zvyky

Proč se líbáme pod jmelím?

Vydáno: St, 12/23/2020 - 13:04
Ilustrační foto jcted.cz

Asi málokdo z nás by si dokázal představit Vánoce bez větvičky jmelí. Víte, proč se pod ním máme líbat a že je vlastně kouzelné?

Asi nejrozšířenější rostlinou spojenou s tradičními Vánocemi je na celém světě právě jmelí.  V obchodech a vánočních stáncích si jej můžete koupit buď v jeho přirozené zelené podobě, nebo vylepšené zlaté či stříbrné verzi. Jmelí přisuzovány nejrůznější nadpřirozené schopnosti. Předmětem uctívání a rituálů bylo přitom již dávno předtím, než k nám oslavy vánočních svátků dorazily. Keltští druidové jej nesměli useknout jinak než stříbrným srpem. Bylo symbolem života a ochranným talismanem.

Velikonoční tradice v kraji. V nové knize, kterou vydal kraj

Vydáno: Pá, 04/10/2020 - 08:34
foto Olomoucký kraj

Olomoucký kraj vydal další publikaci, která lidem přibližuje tradiční lidové zvyky, jež se dodnes uchovaly a udržují se v některých částech regionu. Tentokrát jde o velikonoční slavnosti v podobě, jak je místní znali už před více než sto lety.

„Matičky a Ježíškovy matičky nebo Vynášení Pánbučka – to jsou lidové pobožnosti s tradicí a oblibou přesahující hranice jednotlivých obcí. Dodnes se dodržují na několika místech Hané jako součást oslav Velikonoc. Díky nové publikaci se s nimi může seznámit každý, kdo bude mít zájem,“ řekl náměstek hejtmana Olomouckého kraje pro oblast kultury Petr Vrána.

Nová publikace navazuje na titul Jízda králů na Hané, který byl vydán v loňském roce.

Pozor, dnes je škaredá středa!

Vydáno: St, 04/08/2020 - 12:25
Ilustrační foto pixabay.com

Následuje po modrém pondělí a žlutém, či také šedém, úterý a je prvním dnem pašijového týdne

Říkalo se jí škaredá či sazometná, protože v tento den se vymetaly komíny. A pozor, podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce! (ber)

Dnes je květná neděle. Ukončete půst a nic nepečte!

Vydáno: Ne, 04/05/2020 - 11:45
Ilustrační foto pixabay.com

Květná neděle, poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

Tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky se slovy: "Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno..." To na památku slavného vjezdu Ježíška Krista do Jeruzaléma na oslátku, kdy mu lidé na cestu házeli useknuté ratolesti stromů. Právě z toho důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí.