Barevné dny Velikonoc. Zelený čtvrtek

Vydáno: Čt, 04/06/2023 - 08:32

ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, pak je nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Pro křesťany je to den odpuštění. Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

„Zelený“ čtvrtek vznikl také zřejmě z německého „Gründonnerstag“, staré sloveso „greinen“ znamená „plakat“. Podle jiných pramenů pochází označení od zelených rouch, která se tento den nosí při bohoslužbě. Hospodyňky pekly jidáše, které tvarem připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš den poté, kdy zradil Krista.

Každopádně jídelníček má být hlavně zelený. Zkuste salát z pampelišek, špenát či zelí. Barevně odpovídají i hráškové karbanátky. Po zimě je to skvělá příležitost, jak doplnit vitaminy.

Pokračovala úklidová šichta – ještě před východem slunce musely hospodyně zamést dům a vynést smetí, a to na nejbližší křižovatku, abyste se zbavily blech. Bylo zvykem namazat krajíc chleba medem. Snědený před východem slunce chránil na rok před uštknutím hadem i bodnutím vosou, hozený do studny měl zajistit dostatek vody. Pokud byste chtěli být při penězích, měli byste si počkat na poslední zvuk zvonů, a přitom zacinkat mincemi. A rozhodně bychom si neměli od nikoho nic půjčovat. (red)