní obyvatelé – sobi polární. Návštěvníkům představili hned několik mláďat. Od počátku května do sobotního dne se narodila 4. „Mláďata prospívají a daří se jim dobře. Tito zarytí seveřané, pocházející z arktických oblastí, čelí ve své domovině teplotám blížícím se padesáti stupňům pod nulou. Proti jim během letního období pobyt ve výběhu zpříjemňujeme stále puštěnou sprchou,“ uvádí zooložka Eliška Veselá.

Soby chová ZOO Olomouc od roku 1994, kdy přivezli zakládající skupinu ze ZOO v Kolmardenu ve Švédsku. V ZOO Olomouc přišlo na svět už 122 mláďat.

Parohy náleží oběma pohlavím. Samci je shazují po říji, která začíná v srpnu, samice po porodu. V tuto dobu samci projevují velkou agresivitu, nepřijímají potravu. Následně využijí příznivých podmínek, aby se vykrmili do kondice, která jim umožní přečkat krutou zimu. V přírodě během zimy mohou sobi přijít až o 30 % hmotnosti a mnozí z nich i o život. ¨

Čápa černého rozmnožilo šest evropských ZOO. Letos i olomoucká

Foto ZOO Olomouc

Sezení na vejcích a následný odchov mláďat vyžaduje klid, a tak je spousta ptáků umístěna v zázemí ZOO. V expozicích se některá mláďata objeví, až povyrostou. Jednoznačně nejcennějším odchovem jsou dvě mláďata čápů černých (Ciconia nigra); druhu, který se vyskytuje i v české přírodě a jeho populace narůstá. Ne však v zoologických zahradách. V loňském roce se podařil odchov pouze v šesti institucích v Evropě.

„Hlavním problémem je sestavit harmonizující chovný pár, což se u nás podařilo navzdory trvalému handicapu jednoho z rodičů,“ uvádí kurátor ptáků Jan Kirner.

Husy tibetské (Anser indicus) tentokrát pečují o pět mláďat. Tyto krásné husy ze Střední Asie u nás můžete vidět v obří voliéře u Pavilonu šelem. Tam jim ale nově dělají společnost jeřábi mandžuští a bělošíjí, kteří nepohrdnou ani husím vejcem nebo dokonce housetem. Z toho důvodu byl chovný pár před snesením snůšky přemístěn do zázemí, kde má k vyvedení housat potřebný klid.

ZOO Olomouc rozmnožila své rodinné stříbro. Pakoně běloocasého

Foto ZOO Olomouc

Na počátku jara, 28. března 2023, informovala ZOO Olomouc o cestě pakoně do nově otevírané ZOO v Cotii u Saõ Paula v Brazílii, kterou vyústila 4letá spolupráce s brazilskými ZOO. V rámci světa se jednalo o vůbec prvního pakoně běloocasého (Connochaetes gnou) putujícího do Jižní Ameriky. Na jeho chov se připravují i další brazilské ZOO, aby vznikla samostatná populace.

„Pouze 5 ZOO v Evropě tyto pakoně množí a jednou z nich je i olomoucká, v níž se narodilo už 56 mláďat. Její stádo tak můžeme bezpochyby nazvat rodinným stříbrem,“ uvádí tamní vědecký pracovník Jan Pluháček. A právě v něm se 10. 6. narodilo další mládě. „Prospívá znamenitě, matka se o něj vzorně stará, pohlaví ale prozatím neznáme,“ dodává zooložka Eliška Veselá. ZOO Olomouc chová tento druh od roku 1992, kdy ze ZOO Bratislava získali přímé potomky pakoňů běloocasých, pocházející z importů Josefa Vágnera z Afriky do českých a slovenských ZOO, které proběhly v 70. letech 20. století.

ZOO Olomouc má kojoty. Jako jediná v republice

Foto ZOO Olomouc

Kojot prériový (Canis latrans), druh psovité šelmy, symbol severoamerického kontinentu, byl jako samostatný druh popsán v roce 1832. Nejstarší doložené zmínky se však objevují už u starých Aztéků, kdy byl nazýván vlkem americkým, stepním, lesním. „ZOO Olomouc tato mytická zvířata již jednou ve své historii krátce chovala. Právě nyní se k chovu vrací. Kojoty lze nově vidět ve výběhu medvědů baribalů, s nimiž soužití funguje bez komplikací,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková.

S kojoty se pojí velmi silná mytologie. V předkolumbovské aztécké říši, odkud pramení i původ jeho pojmenování (cóyotl znamená „štěkající pes“), byl uctíván jako válečník, nositel klidu, inteligence, přizpůsobivosti a důstojnosti, symbol mistra přežití. Mnohé indiánské kmeny věří, že doprovázel stvořitele světa a učil první lidi žít. Kojoti měli pro indiány z plání i praktický význam. Neznali koně a za stády bizonů kočovali na velké vzdálenosti. K tomu účelu ochočovali kojoty do speciálních vleků s nákladem.

ZOO Olomouc povede celosvětovou plemennou knihu siku vietnamského

Foto ZOO Olomouc

Zoologická zahrada Olomouc dosáhla dalšího významného milníku. Světová asociace zoologických zahrad (WAZA) totiž právě v těchto dnech pověřila Zoo Olomouc vedením celosvětové plemenné knihy pro v přírodě vyhubeného siku vietnamského (Cervus nippon pseudaxis). Jedná se o nesmírně prestižní ocenění práce olomouckých zoologů i o známku odborné úrovně této ZOO.

„Celosvětové plemenné knihy jsou vedeny pro 135 vzácných druhů a poddruhů zvířat, zejména savců, ale i ptáků a plazů. Jejich vydáváním jsou pověřeny zoologické zahrady na všech kontinentech, přičemž většinu jich vydávají ZOO v Evropě, následuje Severní Amerika a Asie. U nás je publikuje ještě ZOO Děčín (pro kočku rybářskou) a ZOO Praha (pro koně Převalského; to je mimochodem vůbec nejdéle vycházející plemenná kniha v rámci ZOO na světě),“ říká Jan Pluháček ze ZOO Olomouc, pověřený zpracováváním a vydáváním plemenné knihy siky vietnamského.

Olomoucké lamy alpaky se na léto svlékly

Foto ZOO Olomouc

Stříhání jejich srsti proběhlo v červnových dnech a v současné době je mohou návštěvníci ZOO Olomouc vidět v jejich nové úpravě. Do podzimu, než nastane chladnější období, jim srst zase doroste. Vlna má všestranné použití a kvalitou se podobá prachovému peří. Produkce je do značné míry ovlivňována věkem, a ročně činí cca 2 kg.

„Alpaky nelínají jako řada dalších kopytníků, jejich srst neustále dorůstá. I v podmínkách ZOO se mají pravidelně jednou ročně stříhat,“ uvádí zooložka Eliška Veselá. Tuto činnost v ZOO Olomouc provádí Vlastimil Bischof. Zoologická zahrada Olomouc má lamy alpaky ve své kolekci od roku 1998, v současné době sídlí v novém výběhu, v sousedství expozice sobů.

V ZOO Olomouc se narodila vzácnost. Kluk z rodu vari černobílých

Foto ZOO Olomouc

Vari černobílý je lemurem, kterého ze všech unijních zoologických zahrad v republice rozmnožuje pouze ZOO Olomouc spolu se ZOO Ústí nad Labem. Dne 24. 5. se těmto poloopicím narodilo mládě. „Je to kluk a daří se mu výborně. Od prvopočátku přibývá pravidelně na váze. Ve výběhu je společně s rodiči a sourozenci z roku 2021,“ podotýká zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká zahrada chová vari od roku 1990 a na svět v ní přišlo celkem 39 mláďat.

Ve volné přírodě obývají pouze ostrov Madagaskar. Většině madagaskarských poloopic kvůli kácení deštných pralesů, lovu pro maso a úbytku životního prostoru doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě, na prahu vyhynutí.

Vítaný zahradník

V ZOO Olomouc přivítali další mládě. Tentokrát vzácného daňka mezopotámského

Foto ZOO Olomouc

Olomoucká ZOO se 29. května 2023 stala místem narození mláděte vzácného daňka mezopotámského. „Velkého mláděte samičího pohlaví si opravdu moc vážíme,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Odhaduje se, že ve volné přírodě žije asi 600 až 700 jedinců, dalších cca 250 jedinců je chováno v ZOO. V ZOO Olomouc se doposud narodili 3 jedinci.

Daněk mezopotámský ve své původní domovině na Blízkém východě čelil vyhynutí nejen kvůli přímému pronásledování, ale zejména v důsledku ztráty prostředí a konkurenci domácích zvířat. Díky záchrannému programu realizovanému evropskými zoologickými zahradami od padesátých let 20. století jeho počty úspěšně rostou. Bez nich by tento druh s největší pravděpodobností z naší planety zcela zmizel.

Pamětní bankovky jsou hitem. ZOO Olomouc má další!

Foto ZOO Olomouc

Do ZOO Olomouc doputovaly očekávané sběratelské bankovky.  Sběratelé tak mají možnost pořídit si do své domácnosti nově lva či tygra, do budoucna levharta, případně pandu na barevném pozadí, které se liší od předchozího. Původní motivy žirafy a pandy se už pouze doprodávají. Výtvarně výjimečné pamětní listy se staly mezi návštěvníky a sběrateli hitem.

V letošním roce se jejich prodej rozšiřuje do dalších zoologických zahrad. K dostání budou kromě ZOO Olomouc i v ZOO Liberec, ZOO Plzeň, Safari Park Dvůr Králové, ZOO Ostrava, ZOO Jihlava, ZOO Na Hrádečku, ZOO Ústí nad Labem, ZOO Chomutov. „Zájem návštěvníků o pamětní listy v podobě bankovek potvrdil, že jsme národem sběratelů.