tradice

Dnes je Bílá sobota

Vydáno: So, 03/30/2024 - 08:45
Foto plakát

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných. Napilno bylo v kuchyni, kde se vařilo a peklo všechno potřebné na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí.

O Bílé sobotě se zvony vrací z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. Tento den se obvykle nekonají mše ani další svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících. Následují další části velikonoční liturgie.

Dnes je Velký pátek

Vydáno: Pá, 03/29/2024 - 08:38
Foto plakát

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Velký pátek je podle pověr i dnem, kdy se otevírají hory, aby vydaly své poklady a tajemství. Mnoho lidí se vydalo hledat své štěstí – nabádaly je k tomu již pohanské tradice. Vodítkem při hledání takových míst mělo být zlaté kapradí, které označovalo místo zázraku. Vést k němu mohlo i zvláštní mihotání, nebo to, že se začaly objevovat jiskřičky nebo malé plamínky.

Podle pověstí se v ten den mohl otevřít i Blaník – a rytíři, kteří v něm čekají, mohou vyrazit překontrolovat, jak se českému lidu daří.

Magickou moc měla mít v tento den i obyčejná voda, proto lidé před východem slunce chodili k potokům, a protože měla mít léčivou sílu, omývali se jí nejen lidé, ale mnohde v ní koupali i dobytek.

Smrt Ježíše se připomínala i zákazem praní prádla v potoce, protože by se tak prý symbolicky namáčelo do jeho krve.

Dnes je Zelený čtvrtek. Dejte si špenát a nic si nepůjčujte

Vydáno: Čt, 03/28/2024 - 07:19
ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, které pak na dlouhou dobu nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany je Zelený čtvrtek dnem odpuštění.

Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

„Zelený“ čtvrtek vznikl také zřejmě z německého „Gründonnerstag“, staré sloveso „greinen“ znamená „plakat“. Podle jiných pramenů pochází označení od zelených rouch, která se tento den nosí při bohoslužbě. Hospodyňky pekly jidáše, jež tvarem připomínají provaz, na němž se oběsil Jidáš den poté, kdy zradil Krista.

Dnes je Sazometná nebo Škaredá středa

Vydáno: St, 03/27/2024 - 07:56
Ilustrační foto pixabay.com

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá. Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná.

Podávalo se „škaredé jídlo“ – neznamená to vůbec nijak horší nebo podřadnější, jen prostě takové „nenačinčané“. Často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, Sazometnou či Škaredou středu rozhodně nezaměňujte za Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. Tradičně se také připravovalo velikonoční pečivo známé jako jidáše. Dělalo se ve tvaru písmene J nebo uzlu, aby připomínalo Ježíšova zrádce (či jeho oběšení). Ale pozor – jidáše se mají jíst až druhý den, tedy na Zelený čtvrtek.

Dnes je Šedivé nebo také Žluté úterý

Vydáno: Út, 03/26/2024 - 09:30
ilustrační foto pixabay.com

To bylo věnováno hlavně úklidu domu. Z církevního hlediska se nic zásadního neděje, takže se hospodyňky spíš držely košťat – pryč musely pavučiny a prach, myla se okna, někde se také bílilo. Šedivá symbolizuje právě zbavování se prachu, ale také pošmourno a zataženou oblohu, která k počasí v tomto ročním období patří. Mimochodem, prach se z domu odnášel a vysypával za křižovatkou.

Žlutá je hlavně barvou slunce a světla, které na jaře víc proniká do domů. Je ale také barvou vznešenosti, věčnosti, rozumu a úcty. K Velikonocům patří snad nejvíc – i díky tomu, že žluté jsou mnohé jarní květy jako tulipány nebo narcisy.

Označení Žluté se může prý vázat i k tomu, že bankrotáři museli nosit celý rok žluté klobouky a jen v toto úterý je mohli odložit.

Velikonoční týden začíná!

Vydáno: Po, 03/25/2024 - 08:13
Ilustrační foto ber

Velikonoce jsou svátkem jara (pro ateisty) a zmrtvýchvstání Ježíše Krista (pro křesťany). Letos vychází Velký pátek na 29. března, Velikonoční pondělí na 1. dubna. K tradicím Velikonoc patří barvení vajíček, pečení mazance a beránka, někdo si na Zelený čtvrtek připraví i jidáše. Křesťané si během pašijového týdne připomínají poslední dny života mesiáše a jeho vzkříšení.  Pojďme si ale připomenout zajímavé tradice a zvyky, které do naší země tradičně patří.

Modré pondělí

Pro křesťany je Modré pondělí dnem, kdy bylo volno – odtud tedy rada, že se během něj nemá pracovat – a mimochodem mělo být i mlčenlivé. Rada nepracovat není ale nijak striktní, občas je mírněna tím, že by se nemělo nějak zásadně uklízet, jen si spíš lehce připravit „terén“, protože následovalo Šedivé úterý a Škaredá středa, ve kterých se prováděl úklid důkladný. Na Modré pondělí se také vyklízely nepotřebné věci, opravovaly se ty rozbité.

V Prostějově se dnes bude vynášet Smrtka. Skončí v mlýnském náhonu

Vydáno: Po, 03/18/2024 - 08:08
Foto plakát

Obnovený zvyk „Vynášení Smrtky“ si Prostějov opětovně připomeneme už v pondělí 18. března. Akce začíná ve 13:30 na náměstí T. G. Masaryka – v prostoru u muzea.

Pouť slaměné figury Morany, oblečené v ženských šatech, povede jako v minulých letech z náměstí T. G. Masaryka k mlýnskému náhonu v Kolářových sadech. 

„Tato lidová tradice byla obnovena v Prostějově v roce 2022 a měla veliký ohlas, za což jsme velice rádi,“ uvedla 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová. Jak dodala, Moranu po krátkém programu ze středu města vynesou, za doprovodu veřejnosti, děti z folklórního souboru Mánes a místních škol. (red)

Masopustní tradice se u nás dodržují od třináctého století

Vydáno: Pá, 01/26/2024 - 09:32
ilustrační foto pixabay.com

Samotný název masopust ale trochu klame, protože při jeho oslavách se masa a dalších dobrot rozhodně nemusíte vzdát. Bujaré období začíná již 6. ledna na Tři krále a trvá až do začátku postní doby, tedy do Popeleční středy, která letos připadá na 14. února. Masopustní veselí tradičně vrcholí maškarním průvodem, ve kterém se lze setkat s maskami všech barev.

Tyto oslavy nicméně nejsou jen ryze české – v Evropě se často setkáváme s obdobou masopustu, s karnevalem. Jedním z nejslavnějších je ten v Benátkách, který je proslulý nádhernými maskami.

Na tzv. Tučný čtvrtek bylo tradicí uspořádat zabijačku, u které se scházela celá rodina, přátelé i sousedé. I dnes si v této době můžeme dopřát zabijačkové speciality, jako jsou prejt, škvarky, tlačenka, zabijačková polévka nebo guláš.

Na Štěpána není pána. Slavíme druhý svátek vánoční

Vydáno: Út, 12/26/2023 - 09:20
ilustrační foto aukro.cz

Na 26. prosinec připadá druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka, jenž podle legendy položil život za víru v Krista. Tradičně patří tento den setkávání členů rodiny a přátel, koledníkům a koním.

Na 26. prosince připadá svátek sv. Štěpána. Pocházel pravděpodobně z helénských Židů, ale během života se obrátil ke křesťanství. Stal se mužem velmi pevné víry a apoštolové na něm pozorovali „působení Ducha svatého“ – podle dobového svědectví konal Štěpán veliké divy a znamení. Proto když se rozhodli apoštolové vybrat sedm mužů, kteří by jim pomáhali v péči o chudé a opuštěné vdovy, kázat, křtít a rozdávat eucharistii, byl jako první zvolen právě Štěpán.

Horlivě kázal, že Kristus byl Mesiášem předpověděným proroky. Jeho skutky ale hlavně plamenná kázání se ovšem vůbec nezamlouvaly židovské veleradě. Ta jej obvinila z rouhání proti Bohu a Mojžíšovým zákonům. Kolem roku 35 n.l. byl Štěpán zatčen a před hradbami Jeruzaléma ukamenován. Stal se tak prvním křesťanským mučedníkem, a proto je uctíván hned po svátku Kristova narození. Podle některých zdrojů zemřel dne 26. prosince, kdy se dnes slaví jeho svátek. 

Dnes je Boží hod. Hodujte, odpočívejte a navštivte příbuzné

Vydáno: Po, 12/25/2023 - 12:00
Ilustrační foto pixabay.com

První svátek vánoční neboli Boží hod, který připadá na 25. prosince, by nám měl podle křesťanských tradic připomínat den narození Ježíše Krista.

Podle Bible se tak stalo v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala i dívka Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Také se rozvážejí dárky, které nechal Ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé.