historie

Prostějovské tragédie. Sebevražda dítěte

Vydáno: Čt, 09/16/2021 - 05:34
ilustrační foto pivin.cz

Dnes opět nahlédneme do historického tisku. Tentokrát se zastavíme u neštěstí, které se stalo v roce 1925 v Pivíně. Zastřelil se tam teprve 14letý chlapec, psaly tehdy Lidové noviny.

V úterý zastřelil se v Pivíně u Prostějova 14letý hoch železničního zřízence Josef Vič z otcovy pušky, zatím co rodiče s jeho sourozenci byli na svatebním veselí u příbuzenstva.

Hocha dohnalo asi k sebevraždě příkré zacházení jeho macechy, která prý ho zbila ještě před odchodem na svatbu; aspoň se v zanechaném dopise loučí toliko se svým otcem a vlastní sestrou a bratrem. (Zdroj Lidové noviny – 1925)

Prostějovské stavby. Most přes Romži ve Vrahovicích

Vydáno: St, 08/18/2021 - 11:50
Foto Dějiny města

Probíhající rekonstrukce Vrahovické ulice s sebou nese řadu problémů, zejména pro motoristy. Dnes se můžete podívat, jak kdysi probíhaly zatěžkávací zkoušky mostu přes Romži.

Fotografie z knihy Dějiny města pochází z roku 1926, tak si myslím, že se na most, co by zkušební "chrousti", vydaly lokomobily. (ber)

Starý Prostějov. Most přes Hloučelu

Vydáno: So, 08/14/2021 - 12:47
Foto SOkA

Ke konci 18. století vedla přes Prostějov takzvaná císařská silnice. Začínala ve Vídni a vedla až do Lvova v Haliči. Její součástí byl i most přes říčku Hloučelu.

Tipnete si, který to je? Prozradíme, že dnes vypadá úplně jinak, stále u něj ale najdete barokní sochu Jana Nepomuckého. (ber)

Starý Prostějov. Dolní ulice

Vydáno: Út, 08/10/2021 - 11:05
Foto SOkA

Pohlednice z roku 1934 zachycuje kostel sv. Petra a Pavla z Dolní ulice.

Vedle kostela stojí kaple sv. Lazara, která byla postavena v roce 1726. Sloužila ke konání zádušních mší. Od roku 1784 do ní bly ukládány kosti zemřelých. (ber)

Prostějovské stavby. Kaple svaté Anny

Vydáno: So, 08/07/2021 - 23:54
Foto SOkA

Barokní kaple svaté Anny v Drozdovicích byla postavena roku 1745 na místě bývalého morového hřbitova.

Ve 30. letech 20. století byla opravena, v roce 1936 ji podle návrhu Jano Köhlera vymaloval Jan Ježek. Fotografie pochází z téhož roku. (ber)

Prostějovské domy. Dům u Zeleného stromu

Vydáno: So, 07/31/2021 - 14:00
Foto archiv ber

Dům U Zeleného stromu na Žižkově náměstí pochází pravděpodobně z 15. století. Tato stavba se proslavila díky výrobkům, které až do konce 50. let minulého století produkovala, jedná se o věhlasnou prostějovskou Starorežnou. Mimochodem, při obrovském požáru, který Prostějov postihl v roce 1697, obyvatelé dali údajně přednost jeho hašení před záchranou vlastních příbytků.

Svou historii začal dům psát v roce 1518, kdy Vilém z Pernštejna udělil právo na vaření a čepování piva a na skladování a šenkování vína dalším prostějovským měšťanům, mezi nimiž byl i vlastník tohoto domu. Mezi významná jména spojená s tímto domem můžeme uvést Kryštofa Řezníčka (závěr 17. století, počátek 18. stol.), který je také původcem označení stavby domovním znamením U Zeleného stromu, dále pak Michal Storch (druhá čtvrtina 18. stol.), který rozšířil palírenskou výrobu, nebo také Jakub Vojáček (1. pol. 19.

TORON SP. První samojízdná československá řezačka se narodila v prostějovském Agrostroji

Vydáno: Út, 07/27/2021 - 08:27
Foto archiv ber

 

Dnes se podíváme do historie prostějovského průmyslu. Mezi nejznámější výrobce na československém trhu samojízdných řezaček patřil německý Fortschritt se svým modelem E 281 a československý Agrozet Prostějov s modelem Toron SP8 – 049.

Agrostroj Prostějov vyráběl tažené a samojízdné sklízecí řezačky. Samojízdné modely, u kterých později zlidověl název Toron, se na trhu začaly objevovat v druhé polovině minulého století do začátku devadesátých let. Za dobu výroby vzniklo několik modelů a modifikací samojízdných sklízecích řezaček. Stroje se vyvážely i do zahraničí. Tehdejší „konkurencí“ byly řezačky od německého výrobce Fortschritt a Claas, sovětské řezačky KSzK nebo americký Hesston či John Deere.

Prostějovské stavby. Hlavní nádraží

Vydáno: Ne, 06/20/2021 - 14:29
Foto SOkA

Nejmonumentálnější Prostějovskou poválečnou stavbou, inspirovanou tvorbou třicátých let, je nový objekt hlavního železničního nádraží. V místech původní nádražní budovy v Janáčkově ulici, zničené při bombardování na konci války, byl postaven v letech 1947–1952.

Objekt v sobě slučoval služby administrativní, veřejné i ubytovací. Autor projektu, dr. ing. arch. Jaroslav Otruba z 

Prahy, nalezl inspiraci také u protilehlých Navrátilových bytových domů v Janáčkově ulici. Svědčí o tom cihlově červený lícový obklad stavby.  

Za pozornost stojí i reliéf Dráhy pracují pro mír od Vladimíra Navrátila z roku 1946, osazený na průčelí výpravní budovy. Dívka v pohybu (symbol moderní dopravy) je rozkročena nad okřídleným kolem a z ruky vypouští holubici. (ber)

Knihovna nabízí služby oddělení regionální literatury

Vydáno: So, 05/22/2021 - 08:18
Foto Městská knihovna Prostějov

Zajímá vás historie našeho města? Potřebujete informace o významných osobnostech prostějovského regionu? Píšete kroniku svého rodu a pátráte po materiálech, které jen tak na internetu nenajdete? Pracujete na bakalářské nebo diplomové práci a některá z kapitol se týká i našeho kraje? Pak určitě oceníte služby oddělení regionální literatury Městské knihovny Prostějov.

Pojem „regionální literatura“ zahrnuje široký okruh dokumentů vztahujících se k Prostějovu, prostějovskému regionu a Hané, k jejich minulosti i současnosti. Najdete zde díla autorů, kteří se na Prostějovsku narodili a žili nebo mají na zdejší region významné vazby. Mimo nejznámějšího Jiřího Wolkera je to např. Edvard Valenta, Edmund Husserl, Petr Bezruč, Antonín Přidal a další. Naší snahou je uchovávat vše, co tyto osobnosti publikovaly, ale také vše, co bylo vydáno o nich.

Prostějovské domy. Městská spořitelna

Vydáno: Ne, 04/04/2021 - 09:37
Foto

Z veřejných budov, postavených ve dvacátých letech 20. století, je mezi významnými prostějovskými stavbami zmínit zejména úřední a obytnou budovu Městské spořitelny na Žižkově náměstí číslo 17.

Jejím autorem je brněnský architekt a urbanista, absolvent vídeňské Akademie, Jindřich Kumpošt. V roce 1926 ji postavila prostějovská stavební firma Konečný & Nedělník. Novostavbu spořitelny architekt citlivě zasadil do historického centra města a velmi dobře se vyrovnal i s její výškou. Vzhledem k sousedním domům ji opticky zkorigoval částečně ustupujícím čtvrtým podlažím. V roce 1936 byl podle projektu arch. Eduarda Žáčka dostavěn zadní obytný trakt a v roce 1936 byl proveden travertinový obklad parteru.