tradice

OBRAZEM: Národním domem voní velikonoční beránci

Foto ber

Tradiční velikonoční výstavu beránků, kterou pořádá prostějovský Rotary klub, hostí dnes prostějovský Národní dům. Tentokrát se jich v kavárně sešlo přes tři sta.

"Máme zde 186 malých a 62 velkých beránků," uvedl Ladislav Burgr z Rotary klubu. Máte-li chuť na originální pochoutku, nebo sháníte dekoraci na velikonoční stůl, neváhejte. Výstava je otevřena do patnácti hodin, kdy si vybraný kus můžete odkoupit. Zbylé figurky poputují jako obvykle do sociálních ústavů a domovů v prostějovském regionu. (ber)

Dnes je Šedivé úterý. Uklízejme!

ilustrační foto ber

Před velikonočními svátky se dodržuje řada nejrůznějších zvyků. Asi nejznámější je Zelený čtvrtek, kdy bychom měli jíst špenát, zelí nebo třeba salát z kopřiv, abychom byli po celý rok zdraví. 

Dnes je méně známé Šedivé úterý a my bychom měli uklízet. Takže nezapomeňte vymést pavučiny ze všech koutů, zítra je totiž Škaredá středa, a  to bychom se neměli škaredit. Podle jedné lidové pověry by totiž zakaboněná tvář opakovala každou středu v roce. (ber)

Velikonoční jarmark se bude opakovat

ilustrační foto MMP, kaa

První velikonoční prostějovský jarmark skončil. Byl prý natolik úspěšný, že se zřejmě stane tradicí.

"Všichni trhovci, kteří se přihlásili s velikonočním sortimentem, byli uspokojeni. Zatím jsme zaznamenali pouze kladné ohlasy, takže Rada města Prostějova se rozhodla příští rok velikonoční jarmark zopakovat," uvedla náměstkyně primátorky Ivana Hemerková. Podle radních se slabší návštěvnost zcela jistě zlepší. "Lidé se musí naučit, že se akce koná. Spousta jich o ní, přes velkou mediální kampaň, vůbec nevěděla," dodala náměstkyně. "Osobně jsem pro, na náměstí jsme byli s rodinou několikrát, hlavně na koncertetch a moc se nám ta myšlenka líbila.

OBRAZEM: Velikonoční jarmark ukončila trojice koncertů

ilustrační foto kaa

První jarmark tohoto druhu je v Prostějově už minulostí. Ukončila ho trojice kulturních bonbónků.

Trhovci sbalili své zboží a jarmark v centru města, který zdobil svátky jara, je u konce. O kulturní tečku se postaraly Dechová hudba Vřesovanka, kapela Neřež a Pavlína Jíšová s přáteli. (Zdroj MMPv)

Tradiční výstava "Velikonoce v lidových řemeslech"

ilustrační foto

Tradiční velikonoční výstava bude k vidění ve foyer kina Metro 70.

"Po celý den 22. března 2015 budou k mání různé produkty a dílka lidových mistrů," zve Duha. (red)

Nedělní promenáda opět připomene zašlou slávu prostějovského korza

ilustrační foto

V neděli 15. dubna bude pokračovat další částí seriálový projekt Promenáda v Prostějově, který společně připravují Divadelní spolek Historia, Kloboukový klub a Okrašlovací spolek města Prostějova. Milovníci historie a pamětníci se sejdou tentokrát v 16 hodin na náměstí T. G. Masaryka a připomenou si zašlou slávu dalších prostějovských domů. 

Tentokrát budou na programu měšťanské domy číslo 8 a 9. Členové divadelního spolku Historia si na čtvrtou letošní promenádu připravili opět zajímavé povídání s řadou překvapivých informací o stavitelích domů, rodinách majitelů i domovních znameních, které pomalu upadají v zapomenutí. 

VELIKONOCE - svátky jara a křesťanství

ilustrační foto

Květná neděle, škaredá středa, zelený čtvrtek, Velký pátek, bílá sobota, velikonoční neděle a pondělí – celý týden před Velikonocemi má své léta vžité a dodnes více či méně udržované specifikum. Slavení velikonočních svátků má svůj původ v pohanské oslavě návratu jara, kdy se příroda probouzí, zazelenají se stromy, raší tráva a všechno se upíná k novému životu. Jsou to jediné pohyblivé svátky v roce, protože závisí na prvním jarním úplňku.

Teprve od počátku letopočtu se staly Velikonoce nejvýznamnějším křesťanským svátkem spojeným s ukřižováním a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Dodnes se dodržuje převážně na venkově řada zvyků. Jakoby se prolnuly staré pohanské obyčeje a církevní rituály. Jaro vítali lidé už dva týdny před Velikonocemi na smrtnou neděli, kdy se pálily nebo házely do vody smrtky jako symboly zimy. Jaro naši předkové vítali zelenými ratolestmi o týden později na květnou neděli. Škaredá středa získala svůj název podle toho, že se ten den pořádně uklízelo a vymetaly komíny.

Proč dnes Josef širočinou ledy láme?

Vše nejlepší všem Josefům k dnešnímu svátku!
Vše nejlepší všem Josefům k dnešnímu svátku!

Dnes slaví svůj svátek Josefové, kterých jen na Prostějovsku žije kolem dvou a půl tisíce (údaj k prosinci 2011). Nositelů tohoto tradičního jména sice u nás rok od roku ubývá, ale i tak jsou josefovské oslavy stále tradicí.

19. březen byl v dobách povinných oslav Mezinárodního dne žen (8. březen) jakýmsi protikladem, svátkem nejen Pepíků a Jožinů, ale všech mužů. Fakticky dodnes nebyl žádným podobným svátkem nahrazen, i když chlapi si k oslavě důvod vždy najdou.

Popeleční středou začíná čtyřicetidenní půst

V Pivíně udržují zvyk pochovávání basy už víc než čtyři desetiletí.

Pro všechny křesťany je Popeleční středa významným dnem, kdy začíná období půstu a přípravy na velikonoční svátky. Je to především čas zamyšlení, zklidnění a rozjímání nad trvalými hodnotami života.

Popel symbolizuje nicotnost materiálního života a připomíná smrtelnost člověka – prach jsi a v prach se obrátíš. Těmito slovy doprovází kněz udělení znamení kříže popelem při bohoslužbě o Popeleční středě. Pro věřící znamená tento den konec karnevalového období.