OBRAZEM: Botanická zahrada na počátku léta

Foto Botanická zahrada Petra Albrechta

Další fotky: 

Skvostem v zahradě, na jehož krásu musíte vzhlédnout do koruny stromů, je liliovník tulipánokvětý. Tento pohádkový strom patří do stejné čeledi jako magnólie. Pochází ze Severní Ameriky a v době třetihor rostl i v Evropě. Exotické květy, podobné tulipánům, jsou žlutozelené barvy a objevují se až v 10 letech. Listy jsou neméně zajímavé, ve tvaru lyry. Dřevo se používá na výrobu varhan. Liliovník obsahuje jedovatý alkaloid tulipiferin a v naší republice byl poprvé zasazen roku 1865 v Hluboké nad Vltavou. Tento strom se může  dožít až 400let. Dalším zajímavým stromem v zahradě je křehovětvec žlutý. Každým druhým rokem se v červnu zahalí do pláště bílých květů, které jsou dlouhé až 30cm. Má křehké větve - odtud jeho název, ale dřevo tohoto stromu je těžké a tvrdé a používá se pro speciální řezbářské práce. Ze dřeva a z kořenů se získává jasně žluté barvivo.

Ze skalnatých horských oblastí čínské provincie Chu-pej pochází jeden z nejkrásnějších a nejpůvabnějších keřů v zahradě. Jmenuje se  kolkvície krásná a svou jemnou něžností nezapře orientální původ. Oděje se do několika tisíc růžových květů, které vydávají příjemnou, sladkou vůni. Borka starších větví se papírovitě odlupuje a tak i v zimě, kdy je tento keř bez listů, skýtá zajímavý pohled. Kolkvície se do Evropy dostala začátkem 20století. Dalšími, krásně kvetoucími keři v zahradě jsou pustoryly, lidově se jim říká nepravý jasmín. Jeho půvabné květy vás už z dálky přilákají svou omamnou vůní. Jeho dřevo je tvrdé, nekroutí se a je vhodné na výrobu luků a šípů. Do Evropy byl dovezen v roce 1562, kdy ho ze zahrad v Topkapi, v istanbulském sultánově paláci, přivezl do Vídně velvyslanec římského císaře. Vajgélie, pocházející z východní Asie, patří svým bohatým květenstvím mezi nejvděčnější keře zahrady. Bylo vyšlechtěno mnoho odrůd s různě zbarvenými květy i listy. Největší podíl na tom má francouzský zahradník Lemoine z Nancy. V botanické zahradě roste několik druhů. Nejmenší, která dorůstá pouze 50cm se jmenuje ´Verweig Monet´. Najdete ji kousek od vchodu do zahrady. Vajgélie je pojmenovaná po německém vědci Ch. E. Weigelovi. Trojpuky, další v zahradě kvetoucí keře jsou nenáročné a porostou každému pěstiteli. Nováčkem je méně vzrůstný, růžově kvetoucí kultivar ´Strawberry Fields´. Tento trojpuk má stejné jméno jako kdysi píseň od legendárních Beatles, v překladu znamená „jahodová pole“. Dále z nyní kvetoucích keřů, najdete tavolníky, tavoly, dříny a jiné. Mezi pnoucími rostlinami dominuje plamének v několika barvách. Tento rod má asi 300druhů a nepřeberné  množství kultivarů. Dále tu najdete hvozdíky v několika druzích, kosatce, mochny, kakosty, sivutky, liliochvostec, mydlice, dlužichy, mnohokvět a spoustu dalších.

Protože botanickou zahradu navštěvují děti a mládež ze škol, rostou tu také rostliny naší přírody jako chrpy, vlčí mák, pryskyřníky, vlaštovičník, kuklíky, svízele, dnes už vzácný koukol a jiné. Za zmínku určitě stojí třemdava bílá. Druhový název není odvozen od barvy květu, ale od barvy kořene. Je to rostlina fotosenzibilní, při doteku rostliny a následném oslunění se mohou objevit na pokožce vyrážky nebo puchýře, po zhojení někdy zůstávají skvrny na pokožce. Zato květy denivek jsou jedlé a v Orientu jsou považovány za výtečné koření. V Evropě ji jako první pěstovali Řekové, kteří ji pojmenovali „krása na jeden den“, podle krátké doby kvetení. Elegantní čechravy pochází z Asie. Jejich netradiční květenství, pohupující se ve větru,  je okrasou zahrady. V botanické zahradě ji najdeme v několika barvách.

V bazénu můžeme vidět kvetoucí stulík, řezan pilolistý a lekníny. Květ leknínu se jako důležitý symbol objevuje na množství maleb a plastik starých Mayů. Některé druhy leknínů mají využití v tradiční indické medicíně.

Ráda bych ještě přiblížila alespoň několik bylinek, rostoucích v zahradě. Asi každý zná vůni fialových kvítků, symbolu jihofrancouzské Provance. Levandulová silice je léčivá a levandule je součástí provensálského koření. Listy libečku se přidávají do polévek, omáček a salátů. Libeček pochází ze Středomoří a v 16.století se používal jako účinné afrodisiakum. Tymián byl ve Francii nazýván penicilínem chudých. Je to jedna z nejsilněji působících rostlinných antiseptických drog. Obsahuje účinnou látku thymol a je také součástí provensálského koření. Kotvičník zemní má lidové označení rostlinná viagra. Pomáhá při problémech s ledvinami a má výrazné afrodiziakální účinky. Kozlík lékařský je léčivá rostlina známá už od středověku. Je to jedna z prvních, homeopaticky upravovaných bylin. Valeriánské, neboli kozlíkové kapky se používají při nespavosti, nervozitě a nadýmání. Bazalce posvátné se říká tulsí. Má antioxidační a protizánětlivé účinky a je řazena mezi adaptogeny. Je to nejposvátnější rostlina hinduismu, v Indii se pěstuje více než 3000let. Hadí mord, také je nazýván černý kořen,  je znám jako zelenina už od 16.století. Největšími pěstiteli  hadího mordu je Francie, Belgie a Nizozemsko. Barva kořene je temně černá, ale dužnina je bílá a křehká, má nasládlou chuť. Nachází se v ní velké množství sacharidů a inulínu, proto je kořen velice vhodný pro diabetiky a osoby trpící revmatismem.V zahradě najdeme ještě spoustu jiných bylinek a léčivých rostlin.

V měsíci červenci se můžeme těšit na další skvost v zahradě, který koncem tohoto měsíce vykvete a to na vodní rostlinu opředenou mnoha bájemi, lotos indický. Také poprvé vykvete růžovými, orchidejím podobnými květy, atraktivní chitalpa. Je to kříženec katalpy a chilopsisu. Příště si také povíme něco o růži, královně květin, která v sobě ukrývá tolik krásy a smyslnosti. V zahradě najdeme mimo jiné růže pnoucí i divoké.

Pokud půjdete Lidickou ulicí a uvidíte otevřenou branku do botanické zahrady, tak neváhejte a vejděte. Zahradu, lákající k odpočinku, tvoří nejen krásné květy a půvabná zeleň, ale i ptačí zpěv. Při tom lze zapomenout na starosti všedního dne, načerpat energii a dovědět se  něco ze světa rostlin.

Botanická zahrada je pro vás otevřená kromě pondělí a neděle, a to od úterý do pátku od 8 do 18 hodin, v sobotu je otevřeno od 10 do 16 hodin, vstup je zdarma. (AŠ)