tradice

Dnes je Filipojakubská noc. Přeje miminkům

Ilustrační foto pixabay.com

Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc měsíce, noc z 30. dubna na 1. května. V současné době téměř každá obec pořádá „pálení čarodějnic,“ kdy se večer zapálí velký oheň, sejde se rodina, přátelé a sousedé, děti se oblečou do čarodějných kostýmů, opékají se buřty. Tato noc je prý nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přejí děťátko.

Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit.

Město obnovuje lidovou tradici. Prostějovské děti konečně vynesou Smrtku

Ilustrační foto FB Štětovická slipka

Statutární město Prostějov prostřednictvím oddělení Duha obnoví lidovou tradici vynášení Smrtky. Akce se měla uskutečnit již v roce 2020, ale z důvodu pandemie COVID-19 musela být o dva roky odložena. Vynášení Smrtky bude zahájeno 4. dubna ve 13.30 hodin na náměstí T. G. Masaryka v prostoru před muzeem.

Vynášení Smrtky je určeno zejména školám, školkám a školním družinám, které budou aktivně na programu spolupracovat, ale i široké veřejnosti. Po krátkém úvodu v režii folklórního souboru Mánes účastníci vytvoří průvod, jenž projde městem až do Kolářových sadů.

Vybraná škola vyrobí Smrtku, která bude nesena v čele průvodu a následně vhozena do mlýnského náhonu, čímž bude oficiálně přivítáno jaro. Ostatní školy si mohou vyrobit a přinést menší „májíčky“ jako symboly přicházejícího jara a naučí se společnou říkanku o utopení Smrtky.

Na Štěpána není pána

Ilustrační foto pixabay.com

Dnes je druhý svátek vánoční – den, kdy si křesťané připomínají život a skutky svatého Štěpána. Ten byl za svá tvrzení o smrti Ježíše roku 33 před hradbami Jeruzaléma ukamenován a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. A tento den je rovněž spojen se známou pranostikou.

Dříve lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře, a tak je to v mnoha českých domácnostech dodnes. 

Vánočního smaženého kapra připravila poprvé Magdalena Dobromila Rettigová

Ilustrační foto pixabay.com

Pojídání kapra na Vánoce je velmi mladým zvykem. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla, dále pak houbové omáčky, čočka, kuba, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem.

Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici začaly pronikat až ve 20. století. Původní vánoční úprava kapra (kapr na černo) se připravoval dva až tři dny předem a vařil se ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra poprvé připravila M.D. Rettigová a první recept na jeho přípravu se objevil v kuchařce až v roce 1924.

Jak vznikla tradice zdobení vánočního stromečku

Ilustrační foto pixabay.com

Mysleli jste si, že tradice zdobení stromečku se drží poslední století, maximálně dvě?  Kdepak. Legenda o prvním ozdobeném stromku totiž pochází z roku 573. Připisuje se Kolumbánovi z Bobbia, misionáři, který měl v Bretani a Burgundsku přivést pohany ke křesťanské víře. V období Vánoc se jim snažil přiblížit svátek narození Ježíše Krista a ozdobil přitom jedličku zapálenými pochodněmi ve tvaru křížů.

Kdo by snad nevěřil této legendě, přesvědčí ho písemné zmínky o prvních vánočních stromečcích z 16. století. Tehdy se u našich německých sousedů začaly stromečky zdobit oříšky, jablky a jinými potravinami. Do Čech se nazdobený vánoční stromeček dostal nejspíš až v 19. století.

Dnes je Barbory. Nezapomeňte na barborky!

ilustrační foto ber

Velmi známým předvánočním zvykem je řezání třešňové větvičky „barborky“ a to nejen na ozdobu bytu, ale hlavně pro její údajnou čarovnou moc.  Slibuje totiž vdavky.

Podle lidové víry se měla třešňová větvička ze stromku starého alespoň deset let uříznout v ten okamžik, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek. Taková větévka se pak odnesla do domu, kde bylo děvče na vdávání a čekalo se, zda se větvička o Štědrém dnu obalí květy, což znamenalo brzké vdavky.

Dnes postačí, když vyčkáte, kolikátý den od uříznutí větvičky „barborka" vykvete. Tolikátý měsíc v následujícím roce bude pro vás, dámy, dívky a ženy, tím šťastným.

Dnes je Velikonoční pondělí. Dejte si vejce a nezapomeňte vymrskat dámy

ilustrační foto archiv ber

Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.  Je plné různých zvyků, z nichž se některé se dochovaly dodnes. Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete.

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat a šlehají s nimi děvčata, aby zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Melantriška se chlubí krasličákem

Foto ZŠ Melantrichova

V areálu prostějovské ZŠ Melantrichova roste jedinečný velikonoční strom. Zdobí jej desítky originálních kraslic. Ty v rámci domácích aktivit školní družiny vyrobili zdejší žáci.

Stromek jimi ozdobily vychovatelky. Krásná odívaná! (ber)

Dnes je Velikonoční neděle. Na Boží hod neuklízejte, barvěte vajíčka a obdarujte blízké

Ilustrační foto pixabay.com

Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav.

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. V kostelích se slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

Dnes je Bílá sobota. Dejte si mazanec a upečte nádivku

Ilustrační foto pixabay.com

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii. Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.