zvyky

Dnes je Květná neděle. Nezapomeňte na kočičky

Ilustrační foto pixabay.com

V křesťanské kultuře se o Velikonocích světí palmové ratolesti, které v našich krajích nahrazují poněkud dostupnější vrbové větvičky s narašenými květními pupeny, kterým se říká kočičky.

Proč kočičky? Patrně proto, že na první pohled připomínají heboučký kožíšek. K vrbovým proutkům se vážou i různé křesťanské zvyky. Proto si bez kočiček ve váze málokdo umí Velikonoce představit, i když se v rodině už dávno na jejich pravý účel zapomnělo.

Dnes jsou Hromnice. Jak oslavit první svátek jara

Foto Arcibiskupství pražské

Mezi prosincovým zimním slunovratem a březnovou jarní rovnodenností se 2. února slaví Hromnice. Jsou prvním svátkem jara, i když to faktické je ještě v nedohlednu.

K Hromnicím se váže spousta lidových pranostik a předpovědí počasí. Pravděpodobně nejznámější je „Na Hromnice o hodinu více“, která potvrzuje fakt, že se konečně krátí noc a prodlužuje den.

Hromnice původně souvisely s Perunem, slovanským bohem hromu a blesku, s příchodem křesťanství byl nahrazen svátkem Uvedení Páně do chrámu.

Jak se slaví Vánoce ve Španělsku. Líbání Jezulátka, nadílka v botě

Ilustrační foto pixabay.com

Častou a velmi oblíbenou součástí oslav svátků vánočních jsou živé obrazy betléma před kostely. Říká se jim „representacion“. Věřící se zúčastňují v chrámech 25. prosince, 1. a 6. ledna adorace Dítěte, líbání Jezulátka z jesliček.

Písně a hudba vítají příchod malého Ježíška ve všech koutech Španělska. Všude v ulicích zní tamburíny, kastaněty, kytary. Dokonce nejen na náměstích a v ulicích, ale i v kostelích znějí a tančí se lidové tance, jako jsou bolero a sevillana.

Dnes je druhý svátek vánoční. Na Štěpána si dejte něco s peřím

Ilustrační foto pixabay.com

Dnes je druhý svátek vánoční, který připomíná památku svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Podle legendy položil život za víru v Krista. Dnešek je zároveň dnem koled a vánočních zvyků.

Dodnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční tradičně peče husa nebo kachna. Tento zvyk je poměrně starý. Dříve lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře.

Na svatého Štěpána také většinou končila čeledínům a děvečkám služba. Ti buď smlouvu s pánem prodloužili, nebo odešli pracovat jinam. Za dobře odvedenou celoroční práci byli zpravidla obdarováváni, a to nejčastěji koláčem pečeným speciálně pro tuto příležitost. Koláč se zdobil ořechy, rozmarýnem a barevnými pentlemi.

Jak se slaví Vánoce v USA? Krocan, Santa, sobi a sušenky s mlékem

Ilustrační foto pixabay.com

Je pravda, že každá země má jiné zvyky a některé se nedají příliš srovnávat ani s našimi ani s dalšími vánočními obyčeji. Například v USA domy ozdobené vánočními světly a žárovičkami spíše připomínají budovy v Las Vegas než decentně vyzdobené živé stromky, které stojí u vchodů do našich zahrádek a domů. Nu což, jiný kraj, jiný mrav.

Jako vánoční pozdravy rozesílají Američané pohlednice se Santa Clausem, ale i rodinné fotografie upravené na vánoční pohlednice. Vánoční stromky jsou v USA stejně oblíbené jako například u nás. Cena pravých jehličnanů je dosti vysoká, a tak jako náhrada za ně velmi dobře slouží vánoční stromky umělé, nebo stromky vypěstované v květináči anebo na vlastním pozemku. V kalifornské Passadeně byla vysazena před sto lety celá alej vánočních stromků, které se rozsvítí pravidelně od roku 1921 vždy na Štědrý večer.

Proč se líbáme pod jmelím?

Ilustrační foto jcted.cz

Asi málokdo z nás by si dokázal představit Vánoce bez větvičky jmelí. Víte, proč se pod ním máme líbat a že je vlastně kouzelné?

Asi nejrozšířenější rostlinou spojenou s tradičními Vánocemi je na celém světě právě jmelí.  V obchodech a vánočních stáncích si jej můžete koupit buď v jeho přirozené zelené podobě, nebo vylepšené zlaté či stříbrné verzi. Jmelí přisuzovány nejrůznější nadpřirozené schopnosti. Předmětem uctívání a rituálů bylo přitom již dávno předtím, než k nám oslavy vánočních svátků dorazily. Keltští druidové jej nesměli useknout jinak než stříbrným srpem. Bylo symbolem života a ochranným talismanem.

Velikonoční tradice v kraji. V nové knize, kterou vydal kraj

foto Olomoucký kraj

Olomoucký kraj vydal další publikaci, která lidem přibližuje tradiční lidové zvyky, jež se dodnes uchovaly a udržují se v některých částech regionu. Tentokrát jde o velikonoční slavnosti v podobě, jak je místní znali už před více než sto lety.

„Matičky a Ježíškovy matičky nebo Vynášení Pánbučka – to jsou lidové pobožnosti s tradicí a oblibou přesahující hranice jednotlivých obcí. Dodnes se dodržují na několika místech Hané jako součást oslav Velikonoc. Díky nové publikaci se s nimi může seznámit každý, kdo bude mít zájem,“ řekl náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast kultury Petr Vrána.

Nová publikace navazuje na titul Jízda králů na Hané, který byl vydán v loňském roce.

Pozor, dnes je škaredá středa!

Ilustrační foto pixabay.com

Následuje po modrém pondělí a žlutém, či také šedém, úterý a je prvním dnem pašijového týdne

Říkalo se jí škaredá či sazometná, protože v tento den se vymetaly komíny. A pozor, podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce! (ber)

Dnes je květná neděle. Ukončete půst a nic nepečte!

Ilustrační foto pixabay.com

Květná neděle, poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

Tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky se slovy: "Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno..." To na památku slavného vjezdu Ježíška Krista do Jeruzaléma na oslátku, kdy mu lidé na cestu házeli useknuté ratolesti stromů. Právě z toho důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí.