tradice

Vánoce s PvNovinkami: 800 let vánočních betlémů. První postavil v roce 1223 František z Assisi

Vydáno: So, 12/09/2023 - 13:26
Ilustrační foto iczlin.cz

Celý svět si letos připomíná 800 let od prvního postavení betléma Františkem z Assisi. Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Naším prvním cílem je Itálie a jeden z nejoblíbenějších svatých, František z Assisi (1182–1226). Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem i oblíbeným výletním cílem.

Vánoce s PvNovinkami. Dárky

Vydáno: Čt, 12/07/2023 - 08:47
Ilustrační foto pixabay.com

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu.

Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční. Ježíšek přiveze na saních (u nás a v dalších zemích) dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček. (red)

Muzeum a galerie zve na přednášku O hanáckém kroji

Vydáno: Čt, 05/04/2023 - 07:50
Foto plakát

Přednáška Martina Šimši (ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici) s názvem O hanáckém kroji, se uskuteční dnes, ve čtvrtek 4.  května, v přednáškovém sále Muzea a galerie v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 2.

Haná a její svébytná lidová kultura již několik století poutá pozornost cestovatelů, národopisců i milovníků folkloru. Z jejich spisů je zřejmé, že oblast vnímají, jako nejtypičtější moravský region a její obyvatelé za příklad úctyhodných, pracovitých a movitých sedláků, kteří tvoří základ tradiční venkovské společnosti. Hanáci a Hanačky se stali hrdiny několika barokních oper a vyobrazení sedláků v ocáskovém kožichu nesmělo chybět v žádném učeném spise. Poloha ve středu Moravy nutně vede k prolínání prvků západního a východního typu kroje.

Líbejte se a nepracujte!

Vydáno: Po, 05/01/2023 - 18:29
ilustrační foto ber

1. máj je odjakživa dvojitým svátkem. Zatímco práci svět oslavuje od roku 1890, lásku od nepaměti.

A tak se dnes líbejte pod rozkvetlými stromy – nejlépe třešní – a nepracujte! (ber)

Barevné dny Velikonoc. Velikonoční pondělí

Vydáno: Po, 04/10/2023 - 07:28
ilustrační foto ber

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Vyšlehání má přenést na dívky a ženy z proutků mládí, zdraví a krásu. Má je „pomladit“, odtud tedy název pomlázka.

Jako odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl také bohatý oběd. (red)

Barevné dny Velikonoc. Velikonoční neděle – Boží hod velikonoční

Vydáno: Ne, 04/09/2023 - 10:56
ilustrační foto ber

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční.

Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit a každý, kdo přišel na návštěvu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář zčásti podělil i zahradu a studnu, aby byla úroda a voda. (red)

Barevné dny Velikonoc. Bílá sobota

Vydáno: So, 04/08/2023 - 07:23
ilustrační foto pixabay.com

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných.

Napilno bylo v kuchyni, vařilo a peklo se na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí. Po západu slunce začíná velikonoční vigilie, nejdůležitější bohoslužba celého liturgického roku. Před kostelem se světil oheň, od kterého si mohli věřící zapálit svíčku a odnést si posvěcené světlo domů. Od ohně také kněz zapálí paškál, velikonoční svíci symbolizující Krista a jeho vítězství nad smrtí, a od té pak svíce všech věřících.

Barevné dny Velikonoc. Velký pátek

Vydáno: Pá, 04/07/2023 - 08:01
ilustrační foto cirkev.cz

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání.

Tento den se ovšem nese i ve znamení tajemna – země měla podle pověr vydávat poklady, vodníci se proháněli na souši na koních a čarodějnice vás mohly uhranout. Bylo zvykem vstát brzy a omýt se v potoce, aby se vás drželo zdraví. Nebylo dobré nic půjčovat ani si půjčovat. Půjčená věc mohla být očarovaná. Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože by se prádlo nenamáčelo do vody, ale do krve Krista.

Katolické církev na dnešní den stanovuje půst, při němž se nesmí jíst maso a doporučuje se jen jedno velké jídlo za den. (red)

Barevné dny Velikonoc. Zelený čtvrtek

Vydáno: Čt, 04/06/2023 - 08:32
ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, pak je nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Pro křesťany je to den odpuštění. Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

Barevné dny Velikonoc. Sazometná nebo Škaredá středa

Vydáno: St, 04/05/2023 - 10:46
ilustrační foto pixabay.com

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá.

Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná.

Podávalo se „škaredé jídlo“ – často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, nejedná se o Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. (red)