jmelí

Jmelí by na Vánoce nemělo chybět v žádné domácnosti

Ilustrační foto pixabay.com

Několik týdnů před Vánocemi se v nabídkách květinářství objevují první světle zelené větvičky s bílými bobulemi. Jmelí patří k tradičním symbolům Vánoc a jeho přírodní, zlatá nebo stříbrná varianta nesmí v období svátků chybět v žádné domácnosti. Do rodiny má podle tradic přinášet štěstí, ochranu a příznivě ovlivňovat plodnost. U nás jej běžně zavěšujeme mezi zárubně dveří, případně nad jídelní stůl.

Z botanického hlediska je jmelí poloparazitická rostlina z čeledi santálovitých, která vytváří keříky v korunách a cizopasí na větvích jehličnatých i listnatých stromů během zimy. Hostitelskému stromu odebírá vodu a minerály, fotosyntézu si však zajišťuje samo. Větvičky jmelí jsou obaleny bílými kuličkami plnými semínek, která jsou prudce jedovatá. Jmelí by proto vždy mělo viset mimo dosah dětí, které by mohly kuličky nedopatřením spolknout.

Jmelí by na Vánoce nemělo chybět. Přináší štěstí, chrání před nemocemi

Ilustrační foto pixabay.com

Jmelí patří k tradičním symbolům Vánoc a jeho přírodní, zlatá nebo stříbrná varianta nesmí v období svátků chybět v žádné domácnosti. Do rodiny má podle tradic přinášet štěstí, ochranu a příznivě ovlivňovat plodnost. U nás jej běžně zavěšujeme mezi zárubně dveří, případně nad jídelní stůl.

Z botanického hlediska je jmelí poloparazitická rostlina z čeledi santálovitých, která vytváří keříky v korunách a cizopasí na větvích jehličnatých i listnatých stromů během zimy. Hostitelskému stromu odebírá vodu a minerály, fotosyntézu si však zajišťuje samo. Větvičky jmelí jsou obaleny bílými kuličkami plnými semínek, která jsou prudce jedovatá. Jmelí by proto vždy mělo viset mimo dosah dětí, které by mohly kuličky nedopatřením spolknout.

Proč se líbáme pod jmelím?

Ilustrační foto jcted.cz

Asi málokdo z nás by si dokázal představit Vánoce bez větvičky jmelí. Víte, proč se pod ním máme líbat a že je vlastně kouzelné?

Asi nejrozšířenější rostlinou spojenou s tradičními Vánocemi je na celém světě právě jmelí.  V obchodech a vánočních stáncích si jej můžete koupit buď v jeho přirozené zelené podobě, nebo vylepšené zlaté či stříbrné verzi. Jmelí přisuzovány nejrůznější nadpřirozené schopnosti. Předmětem uctívání a rituálů bylo přitom již dávno předtím, než k nám oslavy vánočních svátků dorazily. Keltští druidové jej nesměli useknout jinak než stříbrným srpem. Bylo symbolem života a ochranným talismanem.

Jmelí přináší štěstí. Ale jen to darované

ilustrační foto ber

Jmelí k našim vánocům neodmyslitelně patří. Znali ho již starověcí Římané, své místo má ale i v dalších mytologiích. Je spojováno s magií a leckde se mu přezdívá košťata čarodějnic. Keltové věřili v jeho ochrannou moc a věšeli si ho nad dveře jako ochranu proti zlým duchům, ale i před ohněm a bouřkou. Jmelí bylo v některých kulturách spojováno se symbolem mužské plodnosti, síly, odvahy, ale i romantiky.

První, kdo se pod jmelím políbil, měl být svatý Mikuláš se svou milou. Při jednom setkání si nevědomky stoupli právě pod tuto rostlinku a z polibku pod jmelím se brzy stala tradice. Populární byla už v 16. století v Anglii, své fandy má rovněž ve Skandinávii. K nám doputovala zřejmě přes německé sousedy. Polibek pod jmelím v adventním čase má zajistit dostatek lásky po celý příští rok.

Fotopostřeh: Chcete se líbat? Noste si jmelí s sebou!

Foto ber

Polibek pod jmelím v adventním čase má zajistit dostatek lásky po celý příští rok.

Mladý muž z družiny skautů, který se v sobotu dopoledne proháněl po prostějovském hlavním náměstí, to vzal po svém. Kytku jmelí si prostě nosil nad hlavou. A podařilo se mu ukořistit i nějaký ten dívčí polibek. Dobrý nápad, což, pánové! (ber

Líbáte se pod jmelím? Díky brkoslavovi!

ilustrační foto internet

 

Také jste se na Štědrý den líbali pod jmelím? Symbol plodnosti  a štěstí je stále častěji k vidění i na stromech v Olomouckém kraji. Podle odborníků mohou za šíření poloparazita překvapivě ptáci. A vůbec nejvíc brkoslav severní.

Stále více jmelí je na stromech podél silnic, které jsou vzdálené od lesa a ptáci na ně sedají. Příkladem jsou listnaté stromy, lemující cestu z Tovačova do Troubek. „Jezdím tudy pravidelně do Přerova a tak rok od roku pozoruji, jak se jmelí pro stromech šíří. Kdysi se i sklízelo na vánoce, jenže dneska jsou ty stromy tak vysoké, že to nepřipadá v úvahu,“ sdělil PvNovinkám Jiří Hrabal, podle kterého jsou stromy rovněž často obsazeny ptačími nájemníky.