Proč svatá Lucie noci upije a dne nepřidá

Proč svatá Lucie noci upije a dne nepřidá
ilustrační foto pixabay

Třináctého prosince slaví svátek Lucie, s jejímž jménem je spojena známá pranostika o upíjení noci. Rčení o upité noci pochází ze středověku z období před 16. stoletím, kdy byl používán juliánský kalendář a zimní slunovrat spadal na 13. prosinec. Dnes slunovrat slavíme o několik dní později, což je dáno přechodem na mladší (a přesnější) gregoriánský kalendář.

Zkracování noci však stále pro Lucii platí, neboť právě do svátečního dne dochází k prodlužování dne tím, že slunce vychází neustále později a večer zase dříve zapadá. Od svaté Lucie dochází k prodlužování dne, když slunce zapadá později, zatímco jeho východ se až do pozdějšího slunovratu nadále prodlužuje. Lucie tak opravdu „noc upíjí“, respektive krátí.

Svatá Lucie (Panna Lucie Syrakuská) žila ve třetím a na začátku čtvrtého století našeho letopočtu v Itálii a na Sicílii. Její krátký život byl ukončen mučednickou smrtí mečem a provazem poté, co byla odsouzena pro křesťanskou víru. Je uctívána jako svatá prakticky všemi křesťanskými církvemi a je patronkou mj. slepých či gondoliérů. Její ostatky jsou uloženy v kostele San Geremia v Benátkách. V křesťanském kalendáři je připomínána 13. prosince. (ber)

Poslat nový komentář