velikonoce

Barevné dny Velikonoc. Velký pátek

ilustrační foto cirkev.cz

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání.

Tento den se ovšem nese i ve znamení tajemna – země měla podle pověr vydávat poklady, vodníci se proháněli na souši na koních a čarodějnice vás mohly uhranout. Bylo zvykem vstát brzy a omýt se v potoce, aby se vás drželo zdraví. Nebylo dobré nic půjčovat ani si půjčovat. Půjčená věc mohla být očarovaná. Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože by se prádlo nenamáčelo do vody, ale do krve Krista.

Katolické církev na dnešní den stanovuje půst, při němž se nesmí jíst maso a doporučuje se jen jedno velké jídlo za den. (red)

Barevné dny Velikonoc. Zelený čtvrtek

ilustrační foto pixabay.com

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, pak je nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnání a vracejí se až v sobotu večer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Pro křesťany je to den odpuštění. Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení (triduum). Při mši svaté se připomíná poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti farníkům.

Barevné dny Velikonoc. Sazometná nebo Škaredá středa

ilustrační foto pixabay.com

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá.

Všechny stesky a splíny i zlé duchy šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná.

Podávalo se „škaredé jídlo“ – často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, nejedná se o Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. (red)

Děti hledaly velikonoční kraslice. Ve Smetanových sadech

Foto Magistrát města Prostějova

Děti z prostějovských mateřských škol v pondělí opět hledaly ve Smetanových sadech velikonoční kraslice.

„Děti z mateřských škol ručně namalovaly polystyrenová vajíčka, která město školkám dodalo. Vyzdobená vajíčka byla následně umístěna ve vyhrazeném prostoru ve Smetanových sadech. K těm malovaným jsme přidali čokoládové dobroty, vajíčka, zajíčky a podobně," uvedla předsedkyně Okrašlovacího spolku města Prostějova a 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Velikonoční hledání kraslic uspořádal Okrašlovací spolek města Prostějova ve spolupráci s Rodinným centrem Lodička, vše pod záštitou Zdravého města Prostějov.

Barevné dny Velikonoc. Šedivé úterý

ilustrační foto pixabay.com

Úterý má někde označení Šedivé a někde Žluté – v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu (v dubnu je proměnlivé počasí, a tak může být jak slunečno, tak zataženo).

Šedivé prý i podle pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu. Kromě pokračování v úklidu a vymetání pavučin nebylo na programu nic zásadního. (red)

Barevné dny Velikonoc. Modré pondělí

ilustrační foto ber

V tento den by se nemělo pracovat, to ovšem neplatí pro hospodyně. Ty mohly pokračovat v pořádném úklidu domácnosti.

 A proč Modré? Podle jedné teorie je to odvozeno od barvy látky, kterou se zdobily kostely, spíše jde ale o překlad z německého „blau“, to kromě „modrý“ znamená také „neschopný práce“ nebo i „podnapilý“. (red)

Dnes je květná neděle. Ukončete půst a nic nepečte!

ilustrační foto pixabay.com

Květná neděle, poslední neděle čtyřicetidenního půstu, otevírá Velikonoce ve znamení zelené ratolesti. Vypovídají o tom také její lidové názvy – Květnice, Beránkova neděle, Palmová neděle, odvozené z pojmenování nových pučících prutů.

Tuto neděli se světí kočičky a vrbové proutky se slovy: „Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno..." To na památku slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma na oslátku, kdy mu lidé na cestu házeli useknuté ratolesti stromů. Právě z toho důvodu se světí kočičky. Nově posvěcené větvičky se vymění za staré, které se spálí. 

Tip na výlet. Velikonoční jarmark v Olomouci nabídne i koncert Fleretu

Ilustrační foto pixabay.com

Olomouc má jedny z nejkrásnějších vánočních trhů, ale nezaostává ani na Velikonoce. Po zimní pauze se tak vrací v jarních měsících na Horní náměstí velikonoční jarmark. Centrum města oživí v době od 31. března do Velikonočního pondělí 10. dubna. Návštěvníci se mohou těšit na regionální prodejce, farmářské výrobky, oblíbený olomoucký gril či další dobré jídlo a pití. Na náměstí najdou také řemeslné stánky s ručně malovanými kraslicemi, keramikou, proutěným či dřevěným zbožím.

K Velikonocům patří i tradiční česká výzdoba. "Horní náměstí tak bude velikonočně nastrojené, centrální plocha mezi stánky bude mít velikonoční výzdobu v podobě pomlázek a velikonočního věnce, okolo pódia budou zase moderní provedení malovaných nadrozměrných kraslic," popisuje Monika Řehulková, mluvčí pořadatele, kterým je Kulturní Olomouc o.p.s. Součástí Velikonočního jarmarku, který se rozprostře do celkem jedenácti dní, bude i zajímavý hudební program.

Hledání velikonočních kraslic se kvapem blíží!

ilustrační foto Magistrát města Prostějova

Děti z prostějovských mateřských škol budou v pondělí 3. dubna opět hledat ve Smetanových sadech velikonoční kraslice.

„Oslovili jsme opět mateřské školky s návrhem, aby jejich děti ručně namalovaly polystyrenová vajíčka, která dodáme. Vyzdobená vajíčka následně umístíme ve vyhrazeném prostoru ve Smetanových sadech. K těm malovaným přidáme čokoládové dobroty, vajíčka, zajíčky a podobně," uvedla předsedkyně Okrašlovacího spolku města Prostějova a 1. náměstkyně primátora Milada Sokolová.

Velikonoční hledání kraslic pořádá Okrašlovací spolek města Prostějova ve spolupráci s Rodinným centrem Lodička, vše pod záštitou Zdravého města Prostějov.

Palírna U Zeleného stromu nabízí velikonoční přípitek

Foto Palírna u Zeleného stromu

Očekáváte na Velikonoční pondělí zástup koledníků? Těšíte se na to, až s nimi přivítáte jaro? Podpořte tuzemskou tradici a připravte si přípitek v podobě neobvyklého likéru či oblíbené klasiky.

Prémiový likér Granette Ořechový

Likér ze svatojánských vlašských ořechů je po celé generace oblíbeným tradičním nápojem, který má jedinečnou chuť a pozitivní účinky nejen na trávení. I Palírna U Zeleného stromu má na tento nápoj svou osvědčenou a střeženou recepturu. Každý rok na svatého Jana sklízejí lokální drobní pěstitelé vlašské ořechy tzv. mléčné zralosti a z nich se potom připravuje ořechový výluh doplněný tajnou směsí bylin a koření. Vyzkoušejte ho jako netradiční přípitek na Velikonoční pondělí!

Vaječný Sen pistácie