tradice

Vánoce s PvNovinkami. Skořápkové lodičky

Vydáno: Ne, 12/24/2023 - 15:41
ilustrační foto pixabay.com

S Vánocemi je spjato mnoho zvyků a tradic, mezi něž se řadí i pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Podle tradice plavba lodičky se zapálenými svíčkami dokáže předpovědět naši budoucnost či odpovědět na věc, kterou chceme znát. Lidé ale musí dodržet několik pravidel. V první řadě je zapotřebí, aby si každý, kdo chce předpovědět budoucnost, vyrobil lodičku sám a sám ji i položil na vodní hladinu.

Štědrý večer naši předci považovali za nejmagičtější večer v roce. Věřili, že působení přírodních živlů je mnohem silnější než jindy. Hlavní roli ve vánočním věštění přitom hrála voda, díky své očistné a léčebné moci. Ořech byl zase v lidové kultuře chápán jako symbol síly, bohatství a úspěchu. Svíčka symbolizuje oběť, dává své světlo jiným a sama se přitom spaluje.

 

Jak připravit lodičku

Vánoce s PvNovinkami. Zvyky Štědrého dne

Vydáno: So, 12/23/2023 - 12:07
ilustrační foto pixabay.com

Znáte staré vánoční zvyky, které se dodržovaly během minulých staletí, či se dodržují i v našem tisíciletí? Se Štědrým dnem se pojí spousta zvyků, tradic a různých pověr, které se odjakživa předávají z generace na generaci.

Například pokud si v předvečer Štědrého dne položíte pod polštář vlašský ořech a ihned ráno ho po probuzení (ještě v posteli) sníte, budete celý rok chráněni před blechami a štěnicemi. Ten, kdo vstal za rozbřesku a hned se opláchl vodou z potoka či studny, utužil své zdraví na celý následující rok.

Sladké vánoční tradice vládnou světu

Vydáno: Pá, 12/22/2023 - 08:08
Ilustrační foto allrecipes.com

Cukroví a sladkosti k vánočním svátkům neodmyslitelně patří. Zatímco u nás se ve velkém pečou vanilkové rohlíčky, perníčky, linecké a na Štědrý den nechybí na stole vánočka, v jiných koutech světa mají pro nás poněkud exotičtější sladkosti. Někde je to chlebíček, jinde sušenky či bábovka.

V Rakousku nedají o Vánocích dopustit na sladký chlebíček. Ať už jde o biskupský, ovocný nebo křížalový. Zkrátka takový chlebíček, do kterého dáte velké množství sušeného ovoce – jablka či hrušky, ale také datle, fíky, hrozinky, ořechy a koření. Jako jedlý suvenýr pořídíte tento Kletzenbrot i na místních adventních trzích. Některé rakouské rodiny se drží tradice a kletzenbrot rozkrajují až na Štědrý den.

Je stříbrná adventní neděle. Věnujte se úklidu a nepomlouvejte

Vydáno: Ne, 12/17/2023 - 08:22
Ilustrační foto pixabay.com

Třetí neboli stříbrná adventní neděle byla znamením, že se blíží konec půstu a že Štědrý večer je již téměř za dveřmi. Dnešní moderní a trochu uspěchaná doba už zapomněla, co všechno je spojeno s touto slavnostní nedělí, a tak se sluší trochu připomenout staré zvyky a oprášit dávné tradice.

Tou třetí zapálenou svící v našem adventním svícnu by měla být svíce růžová. Říká se jí Radostná nebo také svíčka Přátelství. Původně se této svíčce říkalo svíce Pastýřská a vyjadřovala radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz. V tu dobu se lidé zdržovali hlučných oslav a také se zakazovalo pomlouvat ostatní. Správní křesťané v tu dobu uléhali na tvrdá lůžka, zdržovali se sexu a postili se. A co bylo velmi důležité – navštěvovali kostely zejména kvůli rorátům.

Vánoce s PvNovinkami. Putování za betlémskou hvězdou

Vydáno: Pá, 12/15/2023 - 09:50
ilustrační foto Prostějovský kompas

Od živého betléma byl jen krůček k prvnímu betlému s figurkami. Jestli ten skutečně první vytvořil roku 1291 sochař Arnolfo di Cambio pro chrám Santa Maria Maggiore v Římě sice s jistotou nevíme, ale betlémské scény se postupně stále častěji a častěji objevovaly na různých liturgických předmětech, v rukopisných klášterních knihách i v interiérech chrámů.

O rozšíření jesliček do světa se kromě františkánů zasloužili také jezuité: právě v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v tehdy nově založeném areálu Klementina si o Vánocích 1562 mohli lidé prohlédnout první betlém nejenom v Praze, ale snad prý i v celé střední Evropě.

To už zlehka klepalo na dveře baroko, kdy betlémy začaly postupně stavět i další církevní řády. Vyráběly se často v životních velikostech, někdy vyřezávané ze dřeva, někdy namalované na deskách.

Vánoce s PvNovinkami. České lidové betlémy

Vydáno: Ne, 12/10/2023 - 15:04
Ilustrační foto podripskybetlem.cz

V roce 1751 vystavování betlémů i předvádění vánočních her zakázala svým dekretem Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., tento zákaz o jedenatřicet let později zopakoval a rozšířil ho kromě klášterů a kostelů i na soukromé domy.

Zákazem „církve nedůstojné a přímo dětinské“ scény svaté noci a narození Ježíška možná císařská veličenstva uspokojila své bohulibé úmysly, ale jejich vinou přišly o práci spousty řemeslníků. Pokud nechtěli zemřít hlady, museli si poradit jinak, a tak právě zákaz stavění velkých kostelních a klášterních betlémů z přelomu 18. a 19. století znamenal rozkvět českého betlémářství. Jesličky se začaly ve velkém stavět po domácnostech – možná i trochu jako nám dobře známý protest proti vrchnosti a malý dobový disent.

Vánoce s PvNovinkami: 800 let vánočních betlémů. První postavil v roce 1223 František z Assisi

Vydáno: So, 12/09/2023 - 13:26
Ilustrační foto iczlin.cz

Celý svět si letos připomíná 800 let od prvního postavení betléma Františkem z Assisi. Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Naším prvním cílem je Itálie a jeden z nejoblíbenějších svatých, František z Assisi (1182–1226). Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem i oblíbeným výletním cílem.

Vánoce s PvNovinkami. Dárky

Vydáno: Čt, 12/07/2023 - 08:47
Ilustrační foto pixabay.com

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu.

Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční. Ježíšek přiveze na saních (u nás a v dalších zemích) dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček. (red)

Muzeum a galerie zve na přednášku O hanáckém kroji

Vydáno: Čt, 05/04/2023 - 07:50
Foto plakát

Přednáška Martina Šimši (ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici) s názvem O hanáckém kroji, se uskuteční dnes, ve čtvrtek 4.  května, v přednáškovém sále Muzea a galerie v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 2.

Haná a její svébytná lidová kultura již několik století poutá pozornost cestovatelů, národopisců i milovníků folkloru. Z jejich spisů je zřejmé, že oblast vnímají, jako nejtypičtější moravský region a její obyvatelé za příklad úctyhodných, pracovitých a movitých sedláků, kteří tvoří základ tradiční venkovské společnosti. Hanáci a Hanačky se stali hrdiny několika barokních oper a vyobrazení sedláků v ocáskovém kožichu nesmělo chybět v žádném učeném spise. Poloha ve středu Moravy nutně vede k prolínání prvků západního a východního typu kroje.

Líbejte se a nepracujte!

Vydáno: Po, 05/01/2023 - 18:29
ilustrační foto ber

1. máj je odjakživa dvojitým svátkem. Zatímco práci svět oslavuje od roku 1890, lásku od nepaměti.

A tak se dnes líbejte pod rozkvetlými stromy – nejlépe třešní – a nepracujte! (ber)