tradice

V Němčicích se hrkalo a rozdávaly se Májíčky

Vydáno: Út, 04/02/2024 - 07:05
Foto Zuzka Baričíková

Na jarní zvyk pálení Smrtky navazuje další, mnohem radostnější, kdy děvčata ozdobí veliký Májíček a za zpěvu Neseme, neseme Májíček přicházejí do dědiny, aby všem, kteří si chtějí zajistit krásný a spokojený rok, plný radosti a bohaté úrody, dají kytičku ze svého Májíčku. A že si lidé těchto kytiček váží, můžeme pozorovat při procházce, protože naše májíčkové kytičky zdobí nejedno okno němčických domečků.

Naše oslavy jara pak končí ještě hrkáním. Na Zelený čtvrtek, kdy odletí zvony do Říma, chodíme po Němčicích a nahrazujeme jejich zvonění našimi hrkači, stejně tak hrkáme na Velký pátek a Bílou sobotu, ale to již v krojích, a to již navštěvujeme naše příznivce, kteří mají pro nás přichystanou odměnu a sladkosti a syrová vajíčka, ze kterých si pak děláme společnou voňavou smaženici Je to náročné, ale krásné.

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

Vydáno: Po, 04/01/2024 - 09:16
Foto plakát

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené.

V Dětkovicích chodily hrkat hned dvě generace

Vydáno: Ne, 03/31/2024 - 09:53
Foto ber

Tradiční zvyk velikonočního hrkání, kdy mlčící zvony nahrazuje zvuk klapaček, řehtaček a hrkačů, letos pojali trochu jinak v Dětkovicích.

Jako první se totiž v pátek odpoledne vydali do dědiny senioři. „Musíme mladým ukázat, jak se hrká. Hrkači totiž musí chodit v průvodu ve dvojicích," nechal se slyšet Antonín Jelínek starší s tím, že letos pánové vyšli vůbec poprvé.

O tři hodiny je nahradila omladina, která se na cesty vypravila v mnohem větším počtu. (ber)

Dnes je Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční

Vydáno: Ne, 03/31/2024 - 09:41
ilustrační foto ber

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

Velikonoční neděle je pravým opakem předchozích šesti postních nedělí: naši předkové se těšili na pořádnou hostinu, atmosféra se nesla ve znamení oslav a svátečního jídla. Někde byl o velikonoční neděli nepsaným pravidlem zákaz práce, sváteční oběd se proto připravoval už dopředu na Bílou sobotu.

Dnes je Bílá sobota

Vydáno: So, 03/30/2024 - 08:45
Foto plakát

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných. Napilno bylo v kuchyni, kde se vařilo a peklo všechno potřebné na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí.

O Bílé sobotě se zvony vrací z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících. Následují další části velikonoční liturgie.

Dnes je Velký pátek

Vydáno: Pá, 03/29/2024 - 08:38
Foto plakát

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Velký pátek je podle pověr i dnem, kdy se otevírají hory, aby vydaly své poklady a tajemství. Mnoho lidí se vydalo hledat své štěstí – nabádaly je k tomu již pohanské tradice. Vodítkem při hledání takových míst mělo být zlaté kapradí, které označovalo místo zázraku. Vést k němu mohlo i zvláštní mihotání, nebo to, že se začaly objevovat jiskřičky nebo malé plamínky.

Podle pověstí se v ten den mohl otevřít i Blaník – a rytíři, kteří v něm čekají, mohou vyrazit překontrolovat, jak se českému lidu daří.

Magickou moc měla mít v tento den i obyčejná voda, proto lidé před východem slunce chodili k potokům, a protože měla mít léčivou sílu, omývali se jí nejen lidé, ale mnohde v ní koupali i dobytek.

Smrt Ježíše se připomínala i zákazem praní prádla v potoce, protože by se tak prý symbolicky namáčelo do jeho krve.

Dnes je Zelený čtvrtek. Dejte si špenát a nic si nepůjčujte

Vydáno: Čt, 03/28/2024 - 07:19
ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, které pak na dlouhou dobu nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany je Zelený čtvrtek dnem odpuštění.

Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

„Zelený“ čtvrtek vznikl také zřejmě z německého „Gründonnerstag“, staré sloveso „greinen“ znamená „plakat“. Podle jiných pramenů pochází označení od zelených rouch, která se tento den nosí při bohoslužbě. Hospodyňky pekly jidáše, jež tvarem připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš den poté, kdy zradil Krista.

Dnes je Sazometná nebo Škaredá středa

Vydáno: St, 03/27/2024 - 07:56
Ilustrační foto pixabay.com

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá. Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná.

Podávalo se „škaredé jídlo“ – neznamená to vůbec nijak horší nebo podřadnější, jen prostě takové „nenačinčané“. Často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, Sazometnou či Škaredou středu rozhodně nezaměňujte za Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Tradičně se také připravovalo velikonoční pečivo známé jako jidáše. Dělalo se ve tvaru písmene J nebo uzlu, aby připomínalo Ježíšova zrádce (či jeho oběšení). Ale pozor – jidáše se mají jíst až druhý den, tedy na Zelený čtvrtek.

Dnes je Šedivé nebo také Žluté úterý

Vydáno: Út, 03/26/2024 - 09:30
ilustrační foto pixabay.com

To bylo věnováno hlavně úklidu domu. Z církevního hlediska se nic zásadního neděje, takže se hospodyňky spíš držely košťat – pryč musely pavučiny a prach, myla se okna, někde se také bílilo. Šedivá symbolizuje právě zbavování se prachu, ale také pošmourno a zataženou oblohu, která k počasí v tomto ročním období patří. Mimochodem, prach se z domu odnášel a vysypával za křižovatkou.

Žlutá je hlavně barvou slunce a světla, které na jaře víc proniká do domů. Je ale také barvou vznešenosti, věčnosti, rozumu a úcty. K Velikonocům patří snad nejvíc – i díky tomu, že žluté jsou mnohé jarní květy jako tulipány nebo narcisy.

Označení Žluté se může prý vázat i k tomu, že bankrotáři museli nosit celý rok žluté klobouky a jen v toto úterý je mohli odložit.

Velikonoční týden začíná!

Vydáno: Po, 03/25/2024 - 08:13
Ilustrační foto ber

Velikonoce jsou svátkem jara (pro ateisty) a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (pro křesťany). Letos vychází Velký pátek na 29. března, Velikonoční pondělí na 1. dubna. K tradicím Velikonoc patří barvení vajíček, pečení mazance a beránka, někdo si na Zelený čtvrtek připraví i jidáše. Křesťané si během pašijového týdne připomínají poslední dny života mesiáše a jeho vzkříšení.  Pojďme si ale připomenout zajímavé tradice a zvyky, které do naší země tradičně patří.

Modré pondělí

Pro křesťany je Modré pondělí dnem, kdy bylo volno – odtud tedy rada, že se během něj nemá pracovat – a mimochodem mělo být i mlčenlivé. Rada nepracovat není ale nijak striktní, občas je mírněna tím, že by se nemělo nějak zásadně uklízet, jen si spíš lehce připravit „terén“, protože následovalo Šedivé úterý a Škaredá středa, ve kterých se prováděl úklid důkladný. Na Modré pondělí se také vyklízely nepotřebné věci, opravovaly se ty rozbité.