byliny

Hluchavka je rozšířená po celé Evropě. K nalezení je zejména v lesích, křovinách, v příkopech, ale i na loukách a rumištích. Preferuje stín nebo polostín a díky jejímu hojnému rozšíření není potřeba ji pěstovat, ale stačí ji sbírat. Hluchavka je bohatá na slizové látky, třísloviny, saponiny, glykosidy, antioxidanty, éterické oleje a cukry. Specifická je u ní slizově nasládlá chuť, která se mění na hořkou.

Pampeliška má ráda společnost lidských sídel. Roste hojně na smetištích, u domů a chodníků, na loukách, v zahradách, roste především na půdách bohatých na živiny. Vyskytuje se od nížin až do hor. Vyčistíte si hlavu, cévy i střeva, z pampelišky využijete každý kousek. Čerstvé listy pampelišky jsou na jaře zásobárnou vitamínů, minerálů a stopových prvků. Sbírány jsou kořen či nať s kořenem, a to před rozkvětem, v době květu jsou potom používány i listy a květy.  Z pampelišek můžete připravit med, sirup, salát a také je naložit jako kapary.

Bršlice kozí noha je známá především jako nepříjemný a těžko odstranitelný plevel na zahrádkách. Roste ovšem i ve volné přírodě, na krajích lesů, na pasekách nebo jako podrost křovin. Zahrádkáři nemají bršlici rádi, ale v kuchyni potěší. Nezmarnou plevelnou rostlinu lze využít jako pikantní listovou zeleninu. Bršlice má vysoký obsah minerálních látek: hořčík, vápník, železo, a rovněž na vitaminy, například se uvádí, že vitaminu C obsahuje dvojnásobně víc než citrony. Z dalších tělu prospěšných látek je třeba připomenout vysoký obsah vitaminu A v bršlici.

Ptačinec žabinec, plevel s neuvěřitelnou vitalitou a s pověstí nezničitelného vetřelce, je chutnou zeleninou. Má velmi jemnou nasládlou chuť, která připomíná mladé hrachové lusky nebo možná ještě víc mladou kukuřici. S tímto chuťovým valérem je třeba počítat při kombinaci s jinými druhy potravin. Po žabinci lze sáhnout například v době, kdy trh neoplývá čerstvou zeleninou. Krom dobré chuti se na žabinci cení obsah nerostných látek, které jdou člověku k duhu.