tradice

OBRAZEM: Masopustní veselí přilákalo na náměstí davy

Vydáno: Ne, 02/19/2023 - 11:32
Foto ber

Sobota patřila na prostějovském hlavním náměstí masopustu. I tentokrát si na své přišli malí i velcí.

„Moc jsme si to s dětmi užili, nejvíc byly nadšeny z možností svézt se na oslíkovi. Manžel si nenechal ujít zabijačkové pochoutky a já si opět se zájmem poslechla vyprávění řezníka Krkovičky," konstatovala paní Jana. Až do 16 hodin mohli návštěvníci koštovat zabijačkové speciality, podívat se na průvod masek, poslechnout dobovou muziku či koupit nějakou drobnost na jarmarku. 

Na městě se rozjel masopust. Zajděte se podívat!

Vydáno: So, 02/18/2023 - 12:09
Foto red

V centru města od rána probíhají tradiční masopustní oslavy. Krátce po desáté hodině obkroužil „prostějovský rynek“ průvod masek a následně město podle zvyku oficiálně „předala“ masopustnímu veselí první náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Tím byl zahájen bohatý program, který bude na náměstí TGM probíhat až do 16. hodiny. Součástí akce je jako už v posledních letech tradičně porcování pašíka, masopustní masky či pásmo lidového vyprávění a pohádek. Přes špatnou předpověď zatím masopustnímu reji přeje počasí, takže neváhejte a zajděte na město ochutnat zabijačkové dobroty a shlédnout lidové zvyky. (red)

Druhý svátek vánoční připomíná svatého Štěpána. Dejte si něco opeřeného

Vydáno: Po, 12/26/2022 - 11:45
Ilustrační foto pixabay.com

O druhém svátku vánočním si připomínáme osobnost svatého Štěpána. Podle legendy položil život za víru v Krista, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat a v kostelích kněží světili sedlákům osivo.

Dnešní den je spojen i se svatoštěpánskou koledou. Nejznámější je říkanka o Štěpánovi, který upadl na ledu a psi se na něj sběhli.

Tradice také velí připravit na Štěpána pernatou drůbež. Na stole by tak neměla chybět husa, kachna nebo aspoň kuře.

V minulých dobách na Štěpána odcházeli ze služby čeledíni a na odchodnou dostávali zvláštní koláč, který byl zdobený ořechy, rozmarýnem a pentlemi. Odtud pochází i přísloví Na Štěpána není pána. (ber)

Dnes je Boží hod. Hodujte, odpočívejte a navštivte rodinu

Vydáno: Ne, 12/25/2022 - 14:12
Ilustrační foto pixabay.com

První svátek vánoční neboli Boží hod, který připadá na 25. prosince, by nám měl podle křesťanských tradic připomínat den narození Ježíše Krista.

Podle Bible se tak stalo v Betlémě ležícím nedaleko Jeruzaléma, kam putovala i dívka Marie se svým snoubencem Josefem kvůli sčítání lidu. Dnes se tento slavnostní den nese v duchu rodinných návštěv a hodování. Také se rozvážejí dárky, které nechal Ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé.

Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby poprvé zazněla roku 1796

Vydáno: So, 12/24/2022 - 18:00
Ilustrační foto https://www.bontonland.cz/

Slavná Česká mše vánoční „Hej, mistře“ Jakuba Jana Ryby (1765–1815) se stala doslova symbolem českých Vánoc. Poprvé zazněla v kostele Povýšení sv. Kříže v Rožmitálu pod Třemšínem, kde byl Ryba váženým a oblíbeným učitelem a varhaníkem.

Jak se jedné prosté skladbě, Rybově první a poslední ryze české mši, a současně jen zlomku z více než tisíce jeho skladeb církevních i světských, menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších děl, podařilo stát skutečným symbolem českých Vánoc? Možná to bylo kvůli veršům plným prosté a nenucené zbožnosti, radostné a svěží atmosféře, a také díky srozumitelné linii klasické vánoční hry, zasazené do českého prostředí. Když sledujeme pastýře, kteří se chystají do Betléma oslavit Ježíškovo narození, před očima máme plastický obraz krajiny, kterou důvěrně známe.

Vánoční kapr není dlouholetou tradicí

Vydáno: So, 12/24/2022 - 17:58
Ilustrační foto pixabay.com

Pojídání kapra na Vánoce je velmi mladým zvykem. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla, dále pak houbové omáčky, čočka, kuba, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem.

Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici začaly pronikat až ve 20. století. Původní vánoční úprava kapra (kapr na černo) se připravoval dva až tři dny předem a vařil se ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra poprvé připravila M.D. Rettigová a první recept na jeho přípravu se objevil v kuchařce až v roce 1924.

Dnes je Filipojakubská noc. Přeje miminkům

Vydáno: So, 04/30/2022 - 12:57
Ilustrační foto pixabay.com

Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc měsíce, noc z 30. dubna na 1. května. V současné době téměř každá obec pořádá „pálení čarodějnic,“ kdy se večer zapálí velký oheň, sejde se rodina, přátelé a sousedé, děti se oblečou do čarodějných kostýmů, opékají se buřty. Tato noc je prý nejplodnější z celého roku, tak se to může hodit všem, kteří si přejí děťátko.

Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit.

Město obnovuje lidovou tradici. Prostějovské děti konečně vynesou Smrtku

Vydáno: St, 03/16/2022 - 08:26
Ilustrační foto FB Štětovická slipka

Statutární město Prostějov prostřednictvím oddělení Duha obnoví lidovou tradici vynášení Smrtky. Akce se měla uskutečnit již v roce 2020, ale z důvodu pandemie COVID-19 musela být o dva roky odložena. Vynášení Smrtky bude zahájeno 4. dubna ve 13.30 hodin na náměstí T. G. Masaryka v prostoru před muzeem.

Vynášení Smrtky je určeno zejména školám, školkám a školním družinám, které budou aktivně na programu spolupracovat, ale i široké veřejnosti. Po krátkém úvodu v režii folklórního souboru Mánes účastníci vytvoří průvod, jenž projde městem až do Kolářových sadů.

Vybraná škola vyrobí Smrtku, která bude nesena v čele průvodu a následně vhozena do mlýnského náhonu, čímž bude oficiálně přivítáno jaro. Ostatní školy si mohou vyrobit a přinést menší „májíčky“ jako symboly přicházejícího jara a naučí se společnou říkanku o utopení Smrtky.

Na Štěpána není pána

Vydáno: Ne, 12/26/2021 - 11:47
Ilustrační foto pixabay.com

Dnes je druhý svátek vánoční – den, kdy si křesťané připomínají život a skutky svatého Štěpána. Ten byl za svá tvrzení o smrti Ježíše roku 33 před hradbami Jeruzaléma ukamenován a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. A tento den je rovněž spojen se známou pranostikou.

Dříve lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež. Pekla se tak kachna, husa nebo kuře, a tak je to v mnoha českých domácnostech dodnes. 

Vánočního smaženého kapra připravila poprvé Magdalena Dobromila Rettigová

Vydáno: Pá, 12/24/2021 - 11:50
Ilustrační foto pixabay.com

Pojídání kapra na Vánoce je velmi mladým zvykem. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla, dále pak houbové omáčky, čočka, kuba, sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem.

Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici začaly pronikat až ve 20. století. Původní vánoční úprava kapra (kapr na černo) se připravoval dva až tři dny předem a vařil se ve sladké omáčce s ořechy, perníkem a švestkami. Smaženého kapra poprvé připravila M.D. Rettigová a první recept na jeho přípravu se objevil v kuchařce až v roce 1924.