velikonoce

Krása Bílé soboty

Foto Zuzka Baričíková

Letos jsme dělali všechno pro to, aby se Velikonoce vydařily.

Protože ty zimní mrazíky byly dost nepříjemné pro naše stromečky. A tak jsme se snažili zodpovědně spálit Smrtku. Nevím jak kde, ale u nás se dost bránila a svolala všechny kamarády větry, aby ji zachránili. Ale naše děvčata na Smrtnou neděli se nenechala odradit a za pomocí našich hasičů jsme ji dokonale spálili. Pak jsme přinesli velký Májíček a rozdělili kvítečky z něj všem co se ten den sešli na náměstí. A povedlo se. 

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

ilustrační foto PvNovinky

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak.

Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Dnes je Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční

ilustrační foto PvNovinky

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční.

Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

Kam o Velikonocích do lekárny?

Foto Olomoucký kraj

I o Velikonočním pondělí bude v Prostějově, kam si dojít koupit léky.

V Prostějově bude velikonoční pohotovost konkrétně držet Lékárna Centrum zdraví s. r. o. na adrese Vodní 25, Prostějov. Otevřeno bude ve svátek od 9 do 13 hodin (red).

Tajemství doby Velikonoční

Foto Pantlék, Zuzka Baričíková

Tuto neděli, tedy pátou neděli postní, jsme se s děvčaty v krojích vydali do našeho kostela sv. Maří Magdaleny, abychom se zúčastnili mše svaté. Tento zvyk se pro nás z Pantléku již stal tradicí. Je to pátá neděle postní, která se nazývá Smrtnou nedělí. My již řadu let na tuto neděli zveme naše příznivce i do kina na naše vystoupení. V neděli to byl pro nás vzhledem k počasí velmi náročný den. Po mši svaté jsme si s naším knězem udělali i památeční fotku a vydali jsme se po domech na koledu. My jsme si totiž spojili zvyky Smrtné a Květné neděle do jedné a proto ta koleda. Dopoledne tedy patří návštěvám a osobním pozváním na naše odpolední vystoupení.

Letos jsme si připravili příběh všech šesti nedělí a tou první byla neděle Černá nebo také Pučální. Dospělé ženy zatančily tanec s černými šátky, abychom zdůraznili, že začala doba postní a v tuto neděli ženy odkládaly barevné oděvy a oblékaly se do černé nebo modré barvy. Jedna z nich pak připravila z opečeného hrachu Pučálku. Druhá neděle byla Pražná - protože z naklíčeného obilí se vařila pražma - u nás na scéně se objevil pan učitel se svými žáky a chodili od domu k domu, aby se zeptali rodičů, proč neposílají své děti do školy.

Velikonoční svátky byly klidné, hlásí policisté

Foto Policie ČR

Jak dopředu avizovali, v průběhu Velikonoc se policisté v Olomouckém kraji zaměřili na řidiče. Kontrolovali, jestli neřídí pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, anebo zda dodržují předepsanou rychlost.

Řadě motoristů udělili pokutu za překročení rychlosti. Také přistihli několik řidičů pod vlivem alkoholu. Od pátku do pondělí v Olomouckém kraji šetřili 65 dopravních nehod, což bylo o 20 více než v loňském roce. Při nehodách bylo celkem zraněno 16 osob, z toho jedna těžce. Nikdo při nehodě nezemřel.

Velikonoční nákupy mají svoji oběť

Ilustrační foto pixabay.com

Velikonočního shonu a roztržitosti zákazníků využili v minulých dnech zloději, kteří se potulovali v místech, kde se shlukuje větší počet obyvatel a čekali na svoji příležitost.

Obětí jednoho z nich se ve čtvrtek dopoledne stala 80letá seniorka z Prostějovska, která měla v nákupním košíku položenou tašku a v ní peněženku, o kterou bohužel přišla. Měla v ní platební kartu, osobní doklady a finanční hotovost 19 000 Kč. „Oznámený případ prověřujeme pro dva trestné činy, a to krádež a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku," doplnila policejní mluvčí Miluše Zajícová. (red)

V Němčicích se hrkalo a rozdávaly se Májíčky

Foto Zuzka Baričíková

Na jarní zvyk pálení Smrtky navazuje další, mnohem radostnější, kdy děvčata ozdobí veliký Májíček a za zpěvu Neseme, neseme Májíček přicházejí do dědiny, aby všem, kteří si chtějí zajistit krásný a spokojený rok, plný radosti a bohaté úrody, dají kytičku ze svého Májíčku. A že si lidé těchto kytiček váží, můžeme pozorovat při procházce, protože naše májíčkové kytičky zdobí nejedno okno němčických domečků.

Naše oslavy jara pak končí ještě hrkáním. Na Zelený čtvrtek, kdy odletí zvony do Říma, chodíme po Němčicích a nahrazujeme jejich zvonění našimi hrkači, stejně tak hrkáme na Velký pátek a Bílou sobotu, ale to již v krojích, a to již navštěvujeme naše příznivce, kteří mají pro nás přichystanou odměnu a sladkosti a syrová vajíčka, ze kterých si pak děláme společnou voňavou smaženici Je to náročné, ale krásné.

Němčické Velikonoce se slaví ve velkém

Foto Zuzka Baričíková

Stalo se již mnohaletou tradicí, že němčický folklor vítá jaro podle zvyků našich předků. Začínáme na Smrtnou neděli, kdy děvčata jdou v krojích na mši do kostela. Na tento den se dlouho a poctivě připravujeme, protože vždy nachystáme na pódiu i vystoupení pro naše příznivce a jejich hlavním programem je objasnit podrobněji divákům jeden z mnoha zvyků, které k Velikonocům patří. Letos jsme si vybrali Velký Pátek, den plný tajemných čar a obyčejů, které u nás přetrvávají již mnoho a mnoho let až z pohanských dob.

Na scéně začalo jaro a malé děti za zpěvu písničky Haj husičky, haj si přinesly každé svoji husičku a učily je létat, pak je pustili do rybníčka. Tu je zavolala babička a řekla jim tajemství Velkého Pátku, kdy pomocí měsíčního paprsku za hřmění a dudění skal, čaroděj otevře zem s pokladem. Ale jen na malou chvilku může každý, kdo má kouzelný amulet vstoupit do útrob země a vzít si něco z tohoto tajemného pokladu. Ale běda, malý Matýsek se nemohl rozhodnout co si vzít a skála se za ním zavřela. Děti vyděšeně vyběhly za babičkou a řekly jí tu hroznou zprávu.

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

Foto plakát

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené.