tradice

OBRAZEM: Prostějovský zámek dnes ožívá velikonočním tvořením, hudbou a řemesly

Vydáno: So, 03/28/2026 - 12:10
ilustrační foto

Od desáté dopolední až do sedmnácté odpolední na nás na zámku čeká bohatý program. 

"Jaro je totiž tady (i když to právě dnes tak nevypadá) a my ho společně přivítáme ve velkém stylu! Čeká vás den plný radosti, smíchu, tradic a krásné atmosféry zámeckého prostředí. Vezměte rodinu, přátele i děti a dorazte si užít sobotu, na kterou budete ještě dlouho vzpomínat. Tahle velikonoční premiéra na zámku bude stát za to!", zvou zámečtí pořadatelé. (red)

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

Vydáno: Po, 04/21/2025 - 13:00
ilustrační foto PvNovinky

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak.

Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Dnes je Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční

Vydáno: Ne, 04/20/2025 - 13:13
ilustrační foto PvNovinky

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční.

Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

V Bousíně káceli máj

Vydáno: Ne, 06/02/2024 - 10:01
Foto ber

Sobotní odpoledne patřilo v Bousíně tradičnímu kácení máje. Místní to pojali nejen jako společenskou událost, ale také oslavu nejnovějších úspěchů zdejších dobrovolných hasičů.

„Na to, jak „velká" jsme obec, to ujde," smála se místostarostka Bousína Dana Minxová. V dětské lize byli nemladší hasiči před týdnem v Lipové první, v sobotu dopoledne přivezli z Otinovsi stříbro. Pozadu nezůstávají ani dorostenci a ženy. I oni v posledních týdnech přivezli domů ze závodů cenné medaile. (ber)

Dnes je Den matek. Popřejte té své!

Vydáno: Ne, 05/12/2024 - 13:46
ilustrační foto pixabay.com

Den matek, někdy též Svátek matek, vychází na druhou květnovou neděli 12. května. Jeho počátky jsou patrné už v římské oslavě mateřství Matronalie, která vycházela na první březnový den a uctívala bohyni Juno.

Den matek může navazovat též na tzv. Mothering Sunday, křesťanský svátek, při němž sloužící dostávali volno, aby mohli navštívit svůj domovský („mothering“) kostel. Mladí lidé při této příležitosti navštěvovali své rodiny a matkám nosili květiny.

Den matek se v Československu slavil už za první republiky, poprvé v roce 1923. Jako svátek ho propagovala Alice Masaryková, dcera Tomáše Garrigua Masaryka, našeho prvního prezidenta.

Během studené války byl však tento den potlačován v rámci sovětského bloku a místo něj byl mohutně slaven Mezinárodní den žen (8. března).

1. máj je dvojitým svátkem. Líbejte se a nepracujte!

Vydáno: Út, 04/30/2024 - 20:15
ilustrační foto pixabay.com

Zatímco práci svět oslavuje od roku 1890, lásku od nepaměti. A tak se dnes líbejte a nepracujte!

V Česku je První máj tradičně chápán jako svátek zamilovaných a celý květen jako měsíc lásky. S tímto pojetím je tradičně spojena především noc předcházející prvnímu květnu zahrnující stavění a hlídání máje, vylévání cestiček z hašeného vápna smíšeného s vodou mezi domy milenců a malování vápnem srdcí a nápisů na jejich vrata.

Na První máj se také líbají zamilované páry pod rozkvetlým stromem. Tento zvyk mohl vzniknout okolo počátku 20. století a pravděpodobně v městském prostředí, snad v souvislosti s Karlem Hynkem Máchou a Petřínem.

V Němčicích se hrkalo a rozdávaly se Májíčky

Vydáno: Út, 04/02/2024 - 07:05
Foto Zuzka Baričíková

Na jarní zvyk pálení Smrtky navazuje další, mnohem radostnější, kdy děvčata ozdobí veliký Májíček a za zpěvu Neseme, neseme Májíček přicházejí do dědiny, aby všem, kteří si chtějí zajistit krásný a spokojený rok, plný radosti a bohaté úrody, dají kytičku ze svého Májíčku. A že si lidé těchto kytiček váží, můžeme pozorovat při procházce, protože naše májíčkové kytičky zdobí nejedno okno němčických domečků.

Naše oslavy jara pak končí ještě hrkáním. Na Zelený čtvrtek, kdy odletí zvony do Říma, chodíme po Němčicích a nahrazujeme jejich zvonění našimi hrkači, stejně tak hrkáme na Velký pátek a Bílou sobotu, ale to již v krojích, a to již navštěvujeme naše příznivce, kteří mají pro nás přichystanou odměnu a sladkosti a syrová vajíčka, ze kterých si pak děláme společnou voňavou smaženici Je to náročné, ale krásné.

Dnes je Velikonoční pondělí. Říká se mu Červené

Vydáno: Po, 04/01/2024 - 09:16
Foto plakát

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka. Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd.

Velikonoční pondělí je někdy nazýváno také Červené pondělí. Tento název je odvozen od červené barvy kraslic, která symbolizuje Kristovu krev. Právě kraslice patří k hlavním symbolům tohoto dne. Všechny dívky si na Velikonoční pondělí chystají veselá vajíčka, která darují koledníkům. Je to poděkování za jejich návštěvu. Vejce jsou symbolem plodnosti, úrody a nového života. Barvení a zdobení vajíček patří k nejstarším tradicím, které jsou s Velikonocemi spojené.

V Dětkovicích chodily hrkat hned dvě generace

Vydáno: Ne, 03/31/2024 - 09:53
Foto ber

Tradiční zvyk velikonočního hrkání, kdy mlčící zvony nahrazuje zvuk klapaček, řehtaček a hrkačů, letos pojali trochu jinak v Dětkovicích.

Jako první se totiž v pátek odpoledne vydali do dědiny senioři. „Musíme mladým ukázat, jak se hrká. Hrkači totiž musí chodit v průvodu ve dvojicích," nechal se slyšet Antonín Jelínek starší s tím, že letos pánové vyšli vůbec poprvé.

O tři hodiny je nahradila omladina, která se na cesty vypravila v mnohem větším počtu. (ber)

Dnes je Velikonoční neděle nebo také Boží hod velikonoční

Vydáno: Ne, 03/31/2024 - 09:41
ilustrační foto ber

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit v kostele a každý, kdo přišel na návštěvu do domu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda.

Velikonoční neděle je pravým opakem předchozích šesti postních nedělí: naši předkové se těšili na pořádnou hostinu, atmosféra se nesla ve znamení oslav a svátečního jídla. Někde byl o velikonoční neděli nepsaným pravidlem zákaz práce, sváteční oběd se proto připravoval už dopředu na Bílou sobotu.