Vánoce s PvNovinkami

Vánoce s PvNovinkami. Skořápkové lodičky

Vydáno: Ne, 12/24/2023 - 15:41
ilustrační foto pixabay.com

S Vánocemi je spjato mnoho zvyků a tradic, mezi něž se řadí i pouštění lodiček ze skořápek vlašských ořechů. Podle tradice plavba lodičky se zapálenými svíčkami dokáže předpovědět naši budoucnost či odpovědět na věc, kterou chceme znát. Lidé ale musí dodržet několik pravidel. V první řadě je zapotřebí, aby si každý, kdo chce předpovědět budoucnost, vyrobil lodičku sám a sám ji i položil na vodní hladinu.

Štědrý večer naši předci považovali za nejmagičtější večer v roce. Věřili, že působení přírodních živlů je mnohem silnější než jindy. Hlavní roli ve vánočním věštění přitom hrála voda, díky své očistné a léčebné moci. Ořech byl zase v lidové kultuře chápán jako symbol síly, bohatství a úspěchu. Svíčka symbolizuje oběť, dává své světlo jiným a sama se přitom spaluje.

 

Jak připravit lodičku

Vánoce s PvNovinkami. Zvyky Štědrého dne

Vydáno: So, 12/23/2023 - 12:07
ilustrační foto pixabay.com

Znáte staré vánoční zvyky, které se dodržovaly během minulých staletí, či se dodržují i v našem tisíciletí? Se Štědrým dnem se pojí spousta zvyků, tradic a různých pověr, které se odjakživa předávají z generace na generaci.

Například pokud si v předvečer Štědrého dne položíte pod polštář vlašský ořech a ihned ráno ho po probuzení (ještě v posteli) sníte, budete celý rok chráněni před blechami a štěnicemi. Ten, kdo vstal za rozbřesku a hned se opláchl vodou z potoka či studny, utužil své zdraví na celý následující rok.

Vánoce s PvNovinkami. Putování za betlémskou hvězdou

Vydáno: Pá, 12/15/2023 - 09:50
ilustrační foto Prostějovský kompas

Od živého betléma byl jen krůček k prvnímu betlému s figurkami. Jestli ten skutečně první vytvořil roku 1291 sochař Arnolfo di Cambio pro chrám Santa Maria Maggiore v Římě sice s jistotou nevíme, ale betlémské scény se postupně stále častěji a častěji objevovaly na různých liturgických předmětech, v rukopisných klášterních knihách i v interiérech chrámů.

O rozšíření jesliček do světa se kromě františkánů zasloužili také jezuité: právě v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v tehdy nově založeném areálu Klementina si o Vánocích 1562 mohli lidé prohlédnout první betlém nejenom v Praze, ale snad prý i v celé střední Evropě.

To už zlehka klepalo na dveře baroko, kdy betlémy začaly postupně stavět i další církevní řády. Vyráběly se často v životních velikostech, někdy vyřezávané ze dřeva, někdy namalované na deskách.

Vánoce s PvNovinkami. Betlémské zvláštnosti a kuriozity

Vydáno: Po, 12/11/2023 - 16:07
ilustrační foto svatyantonin.cz

V Itálii, pravlasti betlémů, bývá betlém významným symbolem Vánoc. Staví se obvykle už 8. prosince, jen novorozený Ježíšek se v jesličkách objeví až po půlnoci 24. prosince. U nás se většinou betlémy v domácnostech staví na konci adventu, 6. ledna se zase k zástupu směřujícímu do Betléma přidávají figurky tří králů / mudrců vedených hvězdou k Betlému a na Hromnice 2. února se betlémy uklízí.

Naše betlémářství stále žije: svědčí o tom množství nádherných betlémů, které jsou k vidění ve všech koutech naší země. Díky panovnickému zákazu se například zrodila betlemářská tradice v Třešti, městečku na Vysočině mezi Jihlavou a Telčí. Zdejší soukeničtí mistři se chopili nůžek a začali vyrábět papírové betlémy, postupně pak přešli k vyřezávání ze dřeva. Při pohledu na krajinky třešťských betlémů je jasné, že jejich tvůrci nacházeli inspiraci v malebném okolí plném lesů, skal a strží.

Vánoce s PvNovinkami. České lidové betlémy

Vydáno: Ne, 12/10/2023 - 15:04
Ilustrační foto podripskybetlem.cz

V roce 1751 vystavování betlémů i předvádění vánočních her zakázala svým dekretem Marie Terezie. Její syn, císař Josef II., tento zákaz o jedenatřicet let později zopakoval a rozšířil ho kromě klášterů a kostelů i na soukromé domy.

Zákazem „církve nedůstojné a přímo dětinské“ scény svaté noci a narození Ježíška možná císařská veličenstva uspokojila své bohulibé úmysly, ale jejich vinou přišly o práci spousty řemeslníků. Pokud nechtěli zemřít hlady, museli si poradit jinak, a tak právě zákaz stavění velkých kostelních a klášterních betlémů z přelomu 18. a 19. století znamenal rozkvět českého betlémářství. Jesličky se začaly ve velkém stavět po domácnostech – možná i trochu jako nám dobře známý protest proti vrchnosti a malý dobový disent.

Vánoce s PvNovinkami: 800 let vánočních betlémů. První postavil v roce 1223 František z Assisi

Vydáno: So, 12/09/2023 - 13:26
Ilustrační foto iczlin.cz

Celý svět si letos připomíná 800 let od prvního postavení betléma Františkem z Assisi. Česká republika je na špičce světového lidového betlémářství a betlémy objevíte během adventu a Vánoc skutečně všude, od maličkých, co se vejdou do ořechové skořápky, až po obří betlémské scény s postavami v nadlidské velikosti ze dřeva či slámy. Odkud se ale tahle tradice vlastně vzala a kde se odehrálo první představení živého betléma?

Naším prvním cílem je Itálie a jeden z nejoblíbenějších svatých, František z Assisi (1182–1226). Zakladatel žebravého řádu františkánů, který prosazoval chudobu, lásku k bližním a přísně asketický život, patron Itálie, ekologie a také vlčat coby nejmladších skautů se narodil i zemřel v italském Assisi, které je díky němu světoznámým poutním místem i oblíbeným výletním cílem.

Vánoce s PvNovinkami. Dárky

Vydáno: Čt, 12/07/2023 - 08:47
Ilustrační foto pixabay.com

Už ve starém Římě si lidé na oslavu Nového roku dávali dárky. Později se zimní slunovrat stal vánočním svátkem a obdarovávání zůstalo. Stalo se projevem přátelství a křesťanské lásky k bližnímu.

Od šestnáctého století existují důkazy o vyměňování dárků mezi přáteli a příbuznými. Nejvíce dárků dostávaly především děti. V následujících dvou stech letech už nosil dárky Ježíšek, Santa Claus či Vánoční muž. Bývalo zvykem, že se dárky začnou rozbalovat až v okamžiku, kdy se objeví na nebi první hvězdička. Tím se připomíná betlémská hvězda, která zářila nad Betlémem. Dnes se ve většině zemí dárky rozdávají na Štědrý den nebo druhý den ráno na Boží hod vánoční. Ježíšek přiveze na saních (u nás a v dalších zemích) dárky na Štědrý večer 24. prosince a nadělí je pod stromeček. (red)

Vánoce s PvNovinkami. Stromeček

Vydáno: St, 12/06/2023 - 13:53
Ilustrační foto pixabay.com

Těžko si dnes dovedeme představit Vánoce bez ozdobeného stromečku. Zelený stromek, ověšený ozdobami, cukrovými řetězy a čokoládovými figurkami je samozřejmou součástí Vánoc. Málokdo však ví, že zdobení živých zelených stromů světly a sladkostmi má kořeny už v pohanských dobách.

Tehdy pod nimi lidé tancovali, aby oslavili bohyni slunce. Keltové zdobili stromky a větve, aby uctili boha slunce. Slované zavěšovali tzv. chvojku – velkou jedlovou větev zdobenou sladkostmi. Ta se dávala na vchodové dveře špičkou dolů, aby se mrtví nasytili už venku a netoužili zaujmout místo živých u slavnostní večeře.

Vánoce s PvNovinkami. Adventní věnec

Vydáno: Út, 12/05/2023 - 08:04
ilustrační foto pixabay.com

Strojení adventního věnce patří k relativně mladým, zato velmi oblíbených zvyků předvánočního času. Kořeny tradice sahají do první poloviny 19. století. V Rakousku a v Německu jsou adventní věnce prvními posly blížících se vánočních svátků. Nejstarší písemně doložená zpráva o adventním věnci pochází z roku 1838 z bohatého přístavního města Hamburky.

Teolog Johann Heinrich Wichern tehdy nade dveře sirotčince, který spravoval, pověsil na počátku adventu velký věnec vyřezávaný ze dřeva. Každý den na něj umístil jednu zapálenou svíci. Pod věncem stála pokladnička, do které mohli zbožní lidé házet vánoční milodary pro opuštěné a osiřelé děti.

Vánoce s PvNovinkami. Adventní kalendář

Vydáno: Ne, 12/03/2023 - 14:26
ilustrační foto pixabay.com

Bezpochyby patří k nejkrásnějším adventním zvykům. V současné době je často chutným dárkem pro děti, neboť bývá plněn různými sladkostmi.

Adventní kalendář má nejen dětem připomenout smysl a význam čtyři neděle trvajícího předvánočního času, ale i zároveň zkrátit čekání na nazdobený stromeček a štědrovečerní nadílku. Prvním adventním obrázkovým kalendářem byl výtvor Němce Gerharta Langa na počátku 20. století. Když v roce 1908 nápaditý měšťan a majitel prosperující tiskárny v Mnichově na vlastní náklady vytiskl vystřihovací kalendář s názvem V zemi Ježíškově, nechtěně tím vytvořil krásný a dodnes velmi rozšířený zvyk. V padesátých a šedesátých letech 20.