Srnečka neměla zadní běhy. Na ty žalující oči nikdy nezapomenu, říká Lenka

ilustrační foto internet

"Jela jsem na chatu, kterou máme za Prostějovem. Při jízdě po polní cestě jsem zahlédla v trávě ležet nějaké zvíře.Myslela jsem, že je to pes, ale když jsem zastavila a vrátila se, zjistila jsem, že je to srnče. Bylo živé, dívalo se na mě a já si říkala,  proč neuteče. Pak sem se podívala blíž a zjistila jsem, že nemá zadní běhy.... Udělalo se mi úplně zle. Leželo snad půl metru od pokosené louky," popsala PvNovinkám loňskou zkušenost paní Lenka. "Bylo jasné, že mu není pomoci,ale zabít jsem ho nedokázala. Naložila jsem ho do auta a jela do dědiny, kde jsem s pomocí starosty našla mysliveckého hospodáře. Srnečku jsem mu předala a ujela. Ty obrovské žalující oči, ty nezapomenu nikdy," říká i dnes pohnutě.Velké rotační sekačky jsou pro srnčata a mladé zajíčky velmi nebezpečné. Mládata se instinktivně tisknou k zemi a snaží se tak před nebezpečím skrýt ve vysoké trávě. Ta zas brání řidičům strojů je včas zaregistrovat. Sekačky přitom ničí také hnízda některých druhů ptáků, například koroptví a motáků.

Ochrana je dána ze zákonaOchrana volně žijících zvířat je přitom dána ze zákona o myslivosti. "Myslivci  a nájemci zemědělských pozemků se mají starat o to, aby zvěř tady byla, protože do přírody patří. U nás to tak funguje, ZD Lešany nám předem hlásí, kdy a kde budou vyjíždět a my jdeme do pole, abychom zvěř vyplašili. Ne všude se ale myslivci a zamědělci domluví. Bohužel," říká předseda Mysliveckého sdružení Bílovice-Lutotín Jan Toman. Při včasném nahlášení seče mohou myslivci louku den předem projít, zvířata vyhnat a do porostu pak umístit optické, pachové či akustické plašiče, aby se do ní zvěř znovu nevrátila.  Akustickými plašiči mohou být vybaveny i sekačky či traktory.

Ne všude ale spolupráce funguje. Jen u srnčí zvěře se tak každoroční ztráty způsobené sekačkami odhadují v celé České republice na více než 20 tisíc kusů. (ber)