Kluci Dostálovi hledají pomoc. Davidovi a Ivovi těžce onemocněla maminka

Vydáno: Čt, 04/08/2021 - 06:33

ilustrační foto FB David Dostál

Iva a Davida znám skoro tři desítky let. Tehdy jsem se poprvé setkala s jejich maminkou, která pracovala jako asistentka postiženého chlapečka. V té době ji nenapadlo, že se svými dvěma potomky bude řešit daleko horší onemocnění. Oba mají spinální svalovou atrofii, jsou upoutáni na invalidní vozíky a plně odkázáni na pomoc druhých. Teď přišla další rána, maminka leží už třetí týden v nemocnici s covid-19 a její stav je velmi vážný. Bratři se obrátili s prosbou o pomoc na sociální sítě.

„Ještě tak před měsícem by mě vůbec nenapadlo, že tenhle příběh budu teď psát. Všechno se to začalo před více jak 37 roky, ale vše podstatné se vlastně smrsklo do posledních tří týdnů. Po roce hrozeb totiž Covid dostal i nás. A to úplně na kolena, mamku musela odvézt záchranka a již třetí týden leží na plicní ventilaci v umělém spánku. Šance na uzdravení určitě jsou, ale zároveň nám bylo řečeno, že se může stát i to nejhorší. To je realita, my ale věříme, že se nám mamka vrátí domů!,“ píše David.

Nicméně, je to běh na dlouhou trať a my s bráchou vůbec nevíme, kdo se o nás postará. Celý život to byli rodiče, kteří nám dávali tu nejlepší péči. Po smrti taťky v roce 2007 zůstala na vše mamka sama. Respektive ne úplně sama, pomáhali nám babička s dědou, rodina, taky kamarádi, kterých máme naštěstí opravdu hodně a nejvíce se podílela teta Hana zvaná Džefi. I tak ale byla veškerá zodpovědnost pouze na ni a se vším si musela poradit. Aby toho nebylo málo, tak před 3 roky musela na částečnou amputaci pravé nohy. To jsme taky zvládli, díky kamarádům a lidem kolem nás. Tenhle boj je ale nejtěžší a my ho nechceme vzdát! Zvládli jsme s bráchou ten Covid, i když to byla dřina a třeba únavu ještě pořád cítím. Po celou dobu nemoci byl se mnou a bráchou doma náš dlouholetý kamarád Tom, který se o nás staral a dál stará 24 hodin denně. Tomáš je spíš člen rodiny a nikdy by nás s bráchou nenechal ve štychu! Není ale možné, a hlavně by nebylo fér, aby neměl dál svůj život,“ popisuje.

Kluci proto hledají člověka, kterému by nevadily noční služby cca. 10 hodin. Služba zahrnuje večerní hygienu, převlékání, uložení do postelí (mají přístroj na zvedání), polohování v noci. V případě zájmu napište zprávu na FB: https://www.facebook.com/david.dostal.90 .

„Jsme úplně normální dva bráchové, kteří mají o 4 kolečka víc a „pouze“ nefungující svaly. Máme svoje záliby, aktivity a celý život se snažíme žít na maximum. Když najdeme někoho, kdo nám s tím pomůže i nadále, tak vyhrajeme další, a rozhodně ten nejtěžší boj. Děkujeme, buďte zdraví a mějte se rádi,“ vzkazují David a Ivo, jejichž životním mottem je „Dum spiro spero – Dokud dýchám, doufám“. (ber)