lidová pranostika

Proč svatá Lucie noci upije a dne nepřidá

ilustrační foto pixabay

Třináctého prosince slaví svátek Lucie, s jejímž jménem je spojena známá pranostika o upíjení noci. Rčení o upité noci pochází ze středověku z období před 16. stoletím, kdy byl používán juliánský kalendář a zimní slunovrat spadal na 13. prosinec. Dnes slunovrat slavíme o několik dní později, což je dáno přechodem na mladší (a přesnější) gregoriánský kalendář.

Zkracování noci však stále pro Lucii platí, neboť právě do svátečního dne dochází k prodlužování dne tím, že slunce vychází neustále později a večer zase dříve zapadá. Od svaté Lucie dochází k prodlužování dne, když slunce zapadá později, zatímco jeho východ se až do pozdějšího slunovratu nadále prodlužuje. Lucie tak opravdu „noc upíjí“, respektive krátí.

Co je ta Lucka vlastně zač. Noci upije a dne nepřidá

ilustrační foto pixabay

Jistě znáte lidovou pranostiku „Lucie noci upije a dne nepřidá.“ Ze školy si ale pamatujeme, že nejdelší noc je o zimním slunovratu 21. prosince a teprve poté se pomalu začne zkracovat. Jak tedy může Lucie noci upít a zároveň neprodloužit den už 13. prosince, kdy slaví svátek? Odpověď na tajemství této pranostiky leží nejen v dávné historii, odkud pochází většina rčení, ale také v kosmu.

Naši předci se až do roku 1584 řídili nepřesným juliánským kalendářem, v němž zimní slunovrat připadal právě na svátek Lucie. Reformní gregoriánský kalendář sice den slunovratu změnil, ale pranostika zůstala v lidových rčeních i nadále. Den zimního slunovratu byl totiž pouze částečným důvodem, který vytvořil pořekadlo, které přežilo stovky let. Kalendář se sice změnil, ale přírodní zákony zůstaly stejné.

Hromnice přináší hodinu navíc

ilustrační foto lima.cz

Na dnešní den připadají Hromnice, které se v lidovém křesťanství staly důležitou oslavou přicházejícího jara. Je to mimo jiné svátek svící a ochrany před bouří, bleskem a ohněm. Dříve se také odstrojovaly poslední vánoční stromky. 

K tomuto svátku se váže mnoho pranostik, nejznámější zní: "Na Hromnice o hodinu více". „Jedná se o časoměrnou pranostiku, která udává, že se nám velmi rychle začíná prodlužovat délka bílého dne, v porovnání se zimním slunovratem,“  říká rosnička Dagmar Honsová. 

A už je jisté, že Slunce zapadá o hodinu později, než během Vánoc nebo nového roku. A den se bude dál prodlužovat. Jen za první únorový týden o víc než dvacet minut. Na konci měsíce bude den ve srovnání s dneškem o hodinu a půl delší.