Malý hrabáček roste jako z vody a představuje se veřejnosti
12. dubna 2024 porodila v Zoo Olomouc samice hrabáče kapského své další mládě. Odchov mláděte hrabáče je chovatelsky velmi náročný. V prvním období života mládě potřebovalo v prostoru teplotu kolem 33 ºC, čehož v hrabáčí noře nejsme schopni dosáhnout. Hrabáčí matka je současně poněkud nepozorná a ve svých projevech péče o mládě dosti neopatrná, takže mohla nechtěně malému mláděti ublížit. Proto muselo být mládě ve vyhřívané bedně a k matce se několikrát za den přikládalo k nakojení pod dozorem ošetřovatele.
„Čas pokročil a hrabáčí mládě se za necelé 4 týdny dostalo z porodní hmotnosti 1,55 kg na 6,9 kg. Takto velkého tvora už nezalehne nebo neodhrábne ani jeho matka. Současně mládě už tak snadno neprochladne, a proto ve vnitřním výběhu mohou společně trávit celý den. Během něj mládě pije mateřské mléko a oba celou dobu prospí. Dnes poprvé spolu zůstanou i přes noc, kdy nad mládětem nebdí ošetřovatelé. S velmi velkou pravděpodobností je mládě samička, nicméně zcela jistí si budeme až po analýze DNA,“ uvádí vedoucí zimoviště afrických zvířat Pavel Vidlář. Olomoucká zoo chová hrabáče od roku 2017. První mládě se narodilo 26. března 2020. Prozatím se podařilo odchovat 3 mláďata.
Hrabáč patří mezi velmi vzácně chované druhy. Chová jej přibližně 25 evropských zoo, přičemž odchovává jen 7 zahrad. Když se podaří odchovat mládě, je to malý zázrak. Matka jej může zavrhnout, mládě nemusí být životaschopné, nesaje od matky, důvodů nezdaru může být hned několik. V České republice se s hrabáči můžeme setkat v Praze, Plzni, Dvoře Králové a v Olomouci. Zavalitý, téměř lysý savec, jehož tělo pokrývají řídké štětinky a končetiny jsou zakončeny dlouhými drápy, s ocasem klokana, protáhlým prasečím rypáčkem, ušima zajíce vypadá, jako by si kreslíř vyhrál a smíchal několik zvířat dohromady. Uši dokáže sklopit podél hlavy a činí tak převážně ve spánku. Varlata mají samci uložena v dutině břišní, tudíž je nesnadné určit pohlaví. K němu je tedy nutná analýza DNA. S tímto savcem se můžeme setkat v Africe, na jih od Sahary. Dospělec váží cca 60 kg, dožívá se přibližně 20 let. Jeho biorytmus je oproti lidskému obrácený. Hrabáč přes den spí a aktivuje za soumraku, kdy běhá po krajině a vyhledává termity. Pomocí silných drápů rozhrabává termitiště a termitů samotných se zmocňuje lepkavým jazykem až 30 cm dlouhým a zpracovává je pomocí plochých zubů, které nemají kořeny a stále dorůstají. Tuto potravu je v lidské péči podobně jako u mravenečníků nesnadné nahradit. Do jeho jídelníčku v zoo patří jemně rozmixovaná kaše z vařeného masa, granulí, žloutků, mrkve, banánů, rýže a oblíbení mouční červi. (red)



Poslat nový komentář