Zoo Olomouc má slona. Bílého!

Zoo Olomouc má slona. Bílého!
Foto Zoo Olomouc

Zahrada převzala významné ocenění za druhé místo v prestižní soutěži „Bílý slon". Cenu získala za unikátní odchov hrabáče kapského.

Z rukou předsedy Sdružení Česká zoo Jaroslava Svobody převzal vedoucí ošetřovatel zimoviště afrických zvířata Pavel Vidlář ocenění, které sice hrabáčům nic neřekne, zato v zoo z něj mají obrovskou radost. Soutěž Bílý slon o odchov roku se pořádá jednou ročně. Jejím posláním není ani tak podporovat soutěživost zahrad, ale poděkovat chovatelům za jejich úspěchy. V letošním roce se do soutěže přihlásilo 14 zahrad a bylo vytvořeno 41 nominací. Zoo Olomouc se v kategorii savců se svým mládětem hrabáče kapského umístila na 2. místě. „Narození mláděte kapského pro nás bylo radostí. Jeho odchov lze označit za práci týmovou. Podílela se na něm spousta trpělivých ošetřovatelů včetně matky samotné. Potěšilo nás, že jsme odrostlé mládě (*26. 3. 2020) mohli vyslat do světa, kde dělá radost v Bioparc - Zoo de Doué la Fontaine ve Franici,“ dodává ředitel olomoucké zoo Radomír Habáň. „Celá myšlenka soutěže vznikla jako možnost poděkovat těm několika vzácným lidem, kteří i za cenu mnoha změn ve svém osobním životě udělají vše pro záchranu odchovávaného mláděte,“ upřesňuje Jaroslav Svoboda.

Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž mláďata odchovává 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V Čechách bychom se s ním setkali v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020.

S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje se za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v zajetí podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže. Tou největší pochoutkou jsou však mouční červi. (red)

Poslat nový komentář