zvyky

Vánoce s PvNovinkami. České lidové betlémy

Ilustrační foto podripskybetlem.cz

V roce 1751 vystavování betlémů i předvádění vánočních her zakázala svým dekretem Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., tento zákaz o jedenatřicet let později zopakoval a rozšířil ho kromě klášterů a kostelů i na soukromé domy.

Zákazem „církve nedůstojné a přímo dětinské“ scény svaté noci a narození Ježíška možná císařská veličenstva uspokojila své bohulibé úmysly, ale jejich vinou přišly o práci spousty řemeslníků. Pokud nechtěli zemřít hlady, museli si poradit jinak, a tak právě zákaz stavění velkých kostelních a klášterních betlémů z přelomu 18. a 19. století znamenal rozkvět českého betlémářství. Jesličky se začaly ve velkém stavět po domácnostech – možná i trochu jako nám dobře známý protest proti vrchnosti a malý dobový disent.

Vánoce s PvNovinkami: 800 let vánočních betlémů. První postavil v roce 1223 František z Assisi

Ilustrační foto iczlin.cz

Celý svět si letos připomíná 800 let od prvního postavení betléma Františkem z Assisi. Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Naším prvním cílem je Itálie a jeden z nejoblíbenějších svatých, František z Assisi (1182–1226). Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem i oblíbeným výletním cílem.

Vánoce s PvNovinkami. Dárky

Ilustrační foto pixabay.com

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu.

Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční. Ježíšek přiveze na saních (u nás a v dalších zemích) dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček. (red)

Dnes je Barbory. Nezapomeňte na barborky!

ilustrační foto ber

Velmi známým předvánočním zvykem je řezání třešňové větvičky „barborky“ a to nejen na ozdobu bytu, ale hlavně pro její údajnou čarovnou moc. Slibuje totiž vdavky.

Podle lidové víry se měla třešňová větvička ze stromku starého alespoň deset let uříznout v ten okamžik, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek. Taková větévka se pak odnesla do domu, kde bylo děvče na vdávání a čekalo se, zda se větvička o Štědrém dnu obalí květy, což znamenalo brzké vdavky.

Dnes postačí, když vyčkáte, kolikátý den od uříznutí větvičky „barborka" vykvete. Tolikátý měsíc v následujícím roce bude pro vás, dámy, dívky a ženy, tím šťastným.

Dnes je první adventní neděle. Zapalte svíčku

Ilustrační foto pixabay.com

Advent je období, kdy mají být všichni v klidu, rozjímat a očekávat příchod vánočních svátků. První adventní neděle v tomto roce je 3. prosince, kdy zapálíme první ze čtyř svíček na adventním věnci.

První adventní neděle je vzpomínka na proroky, kteří předpovídali ještě před narozením Ježíše Krista jeho příchod. Říká se jí železná a zapaluje se svíčka proroků, která je symbolem očekávání.

Svíčky na věnci se zapalují vždy v podvečer a proti směru hodinových ručiček. První neděli zapálíte jednu svíčku, druhou už zapálíte dvě a na konci adventu, poslední adventní neděli, budou hořet všechny čtyři svíčky. Pokud nějaká svíčka dohoří, můžete ji nahradit novou. (ber)

Děti budou opět vítat jaro. Vhodí Smrtku do náhonu

ilustrační foto Magistrát města Prostějova

Také v letošním roce se vrací město Prostějov k vloni obnovené tradici vynášení Smrtky.

„Děti tak symbolicky ukončí zimní období. Začínáme v 13:30, v úterý 28. 3. 2023, na náměstí T. G. Masaryka v prostoru u muzea. Po krátkém kulturním programu vyjde průvod směrem do Kolářových sadů, kde bude Smrtka utopena v mlýnském náhonu,“ přibližuje program 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Akci i letos připravil Kulturní klub DUHA u hradeb, který oslovil děti z prostějovských mateřských a základních škol a folklórní soubor Mánes. (red)

Jmelí by na Vánoce nemělo chybět v žádné domácnosti

Ilustrační foto pixabay.com

Několik týdnů před Vánocemi se v nabídkách květinářství objevují první světle zelené větvičky s bílými bobulemi. Jmelí patří k tradičním symbolům Vánoc a jeho přírodní, zlatá nebo stříbrná varianta nesmí v období svátků chybět v žádné domácnosti. Do rodiny má podle tradic přinášet štěstí, ochranu a příznivě ovlivňovat plodnost. U nás jej běžně zavěšujeme mezi zárubně dveří, případně nad jídelní stůl.

Z botanického hlediska je jmelí poloparazitická rostlina z čeledi santálovitých, která vytváří keříky v korunách a cizopasí na větvích jehličnatých i listnatých stromů během zimy. Hostitelskému stromu odebírá vodu a minerály, fotosyntézu si však zajišťuje samo. Větvičky jmelí jsou obaleny bílými kuličkami plnými semínek, která jsou prudce jedovatá. Jmelí by proto vždy mělo viset mimo dosah dětí, které by mohly kuličky nedopatřením spolknout.

Dnes je Filipojakubská noc. Přeje miminkům

Ilustrační foto pixabay.com

Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc měsíce, noc z 30. dubna na 1. května. V současné době téměř každá obec pořádá „pálení čarodějnic,“ kdy se večer zapálí velký oheň, sejde se rodina, přátelé a sousedé, děti se oblečou do čarodějných kostýmů, opékají se buřty. Tato noc je prý nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přejí děťátko.

Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit.

Město obnovuje lidovou tradici. Prostějovské děti konečně vynesou Smrtku

Ilustrační foto FB Štětovická slipka

Statutární město Prostějov prostřednictvím oddělení Duha obnoví lidovou tradici vynášení Smrtky. Akce se měla uskutečnit již v roce 2020, ale z důvodu pandemie COVID-19 musela být o dva roky odložena. Vynášení Smrtky bude zahájeno 4. dubna ve 13.30 hodin na náměstí T. G. Masaryka v prostoru před muzeem.

Vynášení Smrtky je určeno zejména školám, školkám a školním družinám, které budou aktivně na programu spolupracovat, ale i široké veřejnosti. Po krátkém úvodu v režii folklórního souboru Mánes účastníci vytvoří průvod, jenž projde městem až do Kolářových sadů.

Vybraná škola vyrobí Smrtku, která bude nesena v čele průvodu a následně vhozena do mlýnského náhonu, čímž bude oficiálně přivítáno jaro. Ostatní školy si mohou vyrobit a přinést menší „májíčky“ jako symboly přicházejícího jara a naučí se společnou říkanku o utopení Smrtky.

Dnes jsou Hromnice. Přináší hodinu navíc

ilustrační foto pastorace.cz

Na dnešní den připadají Hromnice, které se v lidovém křesťanství staly důležitou oslavou přicházejícího jara. Je to mimo jiné svátek svící a ochrany před bouří, bleskem a ohněm. Dříve se také odstrojovaly poslední vánoční stromky.

K tomuto svátku se váže mnoho pranostik, nejznámější zní: „Na Hromnice o hodinu více". „Jedná se o časoměrnou pranostiku, která udává, že se nám velmi rychle začíná prodlužovat délka bílého dne, v porovnání se zimním slunovratem,“ říká rosnička Dagmar Honsová.

A už je jisté, že Slunce zapadá o hodinu později, než během Vánoc nebo nového roku. A den se bude dál prodlužovat. Jen za první únorový týden o víc než 20 minut. Na konci měsíce bude den ve srovnání s dneškem o hodinu a půl delší.