velikonoce

Dnes je Velikonoční pondělí. Dejte si vejce a nezapomeňte vymrskat dámy

ilustrační foto archiv ber

Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.  Je plné různých zvyků, z nichž se některé se dochovaly dodnes. Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete.

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat a šlehají s nimi děvčata, aby zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Melantriška se chlubí krasličákem

Foto ZŠ Melantrichova

V areálu prostějovské ZŠ Melantrichova roste jedinečný velikonoční strom. Zdobí jej desítky originálních kraslic. Ty v rámci domácích aktivit školní družiny vyrobili zdejší žáci.

Stromek jimi ozdobily vychovatelky. Krásná odívaná! (ber)

Dnes je Velikonoční neděle. Na Boží hod neuklízejte, barvěte vajíčka a obdarujte blízké

Ilustrační foto pixabay.com

Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav.

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. V kostelích se slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

Dnes je Velikonoční neděle. Na Boží hod neuklízejte, barvěte vajíčka a obdarujte blízké

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. V kostelích se slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

Dnes je Bílá sobota. Dejte si mazanec a upečte nádivku

Ilustrační foto pixabay.com

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii. Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.

Dnes je Velký pátek. Neuklízejte, nic nepůjčujte a hledejte poklady

ilustrační foto pixabay.com

Velký pátek je dnem, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Jedná se o šestý a tím pádem předposlední den Svatého týdne, zároveň je to součást velikonočního tridua. V České republice byl poprvé uznán svátkem v roce 2016. Nesl se v duchu postního období a byl dnem zákazů.

V první řadě to byl den zákazů. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat. Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch a nesmělo se ani prát, protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. Na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly.

Dnes je Zelený čtvrtek. Dejte si k obědu třeba sedmikrásky

ilustrační foto pixabay.com

Zelený čtvrtek přímo vybízí ke svěžím zeleným pokrmům například v podobě zeleninové jarní polévky. Nejtradičnějším pokrmem u nás je v tento den špenát. My vám nabídneme jinou chuťovku, sedmikrásky.

Vařilo se především z dostupné jarní zeleně, tedy špenátu, bylinek, ale také luštěnin. Využilo se vše jedlé, co se na zahradě našlo, tedy i smetánka lékařská, chudobky či fialky. Z luštěnin se na stole často objevoval nejlevnější a nejdostupnější hrách, cizrna a fazole, běžná byla i pohanka.

My vám dnes poradíme, proč konzumovat sedmikrásky. Látky obsažené v sedmikráskách totiž mimo jiné pomáhají při onemocnění dýchacích cest a kašli (podporují odkašlávání) a jsou přírodním lékem proti zimničné horečce a chřipce.

Dnes je Škaredá středa. Dejte si škaredé jídlo a upečte jidáše

Ilustrační foto http://receptydetem.cz/

Podle tradic končí čtyřicetidenní půst, který Velikonocům předchází, Škaredou středou. V tento den si křesťané připomínají, že Jidáš udal Ježíše – tedy škaredil.

 

Ať jste sebelepší kuchař, na Škaredou středu by se mělo podávat jídlo na pohled škaredé. Nejčastěji se na menu objevovaly halušky se zelím, kroupy s fazolemi nebo trhanec.

Hospodyňky by se měly dát do pečení sladkých kynutých uzlíčků, symbolizujících Jidášovu oprátku. Poradíme, jak na ně. Příprava trvá cca 40 minut, počítat musíte ještě s dobou kynutí.

O Velkém pátku ani Velikonočním pondělí v řetězcích nenakoupíte

Ilustrační foto pixabay.com

Nouzový stav umožňuje obchodním řetězcům mít otevřeno výjimečně i na státní svátek. Jenže na Velikonoce v nich nenakoupíte. Všechny obchody budou muset letos zavřít na Velký pátek i o Velikonočním pondělí. Fungovat mohou jen čerpací stanice, lékárny či prodejny na letištích nebo nádražích.

„Během velikonočních svátků budou naše prodejny o víkendu otevřené dle standardní provozní doby,“ uvedla za Kaufland Ivana Dvořáková.

Možnosti ponechat své pobočky otevřené nevyužije ani Penny Market. “Oba svátky zůstanou naše prodejny zavřené," sdělil Tomáš Kubík z Penny Marketu.

Stejně bude vypadat i otevírací doba Lidlu. „V současnosti počítáme s uzavřenými prodejnami v pátek i na Velikonoční pondělí. V ostatních dnech je plánovaná běžná otevírací doba," sdělil Tomáš Myler za Lidl.

Barvy velikonočních vajíček mají svůj význam

ilustrační foto pixabay

Obarvit vajíčko, aby bylo odměnou pro koledníky, není složité. K barvení vajíček se nejdříve používala přírodní barviva. Nejprve to byla pouze červená barva, později se přidávaly další. Některé barvy měly i symbolický význam. Dnes vám vysvětlíme, co která barva znamená.

V minulosti se používaly barvy z přírodních zdrojů, které byly v každé domácnosti.

Červená vajíčka znamenají lásku a náklonnost, dívky je dávají jen svému milému. Barva vzniká z odvaru ze slupek červené cibule a octa, červeného zelí, šťávy z červené řepy, šťávy z borůvek a bezinek.

Světle zelená barva naznačují sympatie. Získává se odvarem ze špenátu, olšové kůry, lipového květu nebo mladého žita.

Tmavě zelená symbolizuje oblíbenost a vytváří ji voda ze špenátu nebo odvar z olšové kůry.