velikonoce

Náměstí T. G. Masaryka se obléklo do velikonočního

foto Magistrát města Prostějova

Milá tradice pokračuje. Mini stromečky s velikonoční tematikou opět krášlí centrum Prostějova. Děti ze škol, školek, center a skupin opět připravily pestrobarevné ozdoby pro 74 stromků.

„Kolemjdoucí teď mohou posoudit, jak jsou děti šikovné a co vše umí. Do Prostějova tento „zvyk“ přivedl Okrašlovací spolek a já jsem moc ráda, že se ujal a líbí se,“ uvedla náměstkyně primátora a v tomto případě hlavně předsedkyně Okrašlovacího spolku Milada Sokolová.

Podle náměstkyně primátora a političky Zdravého města Aleny Raškové je hodna obdivu kreativita autorů ozdob: „Je úžasné, jakou zásobu nápadů děti ze škol, školek, center a skupin mají. Ta tvořivost je obdivuhodná, ani jeden stromeček není stejný."

Zámek Plumlov zve na velikonoční Rekviem za rytíře

Foto Mlok

Ve dnech 15. až 18. dubna se návštěvníci zámku Plumlov mohou těšit na Rekviem za rytíře. Čtyřdenní program pod taktovkou sdružení Špinavci nabídne Pohádkový pátek 15. dubna, Kovářskou sobotu 16. dubna, Drátenickou neděli 17. dubna a Kejklířské Velikonoční pondělí 18. dubna. „Zaručujeme vysokou kvalitu celodenního programu,“ vzkazuje hofmistr Mlok s tím, že zámek bude po všechny dny od 9:30 do 18 hodin.

Návštěvníci se mohou těšit na vyhlášenou skupinu scénického šermu z Prahy Fuente Ovejuna, profesionální kejklířskou a divadelní společnost Komedianti na káře, Šermířské a divadelní uskupení Divadlo bez střechy. Ukázky drátování představí Miluše Hrachovinová, kovářské řemeslo mistr Jakub, bude možnost zkusit si práce na hrnčířském kruhu ve Skřítkově řemeslné dílně. Představí se sokolníci s ukázkou výcviku a příletů dravých ptáků, k vidění budou loutkové pohádky pro nejmladší a kejklíř Tomáš Bílek.

Tip na výlet. Folklor, tradice a veselí. Takové jsou Olomoucké Velikonoce

Foto Olomouc.eu

Přípravy na Velikonoce na Horním náměstí v Olomouci jsou v plném proudu. Stánky, ve kterých budete moci nakoupit velikonoční a tradiční jarní zboží, jsou na svých místech a pokračuje také výzdoba náměstí na konání oslav svátků jara. Jarmark i kulturní program začínají už v pátek 8. dubna.

Od pátku 8. až do neděle 17. dubna potrvají olomoucké velikonoční oslavy. O obou víkendech, vždy od pátku do neděle, si navíc budete moci užít kulturní program plný folkloru, tradic a cimbálové muziky. Minimálně dopoledne o Velikonočním pondělí 18. dubna pak ještě budete moci nakoupit ve stáncích. Oslavy tentokrát budou mít také charitativní rozměr. Po celou dobu poběží sbírka pro Rodinné centrum Olivy.

Velikonoční stromečky budou opět zdobit centrum města!

ilustrační foto MMP

Náměstí T. G. Masaryka se "oblékne" do svátečního. Nazdobenými velikonočními stromečky. Tradice byla založena na Velikonoce roku 2014.

Děti ze škol, školek, center a skupin opět vyrobí pestrobarevné ozdoby, které okrášlí 74 stromků. Letos budou stromečky, od firmy Lesy města Prostějova, přivezeny na náměstí T. G. Masaryka 11. 4. 2022 a následně zdobeny.

Dnes je Velikonoční pondělí. Dejte si vejce a nezapomeňte vymrskat dámy

ilustrační foto archiv ber

Velikonoční pondělí následuje po Božím hodu velikonočním, kdy křesťané oslavují Zmrtvýchvstání Páně.  Je plné různých zvyků, z nichž se některé se dochovaly dodnes. Jednotlivé zvyky se měnily z regionu na region. Jisté však je, že tradice rozdávání vajíček a mrskání pomlázkou je českou a slovenskou raritou, kterou jinde ve světě nenajdete.

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat a šlehají s nimi děvčata, aby zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje zhruba od konce 14. století. Kromě vajíčka se dávaly také různé laskominy, oříšky a dospělým mužům alkohol. Ostatně tato tradice se dochovala do dneška a někteří koledníci vezmou zavděk spíše tekutými odměnami.

Melantriška se chlubí krasličákem

Foto ZŠ Melantrichova

V areálu prostějovské ZŠ Melantrichova roste jedinečný velikonoční strom. Zdobí jej desítky originálních kraslic. Ty v rámci domácích aktivit školní družiny vyrobili zdejší žáci.

Stromek jimi ozdobily vychovatelky. Krásná odívaná! (ber)

Dnes je Velikonoční neděle. Na Boží hod neuklízejte, barvěte vajíčka a obdarujte blízké

Ilustrační foto pixabay.com

Boží hod velikonoční nebo také Hod boží velikonoční či Velikonoční neděle je prvním dnem následujícím po konci Svatého týdne a posledním dnem velikonočního tridua. Nese se v duchu velkých oslav.

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. V kostelích se slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

Dnes je Velikonoční neděle. Na Boží hod neuklízejte, barvěte vajíčka a obdarujte blízké

V tento den se slaví Vzkříšení (Zmrtvýchvstání) Ježíše Krista. V kostelích se slaví mše svaté. Připomíná se vzkříšení, výhra života nad smrtí a to, že smrtí život nekončí. Lidé nosí do kostela beránky a mazance, které si nechávají posvětit. Přinášejí se také obřadní koláče nebo košíky s masovými pokrmy – například klobásami a jitrnicemi, které už se po skončení půstu mohou jíst.

Dnes je Bílá sobota. Dejte si mazanec a upečte nádivku

Ilustrační foto pixabay.com

Bílá sobota, které se rovněž přezdívá Svatá nebo Světelná, je druhým dnem velikonočního tridua. Den ticha a rozjímání je tichým předznamenáním nejdůležitější části Velikonoc – Zmrtvýchvstání Páně. Už večer se opět rozeznívají v kostelích zvony a přicházejí oslavy Velikonoční vigilie, což je noc ze soboty na neděli, kdy vstal Ježíš z hrobu.

A kde se vzal název tohoto dne? Bílá barva je znakem čistoty a zároveň může připomínat roucha křtěnců, kteří se ze soboty na neděli nechávají pokřtít o velikonoční vigílii. Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.

Dnes je Velký pátek. Neuklízejte, nic nepůjčujte a hledejte poklady

ilustrační foto pixabay.com

Velký pátek je dnem, který připomíná ukřižování Ježíše Krista. Jedná se o šestý a tím pádem předposlední den Svatého týdne, zároveň je to součást velikonočního tridua. V České republice byl poprvé uznán svátkem v roce 2016. Nesl se v duchu postního období a byl dnem zákazů.

V první řadě to byl den zákazů. Nesmělo se nijak pracovat se zemí, například orat, kypřit půdu nebo ji okopávat. Také se nemělo nic půjčovat, aby půjčenou věc neomámily magické síly vystupující tento den na povrch a nesmělo se ani prát, protože by se prý pralo v Ježíšově krvi. Na Velký pátek bylo také zvykem, že se lidé po probuzení šli umýt do potoka, aby tak očistili své tělo před nemocemi. V tento den hospodyňky ani nepekly a nezametaly.