historie

Československá televize vysílala z Měšťanské besedy. Poprvé před 69 lety

ilustrační foto ČT 1

Z Měšťanské besedy začalo 1. května 1953 zkušební vysílání Studia Praha. Československá televize začala vysílat 27 let po prvním úspěšném pokusu skotského vynálezce Johna Bairda. Čest jako první pozdravit diváky pražského studia Československé televize dostal populární herec Jaroslav Marvan.

Z počátku bylo pro diváky připravováno vysílání na tři dny v týdnu, s postupujícím vývojem se vysílací doba stále prodlužovala. Celotýdenní program si diváci mohli užít již od roku 1958. Dva roky po začátku pražského vysílání bylo uvedeno do provozu vysílání z Ostravy. Otevření dalšího studia se postupně dočkaly Brno, Bratislava a Košice.

Druhý televizní kanál mohli diváci poprvé zhlédnout až 10. května 1970. O tři roky později bylo možné sledovat program v barevném provedení.

Již v roce 1962 se mohl program televize pochlubit milionem koncesionářů. (Zdroj ČT 1)

Před sto deseti lety byl odhalen v Prostějově památník manželů Vojáčkových

Foto Hana Bartková

Památník manželů Vojáčkových ve Vojáčkově náměstí v Prostějově byl slavnostně odhalen před sto deseti lety, 31. března 1912.

Jan Kotěra jej začal projektovat v roce 1910, tedy krátce po otevření Národního domu. Rada města požadovala pouze nápisy jmen na desce a jednoduchou architekturu. Na Kotěrův návrh byla koncepce změněna. Bylo rozhodnuto, že do památníku budou zasazeny bronzové reliéfní portréty manželů Vojáčkových. Práce na nich byla zadána akademickému sochaři Bohumilu Kafkovi. Dílo bylo dokončeno v listopadu 1911.

Štátula u Vřesovic je památkou na bitvu u Slavkova

ilustrační foto

Asi všichni známe rádiovysílač, který stojí na kopci Předina u Dobrochova. Málokdo ale ví, že jen pár set metrů od něj, u cesty mezi Hradčany a Vřesovicemi, stojí unikátní pomník. Je vzpomínkou na bitvu tří císařů.

Trojúhelníková, přes dva metry vysoká cihlová stavba, je torzem mohyly, postavené na památku mimořádné události. Na tomto místě se zastavil rakouský císař František I. s ruským carem Alexandrem I.  Odpočinuli si, pojedli a jistě se i pomodlili za zdar své válečné expedice. Procházeli tudy od Prostějova ke Slavkovu k proslulé bitvě s Napoleonem, která se odehrála 2. prosince roku 1805 a vstoupila do historie jako bitva u Austerlitzu nebo také bitva Tří císařů. Mohyla byla údajně postavena krátce po roce 1805 a několikrát byla poničena.

Stavebně historický průzkum budovy muzea provede specialistka

Ilustrační foto ber

Rada města Prostějova schválila rozpočtové opatření ve výši 92 tisíc korun na zajištění Stavebně historického průzkumu budovy muzea.

„Průzkum povede specialistka Lucie Augustinková, která naváže na již vypracovaný dokument z roku 2020, ve kterém byla podobně zpracován stavebně historický průzkum sousední budovy fary u kostela Povýšení svatého Kříže. Oba objekty jsou stavebně navzájem propojené. Průzkum muzea (tj. staré pernštejnské radnice) bude dokončen do 30. listopadu letošního roku a poslouží jako základní východisko a památková směrnice pro všechny budoucí stavební a restaurátorské úpravy objektu," upřesnil náměstek primátora Jiří Rozehnal. (red)

Neznámé domy. Vila Hany Wichterlové ve Smržicích

Foto Hana Bartková

Malý dům s ateliérem ve Smržicích navrhl architekt Rothmayer pro svou přítelkyni sochařku Hanu Wichterlovou. Jednalo se údajně o dům v architektově stylu. Bohužel se ale můžeme jen domnívat, jak vila vypadala. Nedochoval se totiž jediný plán či fotografie stavby.

Hana Wichterlová zde žila celé období druhé světové války. Měla zde malou farmu, na které hospodařila. Hana pocházela ze zámožné rodiny prostějovských průmyslníků, a tak umístění nedaleko k rodišti bylo zcela přirozené. V knize Evy Jůzové můžeme nalézt jedinou fotografii ze Smržic, kdy je vyfocena sochařka se svými rodiči na terase vily. Bohužel tato fotografie byla pořízena s pozadím do krajiny. 

Prostějovské domy. Synagoga Beth´ha – Midrasch

ilustrační foto NPÚ

Takzvaná stará synagoga, sloužící původně potřebám obyvatel židovské čtvrti, zbourané v 70. letech 20. století, stojí v Demelově ulici v Prostějově. Po ztrátě původní funkce v souvislosti s důsledky holokaustu budovu převzala pravoslavná církev.

Vznik budovy, která nese stopy empíru je datován před rokem 1836. Jde o pozoruhodný objekt jak svou jemně propracovanou architekturou, tak i historicky, jako doklad duchovního života židovské obce v Prostějově od konce 18. století. Památkově chráněn je od roku 1998.

Budova, která je v současnosti v havarijním stavu, je ve vlastnictví galeristy Jindřicha Skácela. Ten plánuje její rozsáhlou rekonstrukci. (ber)

Vy jste Němci a hotovo! Pamětníci promluví o osudech Němců po válce

ilustrační foto

V průběhu září a října představí Paměť národa Střední Morava v řadě měst Olomouckého kraje dokumentární film Adama Drdy: Samoty – Německé historie z Moravy. V Prostějově bude ke shlédnutí 21. září ve 20 hodin v Kulturním klubu Duha. Vstup je zdarma.

„My jsme se měli dobře u Rusů (…), ale potom přišli ti Češi ta milice a ti řádili. My jsme byli rodina antifašistů, to jich nezajímalo: „Vy jste Němci a hotovo.“ A to bylo nespravedlivý. My jsme tolik zkusili od Němců. My jsme byli odebráni od matky. My jsme byli rádi, že je převrat a že ti Němci konečně končí a pak my jsme zase zkusili.“ Takto vzpomíná v dokumentu Samoty Erika Bednářová na konec 2. světové války.

Prostějovské tragédie. Šestnáctiletý vraždil kvůli penězům

Foto Muzeum policie

Veřejnost v roce 1930 šokoval případ brutální vraždy, kterou na Prostějovsku tehdy kvůli penězům spáchal mladý krejčovský učeň. Historický článek z tehdejších Lidových novin zločin podrobně popisuje.

Vražedný útok šestnáctiletého na poštovního správce.

Poštovní správce Hynek na Plumlově obětí loupežného útoku. Pachatel, krejčovský učeň, dopaden.

Včera o ¾20. hodinu stal se obětí vražedného útoku správce poštovního úřadu na Plumlově Karel Hynek. Loupežný pokus vraždy spáchal 16letý krejčovský učeň Alois Daněk z Plumlova, který byl ještě v noci zatčen v Prostějově.

Prostějovské tragédie. Sebevražda dítěte

ilustrační foto pivin.cz

Dnes opět nahlédneme do historického tisku. Tentokrát se zastavíme u neštěstí, které se stalo v roce 1925 v Pivíně. Zastřelil se tam teprve 14letý chlapec, psaly tehdy Lidové noviny.

V úterý zastřelil se v Pivíně u Prostějova 14letý hoch železničního zřízence Josef Vič z otcovy pušky, zatím co rodiče s jeho sourozenci byli na svatebním veselí u příbuzenstva.

Hocha dohnalo asi k sebevraždě příkré zacházení jeho macechy, která prý ho zbila ještě před odchodem na svatbu; aspoň se v zanechaném dopise loučí toliko se svým otcem a vlastní sestrou a bratrem. (Zdroj Lidové noviny – 1925)

Prostějovské stavby. Most přes Romži ve Vrahovicích

Foto Dějiny města

Probíhající rekonstrukce Vrahovické ulice s sebou nese řadu problémů, zejména pro motoristy. Dnes se můžete podívat, jak kdysi probíhaly zatěžkávací zkoušky mostu přes Romži.

Fotografie z knihy Dějiny města pochází z roku 1926, tak si myslím, že se na most, co by zkušební "chrousti", vydaly lokomobily. (ber)