tradice

V Prostějově se dnes bude vynášet Smrtka. Skončí v mlýnském náhonu

Vydáno: Po, 03/18/2024 - 08:08
Foto plakát

Obnovený zvyk „Vynášení Smrtky“ si Prostějov opětovně připomeneme už v pondělí 18. března. Akce začíná ve 13:30 na náměstí T. G. Masaryka – v prostoru u muzea.

Pouť slaměné figury Morany, oblečené v ženských šatech, povede jako v minulých letech z náměstí T. G. Masaryka k mlýnskému náhonu v Kolářových sadech. 

„Tato lidová tradice byla obnovena v Prostějově v roce 2022 a měla veliký ohlas, za což jsme velice rádi,“ uvedla 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová. Jak dodala, Moranu po krátkém programu ze středu města vynesou, za doprovodu veřejnosti, děti z folklórního souboru Mánes a místních škol. (red)

Masopustní tradice se u nás dodržují od třináctého století

Vydáno: Pá, 01/26/2024 - 09:32
ilustrační foto pixabay.com

Samotný název masopust ale trochu klame, protože při jeho oslavách se masa a dalších dobrot rozhodně nemusíte vzdát. Bujaré období začíná již 6. ledna na Tři krále a trvá až do začátku postní doby, tedy do Popeleční středy, která letos připadá na 14. února. Masopustní veselí tradičně vrcholí maškarním průvodem, ve kterém se lze setkat s maskami všech barev.

Tyto oslavy nicméně nejsou jen ryze české – v Evropě se často setkáváme s obdobou masopustu, s karnevalem. Jedním z nejslavnějších je ten v Benátkách, který je proslulý nádhernými maskami.

Na tzv. Tučný čtvrtek bylo tradicí uspořádat zabijačku, u které se scházela celá rodina, přátelé i sousedé. I dnes si v této době můžeme dopřát zabijačkové speciality, jako jsou prejt, škvarky, tlačenka, zabijačková polévka nebo guláš.

Na Štěpána není pána. Slavíme druhý svátek vánoční

Vydáno: Út, 12/26/2023 - 09:20
ilustrační foto aukro.cz

Na 26. prosinec připadá druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, jenž podle legendy položil život za víru v Krista. Tradičně patří tento den setkávání členů rodiny a přátel, koledníkům a koním.

Na 26. prosince připadá svátek sv. Štěpána. Pocházel pravděpodobně z helénských Židů, ale během života se obrátil ke křesťanství. Stal se mužem velmi pevné víry a apoštolové na něm pozorovali „působení Ducha svatého“ – podle dobového svědectví konal Štěpán veliké divy a znamení. Proto když se rozhodli apoštolové vybrat sedm mužů, kteří by jim pomáhali v péči o chudé a opuštěné vdovy, kázat, křtít a rozdávat eucharistii, byl jako první zvolen právě Štěpán.

Horlivě kázal, že Kristus byl Mesiášem předpověděným proroky. Jeho skutky ale hlavně plamenná kázání se ovšem vůbec nezamlouvaly židovské veleradě. Ta jej obvinila z rouhání proti Bohu a Mojžíšovým zákonům. Kolem roku 35 n.l. byl Štěpán zatčen a před hradbami Jeruzaléma ukamenován. Stal se tak prvním křesťanským mučedníkem, a proto je uctíván hned po svátku Kristova narození. Podle některých zdrojů zemřel dne 26. prosince, kdy se dnes slaví jeho svátek. 

Dnes je Boží hod. Hodujte, odpočívejte a navštivte příbuzné

Vydáno: Po, 12/25/2023 - 12:00
Ilustrační foto pixabay.com

První svátek vánoční neboli Boží hod, který připadá na 25. prosince, by nám měl podle křesťanských tradic připomínat den narození Ježíše Krista.

Podle Bible se tak stalo v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala i dívka Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Také se rozvážejí dárky, které nechal Ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé.

Vánoce s PvNovinkami. Skořápkové lodičky

Vydáno: Ne, 12/24/2023 - 15:41
ilustrační foto pixabay.com

S Vánocemi je spjato mnoho zvyků a tradic, mezi něž se řadí i pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Podle tradice plavba lodičky se zapálenými svíčkami dokáže předpovědět naši budoucnost či odpovědět na věc, kterou chceme znát. Lidé ale musí dodržet několik pravidel. V první řadě je zapotřebí, aby si každý, kdo chce předpovědět budoucnost, vyrobil lodičku sám a sám ji i položil na vodní hladinu.

Štědrý večer naši předci považovali za nejmagičtější večer v roce. Věřili, že působení přírodních živlů je mnohem silnější než jindy. Hlavní roli ve vánočním věštění přitom hrála voda, díky své očistné a léčebné moci. Ořech byl zase v lidové kultuře chápán jako symbol síly, bohatství a úspěchu. Svíčka symbolizuje oběť, dává své světlo jiným a sama se přitom spaluje.

 

Jak připravit lodičku

Vánoce s PvNovinkami. Zvyky Štědrého dne

Vydáno: So, 12/23/2023 - 12:07
ilustrační foto pixabay.com

Znáte staré vánoční zvyky, které se dodržovaly během minulých staletí, či se dodržují i v našem tisíciletí? Se Štědrým dnem se pojí spousta zvyků, tradic a různých pověr, které se odjakživa předávají z generace na generaci.

Například pokud si v předvečer Štědrého dne položíte pod polštář vlašský ořech a ihned ráno ho po probuzení (ještě v posteli) sníte, budete celý rok chráněni před blechami a štěnicemi. Ten, kdo vstal za rozbřesku a hned se opláchl vodou z potoka či studny, utužil své zdraví na celý následující rok.

Sladké vánoční tradice vládnou světu

Vydáno: Pá, 12/22/2023 - 08:08
Ilustrační foto allrecipes.com

Cukroví a sladkosti k vánočním svátkům neodmyslitelně patří. Zatímco u nás se ve velkém pečou vanilkové rohlíčky, perníčky, linecké a na Štědrý den nechybí na stole vánočka, v jiných koutech světa mají pro nás poněkud exotičtější sladkosti. Někde je to chlebíček, jinde sušenky či bábovka.

V Rakousku nedají o Vánocích dopustit na sladký chlebíček. Ať už jde o biskupský, ovocný nebo křížalový. Zkrátka takový chlebíček, do kterého dáte velké množství sušeného ovoce – jablka či hrušky, ale také datle, fíky, hrozinky, ořechy a koření. Jako jedlý suvenýr pořídíte tento Kletzenbrot i na místních adventních trzích. Některé rakouské rodiny se drží tradice a kletzenbrot rozkrajují až na Štědrý den.

Je stříbrná adventní neděle. Věnujte se úklidu a nepomlouvejte

Vydáno: Ne, 12/17/2023 - 08:22
Ilustrační foto pixabay.com

Třetí neboli stříbrná adventní neděle byla znamením, že se blíží konec půstu a že Štědrý večer je již téměř za dveřmi. Dnešní moderní a trochu uspěchaná doba už zapomněla, co všechno je spojeno s touto slavnostní nedělí, a tak se sluší trochu připomenout staré zvyky a oprášit dávné tradice.

Tou třetí zapálenou svící v našem adventním svícnu by měla být svíce růžová. Říká se jí Radostná nebo také svíčka Přátelství. Původně se této svíčce říkalo svíce Pastýřská a vyjadřovala radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz. V tu dobu se lidé zdržovali hlučných oslav a také se zakazovalo pomlouvat ostatní. Správní křesťané v tu dobu uléhali na tvrdá lůžka, zdržovali se sexu a postili se. A co bylo velmi důležité – navštěvovali kostely zejména kvůli rorátům.

Vánoce s PvNovinkami. Putování za betlémskou hvězdou

Vydáno: Pá, 12/15/2023 - 09:50
ilustrační foto Prostějovský kompas

Od živého betléma byl jen krůček k prvnímu betlému s figurkami. Jestli ten skutečně první vytvořil roku 1291 sochař Arnolfo di Cambio pro chrám Santa Maria Maggiore v Římě sice s jistotou nevíme, ale betlémské scény se postupně stále častěji a častěji objevovaly na různých liturgických předmětech, v rukopisných klášterních knihách i v interiérech chrámů.

O rozšíření jesliček do světa se kromě františkánů zasloužili také jezuité: právě v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v tehdy nově založeném areálu Klementina si o Vánocích 1562 mohli lidé prohlédnout první betlém nejenom v Praze, ale snad prý i v celé střední Evropě.

To už zlehka klepalo na dveře baroko, kdy betlémy začaly postupně stavět i další církevní řády. Vyráběly se často v životních velikostech, někdy vyřezávané ze dřeva, někdy namalované na deskách.

Vánoce s PvNovinkami. České lidové betlémy

Vydáno: Ne, 12/10/2023 - 15:04
Ilustrační foto podripskybetlem.cz

V roce 1751 vystavování betlémů i předvádění vánočních her zakázala svým dekretem Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., tento zákaz o jedenatřicet let později zopakoval a rozšířil ho kromě klášterů a kostelů i na soukromé domy.

Zákazem „církve nedůstojné a přímo dětinské“ scény svaté noci a narození Ježíška možná císařská veličenstva uspokojila své bohulibé úmysly, ale jejich vinou přišly o práci spousty řemeslníků. Pokud nechtěli zemřít hlady, museli si poradit jinak, a tak právě zákaz stavění velkých kostelních a klášterních betlémů z přelomu 18. a 19. století znamenal rozkvět českého betlémářství. Jesličky se začaly ve velkém stavět po domácnostech – možná i trochu jako nám dobře známý protest proti vrchnosti a malý dobový disent.