tradice

OBRAZEM: Velikonoce se blíží

Vydáno: Pá, 03/24/2023 - 10:59
Foto čtenář

Stává se krásným zvykem, že svá obydlí zdobíme podle příslušného ročního období.

Připomínáme si Dušičky, Vánoce a nezapomínáme ani na Velikonoce.  Stejně, jako majitelé rekreačních chat na Záhoří. Pohled na vyfešákované zajíce či do daleka svítící kraslice potěší nejedno kolemjdoucí oko. (ber)

Děti těšte se! Chystá se velikonoční hledání kraslic!

Vydáno: Pá, 03/17/2023 - 22:41
Foto Magistrát města Prostějova

Okrašlovací spolek města Prostějova opět pořádá Velikonoční hledání kraslic. Uskuteční se v úterý 4. dubna od 10 hodin ve Smetanových sadech.

„Oslovili jsme opět mateřské školky s návrhem, aby jejich děti ručně namalovaly polystyrenová vajíčka, která jim dodáme. Vajíčka následně vysbíráme a umísíme je ve vyhrazeném prostoru ve Smetanových sadech. K těm malovaným ale opět přidáme čokoládové dobroty," uvedla předsedkyně Okrašlovacího spolku Prostějov Milada Sokolová.

Děti budou následně vajíčka, jak ta malovaná, tak čokoládová, hledat. Ta, která najdou, si také odnesou. (ber)

Děti budou opět vítat jaro. Vhodí Smrtku do náhonu

Vydáno: St, 03/15/2023 - 23:57
ilustrační foto Magistrát města Prostějova

Také v letošním roce se vrací město Prostějov k vloni obnovené tradici vynášení Smrtky.

„Děti tak symbolicky ukončí zimní období. Začínáme v 13:30, v úterý 28. 3. 2023, na náměstí T. G. Masaryka v prostoru u muzea. Po krátkém kulturním programu vyjde průvod směrem do Kolářových sadů, kde bude Smrtka utopena v mlýnském náhonu,“ přibližuje program 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Akci i letos připravil Kulturní klub DUHA u hradeb, který oslovil děti z prostějovských mateřských a základních škol a folklórní soubor Mánes. (red)

Dnes je popeleční středa. A začíná půst

Vydáno: St, 02/22/2023 - 11:57
ilustrační foto pixabay.com

Popeleční středa je den pohyblivý stejně jako Velikonoce. Její datum, stejně jako datum Velikonoc, se totiž odvíjí od prvního jarního úplňku. Letos připadá na středu 22. února. Je to první den velikonočního půstu, který bude trvat 40 dní (neděle se nepočítají) a vyvrcholí právě Velikonocemi. Půst tak končí 8. dubna v sobotu, 9. dubna bude Velikonoční neděle, 10. dubna pak Velikonoční pondělí.

Liturgický půst se výrazně liší od absolutního půstu, kdy byste neměli vůbec nic jíst. Během velikonočního půstu samozřejmě jíst můžete, měli byste se ale zdržet masa, alkoholových nápojů a celkového obžerství. S půstem by měla být spojena i vnímavost k okolí, půst může zahrnovat také konání dobrých skutků nebo darování charitě a pomoc chudým. Tradiční liturgický půst znamenal jíst ideálně pouze jednou denně velké jídlo, zdržet se masa a pracovat na své vnitřní obnově.

OBRAZEM: Masopustní veselí přilákalo na náměstí davy

Vydáno: Ne, 02/19/2023 - 10:32
Foto ber

Sobota patřila na prostějovském hlavním náměstí masopustu. I tentokrát si na své přišli malí i velcí.

„Moc jsme si to s dětmi užili, nejvíc byly nadšeny z možností svézt se na oslíkovi. Manžel si nenechal ujít zabijačkové pochoutky a já si opět se zájmem poslechla vyprávění řezníka Krkovičky," konstatovala paní Jana. Až do 16 hodin mohli návštěvníci koštovat zabijačkové speciality, podívat se na průvod masek, poslechnout dobovou muziku či koupit nějakou drobnost na jarmarku. 

Na městě se rozjel masopust. Zajděte se podívat!

Vydáno: So, 02/18/2023 - 11:09
Foto red

V centru města od rána probíhají tradiční masopustní oslavy. Krátce po desáté hodině obkroužil „prostějovský rynek“ průvod masek a následně město podle zvyku oficiálně „předala“ masopustnímu veselí první náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Tím byl zahájen bohatý program, který bude na náměstí TGM probíhat až do 16. hodiny. Součástí akce je jako už v posledních letech tradičně porcování pašíka, masopustní masky či pásmo lidového vyprávění a pohádek. Přes špatnou předpověď zatím masopustnímu reji přeje počasí, takže neváhejte a zajděte na město ochutnat zabijačkové dobroty a shlédnout lidové zvyky. (red)

Druhý svátek vánoční připomíná svatého Štěpána. Dejte si něco opeřeného

Vydáno: Po, 12/26/2022 - 10:45
Ilustrační foto pixabay.com

O druhém svátku vánočním si připomínáme osobnost svatého Štěpána. Podle legendy položil život za víru v Krista, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat a v kostelích kněží světili sedlákům osivo.

Dnešní den je spojen i se svatoštěpánskou koledou. Nejznámější je říkanka o Štěpánovi, který upadl na ledu a psi se na něj sběhli.

Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna nebo aspoň kuře.

V minulých dobách na Štěpána odcházeli ze služby čeledíni a na odchodnou dostávali zvláštní koláč, který byl zdobený ořechy, rozmarýnem a pentlemi. Odtud pochází i přísloví Na Štěpána není pána. (ber)

Dnes je Boží hod. Hodujte, odpočívejte a navštivte rodinu

Vydáno: Ne, 12/25/2022 - 13:12
Ilustrační foto pixabay.com

První svátek vánoční neboli Boží hod, který připadá na 25. prosince, by nám měl podle křesťanských tradic připomínat den narození Ježíše Krista.

Podle Bible se tak stalo v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala i dívka Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Také se rozvážejí dárky, které nechal Ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé.

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796

Vydáno: So, 12/24/2022 - 17:00
Ilustrační foto https://www.bontonland.cz/

Slavná Česká mše vánoční „Hej, mistře“ Jakuba Jana Ryby (1765–1815) se stala doslova symbolem českých Vánoc. Poprvé zazněla v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba váženým a oblíbeným učitelem a varhaníkem.

Jak se jedné prosté skladbě, Rybově první a poslední ryze české mši, a současně jen zlomku z více než tisíce jeho skladeb církevních i světských, menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších děl, podařilo stát skutečným symbolem českých Vánoc? Možná to bylo kvůli veršům plným prosté a nenucené zbožnosti, radostné a svěží atmosféře, a také díky srozumitelné linii klasické vánoční hry, zasazené do českého prostředí. Když sledujeme pastýře, kteří se chystají do Betléma oslavit Ježíškovo narození, před očima máme plastický obraz krajiny, kterou důvěrně známe.

Vánoční kapr není dlouholetou tradicí

Vydáno: So, 12/24/2022 - 16:58
Ilustrační foto pixabay.com

Pojídání kapra na Vánoce je velmi mladým zvykem. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla, dále pak houbové omáčky, čočka, kuba, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem.

Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici začaly pronikat až ve 20. století. Původní vánoční úprava kapra (kapr na černo) se připravoval dva až tři dny předem a vařil se ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra poprvé připravila M.D. Rettigová a první recept na jeho přípravu se objevil v kuchařce až v roce 1924.