Uctěme oběti hladové demonstrace. Dnes je to 103 let

Vydáno: Ne, 04/26/2020 - 15:18

ilustrační foto

V průběhu roku 1915 byly zavedeny potravinové lístky a přídělový systém na četné druhy zboží. Přes rychlý růst cen stále více zboží na trhu chybělo. Kritická situace nastala v zimě 1916–1917, kdy došlo k prvním spontánním projevům demonstrativního odporu.

V Prostějově se koncem dubna šířily různé fámy, například o zrušení mimořádných přídavků potravin určených pro těžce pracující a o nedostatku uhlí na zimu. Výsledkem bylo 25. dubna 1917 odpoledne shromáždění dělníků a dělnic z Wikovky a konfekčních továren před budovou okresního hejtmanství. Dav zaútočil kameny na okna hejtmanství, budovu Německého domu na Vápenici a výlohy obchodů ve městě.

V noci dorazil oddíl osmnáctiletých rekrutů pod vedením velitele hejtmana Zapletala. Šestadvacátého dubna 1917 ráno se zástupy dělníků opět vydaly do města. Byly zastaveny vojáky, kteří do nich začali střílet. Na dlažbě tehdejšího Čelakovského náměstí (dnes náměstí Padlých hrdinů) zůstalo ležet 23 mrtvých, zhruba osm desítek lidí bylo zraněno. Po srážce s vojáky začali demonstranti utíkat, ale vojáci stříleli dál, jak to prokázalo ohledání mrtvých, kteří měli rány v zádech. O černém svědomí těch, kteří organizovali zásah do bezbranných lidí, svědčí i okolnost, že dokumentace k celé události byla během převratových dnů zničena.

Památku obětí krvavé demonstrace dodnes připomíná bronzový pomník, dílo sochaře Jana Třísky z roku 1933. (ber)