tradice

Jak vznikla tradice zdobení vánočního stromečku

Ilustrační foto pixabay.com

Mysleli jste si, že tradice zdobení stromečku se drží poslední století, maximálně dvě?  Kdepak. Legenda o prvním ozdobeném stromku totiž pochází z roku 573. Připisuje se Kolumbánovi z Bobbia, misionáři, který měl v Bretani a Burgundsku přivést pohany ke křesťanské víře. V období Vánoc se jim snažil přiblížit svátek narození Ježíše Krista a ozdobil přitom jedličku zapálenými pochodněmi ve tvaru křížů.

Kdo by snad nevěřil této legendě, přesvědčí ho písemné zmínky o prvních vánočních stromečcích z 16. století. Tehdy se u našich německých sousedů začaly stromečky zdobit oříšky, jablky a jinými potravinami. Do Čech se nazdobený vánoční stromeček dostal nejspíš až v 19. století.

Dnes je Barbory. Nezapomeňte na barborky!

ilustrační foto ber

Velmi známým předvánočním zvykem je řezání třešňové větvičky „barborky“ a to nejen na ozdobu bytu, ale hlavně pro její údajnou čarovnou moc.  Slibuje totiž vdavky.

Podle lidové víry se měla třešňová větvička ze stromku starého alespoň deset let uříznout v ten okamžik, kdy se na obzoru objevil první sluneční paprsek. Taková větévka se pak odnesla do domu, kde bylo děvče na vdávání a čekalo se, zda se větvička o Štědrém dnu obalí květy, což znamenalo brzké vdavky.

Dnes postačí, když vyčkáte, kolikátý den od uříznutí větvičky „barborka" vykvete. Tolikátý měsíc v následujícím roce bude pro vás, dámy, dívky a ženy, tím šťastným.

Dnes je Velikonoční pondělí. Dejte si vejce a nezapomeňte vymrskat dámy

ilustrační foto archiv ber

Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.  Je plné různých zvyků, z nichž se některé se dochovaly dodnes. Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete.

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat a šlehají s nimi děvčata, aby zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Melantriška se chlubí krasličákem

Foto ZŠ Melantrichova

V areálu prostějovské ZŠ Melantrichova roste jedinečný velikonoční strom. Zdobí jej desítky originálních kraslic. Ty v rámci domácích aktivit školní družiny vyrobili zdejší žáci.

Stromek jimi ozdobily vychovatelky. Krásná odívaná! (ber)

Dnes je Velikonoční neděle. Na Boží hod neuklízejte, barvěte vajíčka a obdarujte blízké

Ilustrační foto pixabay.com

Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav.

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. V kostelích se slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

Dnes je Bílá sobota. Dejte si mazanec a upečte nádivku

Ilustrační foto pixabay.com

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii. Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.

Velikonoční stromky na hlavním náměstí hlídají zajíci z Žižkova

Foto MMP

Přestože jsou školy i školky uzavřené, zdobí i v letošním roce velikonoční stromky prostějovské náměstí T. G. Masaryka. A je tu maličko navíc.

„Děti pracovníků magistrátu z různých odborů vyrobily ozdoby na několik stromečků, připojili se i kolegové z vedení města,“ říká náměstkyně primátora Milada Sokolová. "Nechtěli jsme návštěvníky hlavního města ošidit o každoroční výzdobu, hledali jsme tedy cestu, jak alespoň v omezené míře náměstí nazdobit", dodala.

Osazeny byly i květináče. Mimo jarních květin je zdobí pomlázky a hlídají roztomilí zajíci. (ber)

Dnes je Škaredá středa. Dejte si škaredé jídlo a upečte jidáše

Ilustrační foto http://receptydetem.cz/

Podle tradic končí čtyřicetidenní půst, který Velikonocům předchází, Škaredou středou. V tento den si křesťané připomínají, že Jidáš udal Ježíše – tedy škaredil.

 

Ať jste sebelepší kuchař, na Škaredou středu by se mělo podávat jídlo na pohled škaredé. Nejčastěji se na menu objevovaly halušky se zelím, kroupy s fazolemi nebo trhanec.

Hospodyňky by se měly dát do pečení sladkých kynutých uzlíčků, symbolizujících Jidášovu oprátku. Poradíme, jak na ně. Příprava trvá cca 40 minut, počítat musíte ještě s dobou kynutí.

Velikonoční jídelníček. Co byste měli jíst ve Škaredou středu či Zelený čtvrtek

ilustrační foto pixabay.com

Velikonoce jsou pro mnohé svátky jara, pro křesťany však představují to nejdůležitější období vůbec. Letos připadá Velikonoční neděle na 4. dubna, ale velikonoční období pro věřící začalo už 17. února Popeleční středou. Tehdy začíná postní doba trvající až do Zeleného čtvrtka, který letos připadá na 1. dubna.

Škaredá středa, 31. března. Vařte a pečte škaredě!

Tento den se do historie křesťanství zapsal jako den, kdy Jidáš zradil za třicet stříbrných Ježíše. I právě proto se na škaredou středu pečou jidáše, které mají svým tvarem připomínat provaz, na kterém se Jidáš později kvůli špatnému svědomí oběsil. Ale pozor, ve středu jidáše ještě nejezte!

Dnes je Velikonoční neboli Červené pondělí

Ilustrační foto pixabay.com

Velikonoční nebo také Červené pondělí následuje po křesťanském svatém týdnu, respektive po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Chlapci podle zvyků chodí vyšupat děvčata, za což si většinou odnáší malovaná vajíčka. V České republice je Velikonoční pondělí dnem pracovního klidu. Letos ale bude netradiční.

Kvůli omezením, které se týkají nákazy koronavirem, si letos budeme muset odpustit koledování s pomlázkou. Vyšlehat tak můžeme jen členy své domácnosti.

Odměnou jsou tradičně barvená vajíčka, sladkosti či nějaká ta štamprlička.

Samotná pomlázka se plete většinou z vrbového proutí. Vyšlehání proutkem, pomlázkou (tatarem), vařechou či jalovcem má ženám zaručit mládí, krásu, zdraví a plodnost.