zvyky

Děti budou opět vítat jaro. Vhodí Smrtku do náhonu

ilustrační foto Magistrát města Prostějova

Také v letošním roce se vrací město Prostějov k vloni obnovené tradici vynášení Smrtky.

„Děti tak symbolicky ukončí zimní období. Začínáme v 13:30, v úterý 28. 3. 2023, na náměstí T. G. Masaryka v prostoru u muzea. Po krátkém kulturním programu vyjde průvod směrem do Kolářových sadů, kde bude Smrtka utopena v mlýnském náhonu,“ přibližuje program 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Akci i letos připravil Kulturní klub DUHA u hradeb, který oslovil děti z prostějovských mateřských a základních škol a folklórní soubor Mánes. (red)

Jmelí by na Vánoce nemělo chybět v žádné domácnosti

Ilustrační foto pixabay.com

Několik týdnů před Vánocemi se v nabídkách květinářství objevují první světle zelené větvičky s bílými bobulemi. Jmelí patří k tradičním symbolům Vánoc a jeho přírodní, zlatá nebo stříbrná varianta nesmí v období svátků chybět v žádné domácnosti. Do rodiny má podle tradic přinášet štěstí, ochranu a příznivě ovlivňovat plodnost. U nás jej běžně zavěšujeme mezi zárubně dveří, případně nad jídelní stůl.

Z botanického hlediska je jmelí poloparazitická rostlina z čeledi santálovitých, která vytváří keříky v korunách a cizopasí na větvích jehličnatých i listnatých stromů během zimy. Hostitelskému stromu odebírá vodu a minerály, fotosyntézu si však zajišťuje samo. Větvičky jmelí jsou obaleny bílými kuličkami plnými semínek, která jsou prudce jedovatá. Jmelí by proto vždy mělo viset mimo dosah dětí, které by mohly kuličky nedopatřením spolknout.

Dnes je Filipojakubská noc. Přeje miminkům

Ilustrační foto pixabay.com

Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc měsíce, noc z 30. dubna na 1. května. V současné době téměř každá obec pořádá „pálení čarodějnic,“ kdy se večer zapálí velký oheň, sejde se rodina, přátelé a sousedé, děti se oblečou do čarodějných kostýmů, opékají se buřty. Tato noc je prý nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přejí děťátko.

Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit.

Město obnovuje lidovou tradici. Prostějovské děti konečně vynesou Smrtku

Ilustrační foto FB Štětovická slipka

Statutární město Prostějov prostřednictvím oddělení Duha obnoví lidovou tradici vynášení Smrtky. Akce se měla uskutečnit již v roce 2020, ale z důvodu pandemie COVID-19 musela být o dva roky odložena. Vynášení Smrtky bude zahájeno 4. dubna ve 13.30 hodin na náměstí T. G. Masaryka v prostoru před muzeem.

Vynášení Smrtky je určeno zejména školám, školkám a školním družinám, které budou aktivně na programu spolupracovat, ale i široké veřejnosti. Po krátkém úvodu v režii folklórního souboru Mánes účastníci vytvoří průvod, jenž projde městem až do Kolářových sadů.

Vybraná škola vyrobí Smrtku, která bude nesena v čele průvodu a následně vhozena do mlýnského náhonu, čímž bude oficiálně přivítáno jaro. Ostatní školy si mohou vyrobit a přinést menší „májíčky“ jako symboly přicházejícího jara a naučí se společnou říkanku o utopení Smrtky.

Dnes jsou Hromnice. Přináší hodinu navíc

ilustrační foto pastorace.cz

Na dnešní den připadají Hromnice, které se v lidovém křesťanství staly důležitou oslavou přicházejícího jara. Je to mimo jiné svátek svící a ochrany před bouří, bleskem a ohněm. Dříve se také odstrojovaly poslední vánoční stromky.

K tomuto svátku se váže mnoho pranostik, nejznámější zní: „Na Hromnice o hodinu více". „Jedná se o časoměrnou pranostiku, která udává, že se nám velmi rychle začíná prodlužovat délka bílého dne, v porovnání se zimním slunovratem,“ říká rosnička Dagmar Honsová.

A už je jisté, že Slunce zapadá o hodinu později, než během Vánoc nebo nového roku. A den se bude dál prodlužovat. Jen za první únorový týden o víc než 20 minut. Na konci měsíce bude den ve srovnání s dneškem o hodinu a půl delší.

Jak vznikla tradice zdobení vánočního stromečku

Ilustrační foto pixabay.com

Mysleli jste si, že tradice zdobení stromečku se drží poslední století, maximálně dvě?  Kdepak. Legenda o prvním ozdobeném stromku totiž pochází z roku 573. Připisuje se Kolumbánovi z Bobbia, misionáři, který měl v Bretani a Burgundsku přivést pohany ke křesťanské víře. V období Vánoc se jim snažil přiblížit svátek narození Ježíše Krista a ozdobil přitom jedličku zapálenými pochodněmi ve tvaru křížů.

Kdo by snad nevěřil této legendě, přesvědčí ho písemné zmínky o prvních vánočních stromečcích z 16. století. Tehdy se u našich německých sousedů začaly stromečky zdobit oříšky, jablky a jinými potravinami. Do Čech se nazdobený vánoční stromeček dostal nejspíš až v 19. století.

Vánoční kapr musí mít jasné oči. Jinak si nepochutnáte

Ilustrační foto pixabay.com

Štědrý den se kvapem blíží a vyvstává kapří otázka – osmažit, upéct na másle nebo zvolit nějakou modernější úpravu…. Ať se rozhodnete jakkoliv, způsob úpravy není tím nejdůležitějším. Na prvním místě je totiž vždy kvalita ryby.

Pouze živý kapr je zárukou absolutní čerstvosti a nezávadnosti. Nejkvalitnější kusy koupíte při výlovu rybníků, můžete navštívit sádky. Kvalitní živé ryby koupíte i ve větších supermarketech, rybárnách a u kádí na ulici.

V první řadě se zaměřte na káď nebo nádobu s kapry. Ryby musí mít dostatek místa a voda musí proudit, aby byla okysličená.

Jmelí by na Vánoce nemělo chybět. Přináší štěstí, chrání před nemocemi

Ilustrační foto pixabay.com

Jmelí patří k tradičním symbolům Vánoc a jeho přírodní, zlatá nebo stříbrná varianta nesmí v období svátků chybět v žádné domácnosti. Do rodiny má podle tradic přinášet štěstí, ochranu a příznivě ovlivňovat plodnost. U nás jej běžně zavěšujeme mezi zárubně dveří, případně nad jídelní stůl.

Z botanického hlediska je jmelí poloparazitická rostlina z čeledi santálovitých, která vytváří keříky v korunách a cizopasí na větvích jehličnatých i listnatých stromů během zimy. Hostitelskému stromu odebírá vodu a minerály, fotosyntézu si však zajišťuje samo. Větvičky jmelí jsou obaleny bílými kuličkami plnými semínek, která jsou prudce jedovatá. Jmelí by proto vždy mělo viset mimo dosah dětí, které by mohly kuličky nedopatřením spolknout.

Dnes je bronzová neděle. Zapalte druhou svíčku na adventním věnci

Ilustrační foto pixabay.com

Druhá adventní neděle letos připadá na dnešek – na 5. prosinec. Říká se jí bronzová a vyzývá k pokání. Zapaluje se 2. svíce na adventním věnci, tzv. betlémská, která reprezentuje lásku

Adventní věnec odkazuje ke kruhu, který je symbolem cyklu života a koloběhu roku. Starý rok končí a nový začíná. Kruh, který nemá konec ani začátek, nám připomíná věčný život a znovuzrození, tedy i zmrtvýchvstání Ježíše Krista o Velikonocích. Jedná se přitom o mladší vánoční symbol, který se poprvé objevil v Hamburku na počátku 19. století v místním sirotčinci. Byl to zpočátku velký dřevěný kruh s 23 svíčkami, upevněný pod stropem. Dnes čtyři svíčky znázorňují čtyři adventní neděle před Vánocemi. (ber)

Dnes je Barbory. Nezapomeňte na barborky!

ilustrační foto ber

Velmi známým předvánočním zvykem je řezání třešňové větvičky „barborky“ a to nejen na ozdobu bytu, ale hlavně pro její údajnou čarovnou moc.  Slibuje totiž vdavky.

Podle lidové víry se měla třešňová větvička ze stromku starého alespoň deset let uříznout v ten okamžik, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek. Taková větévka se pak odnesla do domu, kde bylo děvče na vdávání a čekalo se, zda se větvička o Štědrém dnu obalí květy, což znamenalo brzké vdavky.

Dnes postačí, když vyčkáte, kolikátý den od uříznutí větvičky „barborka" vykvete. Tolikátý měsíc v následujícím roce bude pro vás, dámy, dívky a ženy, tím šťastným.