tradice

Barevné dny Velikonoc. Velikonoční pondělí

Vydáno: Po, 04/10/2023 - 07:28
ilustrační foto ber

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka.

Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd. (red)

Barevné dny Velikonoc. Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční

Vydáno: Ne, 04/09/2023 - 10:56
ilustrační foto ber

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční.

Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit a každý, kdo přišel na návštěvu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda. (red)

Barevné dny Velikonoc. Bílá sobota

Vydáno: So, 04/08/2023 - 07:23
ilustrační foto pixabay.com

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných.

Napilno bylo v kuchyni, vařilo a peklo se na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících.

Barevné dny Velikonoc. Velký pátek

Vydáno: Pá, 04/07/2023 - 08:01
ilustrační foto cirkev.cz

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání.

Tento den se ovšem nese i ve znamení tajemna – země měla podle pověr vydávat poklady, vodníci se proháněli na souši na koních a čarodějnice vás mohly uhranout. Bylo zvykem vstát brzy a omýt se v potoce, aby se vás drželo zdraví. Nebylo dobré nic půjčovat ani si půjčovat. Půjčená věc mohla být očarovaná. Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože by se prádlo nenamáčelo do vody, ale do krve Krista.

Katolické církev na dnešní den stanovuje půst, při němž se nesmí jíst maso a doporučuje se jen jedno velké jídlo za den. (red)

Barevné dny Velikonoc. Zelený čtvrtek

Vydáno: Čt, 04/06/2023 - 08:32
ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, pak je nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Pro křesťany je to den odpuštění. Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

Barevné dny Velikonoc. Sazometná nebo Škaredá středa

Vydáno: St, 04/05/2023 - 10:46
ilustrační foto pixabay.com

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá.

Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná.

Podávalo se „škaredé jídlo“ – často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, nejedná se o Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. (red)

Barevné dny Velikonoc. Šedivé úterý

Vydáno: Út, 04/04/2023 - 06:24
ilustrační foto pixabay.com

Úterý má někde označení Šedivé a někde Žluté – v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu (v dubnu je proměnlivé počasí, a tak může být jak slunečno, tak zataženo).

Šedivé prý i podle pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu. Kromě pokračování v úklidu a vymetání pavučin nebylo na programu nic zásadního. (red)

Barevné dny Velikonoc. Modré pondělí

Vydáno: Po, 04/03/2023 - 06:58
ilustrační foto ber

V tento den by se nemělo pracovat, to ovšem neplatí pro hospodyně. Ty mohly pokračovat v pořádném úklidu domácnosti.

 A proč Modré? Podle jedné teorie je to odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely, spíše jde ale o překlad z německého „blau“, to kromě „modrý“ znamená také „neschopný práce“ nebo i „podnapilý“. (red)

Dnes je květná neděle. Ukončete půst a nic nepečte!

Vydáno: Ne, 04/02/2023 - 09:47
ilustrační foto pixabay.com

Květná neděle, poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

Tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky se slovy: „Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno..." To na památku slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma na oslátku, kdy mu lidé na cestu házeli useknuté ratolesti stromů. Právě z toho důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí. 

Vynášení Smrtky se v Prostějově dočkalo hojné účasti

Vydáno: St, 03/29/2023 - 06:28
Foto Magistrát města Prostějova

Obnovený zvyk „Vynášení Smrtky“ si mohli v úterý lidé opět připomenout v centru města. Slaměná figura Morany, oblečená v ženských šatech, byla vyrobena dětmi z mateřské školy Rumunská. Její pouť vedla z náměstí T. G. Masaryka k mlýnskému náhonu v Kolářových sadech.

„Tato milá lidová tradice byla obnovena loni, v roce 2022 a měla veliký ohlas, za což jsme velice rádi,“ uvedla 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová, která loni s nápadem na uspořádání této akce přišla.

Moranu po krátkém programu ze středu města vynesly, za doprovodu veřejnosti, děti z folklórního souboru Mánes a místních škol. Její „cestu“ k náhonu, kde její pouť končila, doplnily různé říkanky a také ta o utopení Smrtky: "Smrt nesem z města, potokem je cesta. Však mi tu smrť sprovodíme, do potoka jo hodime. Smrt nesem zanesem, novy lito přinesem". (red)