velikonoce

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

Foto plakát

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené.

Lékárna bude fungovat i o Velikonocích

Foto plakát

Krajský úřad Olomouckého kraje zajistil ve spolupráci s Okresními sdruženími lékárníků o Velikonočním pondělí lékárenskou pohotovostní službu v každém okrese Olomouckého kraje.

V Prostějově bude otevřena Lékárna Centrum zdraví ve Vodní ulici a to v době od 9 do 13 hodin. Non stop je pak otevřena lékárna ve Fakultní nemocnici Olomouc. (ber)

OBRAZEM: Velikonoční zajíček hopsal po smržické Stráži

Foto ber

Stezku velikonočního zajíčka pořádali v pátek rodiče dětí ze Smržic ve spolupráci s obcí.

V krásném prostředí areálu Stráže čekaly děti soutěže, dílničky či malování na obličej, dospělí se učili umění plést pomlázku. 

Součástí odpoledne bylo i opékání buřtů, v nabídce byl také guláš a další laskominy. (ber)

V Dětkovicích chodily hrkat hned dvě generace

Foto ber

Tradiční zvyk velikonočního hrkání, kdy mlčící zvony nahrazuje zvuk klapaček, řehtaček a hrkačů, letos pojali trochu jinak v Dětkovicích.

Jako první se totiž v pátek odpoledne vydali do dědiny senioři. „Musíme mladým ukázat, jak se hrká. Hrkači totiž musí chodit v průvodu ve dvojicích," nechal se slyšet Antonín Jelínek starší s tím, že letos pánové vyšli vůbec poprvé.

O tři hodiny je nahradila omladina, která se na cesty vypravila v mnohem větším počtu. (ber)

Dnes je Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční

ilustrační foto ber

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

Velikonoční neděle je pravým opakem předchozích šesti postních nedělí: naši předkové se těšili na pořádnou hostinu, atmosféra se nesla ve znamení oslav a svátečního jídla. Někde byl o velikonoční neděli nepsaným pravidlem zákaz práce, sváteční oběd se proto připravoval už dopředu na Bílou sobotu.

OBRAZEM: Velikonoce na sídlišti

Foto ber

Keř plný kraslic, tlupa roztomilých ušáků a domečky z kraslic zdobí okolí vchodu jednoho z domů v sídlišti Svobody.

„Výzdobu tady mívají i na Vánoce. Moc krásný pohled," chválila zákoutí paní Zdenka. (ber)

Dnes je Bílá sobota

Foto plakát

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných. Napilno bylo v kuchyni, kde se vařilo a peklo všechno potřebné na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí.

O Bílé sobotě se zvony vrací z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících. Následují další části velikonoční liturgie.

Dnes je Velký pátek

Foto plakát

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Velký pátek je podle pověr i dnem, kdy se otevírají hory, aby vydaly své poklady a tajemství. Mnoho lidí se vydalo hledat své štěstí – nabádaly je k tomu již pohanské tradice. Vodítkem při hledání takových míst mělo být zlaté kapradí, které označovalo místo zázraku. Vést k němu mohlo i zvláštní mihotání, nebo to, že se začaly objevovat jiskřičky nebo malé plamínky.

Podle pověstí se v ten den mohl otevřít i Blaník – a rytíři, kteří v něm čekají, mohou vyrazit překontrolovat, jak se českému lidu daří.

Magickou moc měla mít v tento den i obyčejná voda, proto lidé před východem slunce chodili k potokům, a protože měla mít léčivou sílu, omývali se jí nejen lidé, ale mnohde v ní koupali i dobytek.

Smrt Ježíše se připomínala i zákazem praní prádla v potoce, protože by se tak prý symbolicky namáčelo do jeho krve.

Velikonoční beránci voněli Národním domem

Foto ber

Tradiční velikonoční výstavu beránků, kterou pořádá prostějovský Rotary klub, hostil ve středu prostějovský Národní dům. Tentokrát se jich v přednáškovém sále sešlo přes dvě stě.

„Když jsme před 19 let začínali, měli jsme jich 45. Dnes se jich sešlo 233, z toho 102 malí," uvedla za pořadatele Emílie Hnízdilová. Pro dobrou věc je nazdobilo dvanáct mateřských školek a tři školy střední. Návštěvníci mohli hlasovat, který z ovčích juniorů se jim líbí nejvíc. Autoři vítězných děl obdrželi od Rotary klubu dárkové poukázky.

Samotné výtvory klub jako každý rok rozvezl do domovů důchodců v Prostějově a Soběsukách, do LDN prostějovské nemocnice, a Centra sociálních služeb Prostějov a do Dětského domova v Plumlově.  (ber)

Velikonoce 2024: Otevírací doba obchodů během svátků

Ilustrační foto pixabay.com

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, ale také obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara. Každoročně slibují prodloužený víkend díky Velkému pátku, který letos připadá na 29. března 2024, a Velikonočnímu pondělí (1. duben 2024).

Zatímco na Velký pátek jsou obchody otevřené podle běžné otevírací doby, zákon o prodejní době v maloobchodě se týká Velikonočního pondělí. Na jeho základě musí mít během vybraných státních svátků prodejny s plochou nad 200 m² zavřeno. Větší nákupy je tak dobré zařídit s předstihem, i na Velikonoční pondělí si ale budete moci nakoupit prostřednictvím online obchodů.

O svátcích zůstávají otevřeny čerpací stanice, lékárny a prodejny na letištích nebo nádražích. (red)