Igor Timko: Jsem narozený pod šťastnou hvězdou!

Vydáno: Pá, 08/30/2013 - 12:36

Foto ber

Další fotky:

Čtyři bratři plus dva kamarádi. Žádné jméno...a přece momentálně jedno z největších. To je slovenská skupina NO NAME, která ve čtvrtek rozbouřila prostějovské náměstí. Šestice kluků z Košic, která už léta dobývá hitparády, stejně jako srdce posluchačů všech věkových kategorií. O tom, jak NO NAME žije, jsme si popovídali s lídrem kapely, Igorem Timkem.

Hrajete už od roku 1996, čtyři bratři, stále spolu, nebojíte se ponorky?

Jako sourozenci hrajeme mnohem déle, kdysi nás dal dohormady táta, hrávali jsme po tančovačkách a zábavách. No a k té ponorce, tak ta není a asi ani nikdy nebude. Každý z nás chce, aby to fungovalo, aby se nám dařilo. Do bab si nelezeme, takže pohoda, bereme to s nadhledem a navíc, naplňuje nás to.

Koncertování je pro nás sice práce, ale hlavně potěšení a životní styl. A za všechny můžu říct, že při každém koncertu necháme na podiu kus sebe.

Obligátní otázka, proč koncertujete víc v České republice, než doma na Slovensku?

Stalo se to v poslední době dvěma skupinám, nám a Horkýže slíže. Čechů a Moraváků je víc, regiony jsou silnější, a tak pochopitelně jezdíme víc sem k vám. Jak nám řekli třeba Jožo Ráž nebo Paľo Habera, jak kapela prorazí v Česku, všechno se překlopí. Občas se nás ptají novináři, jak dobře známe Českou republiku. A já se vždycky ptám - víš, kde jsou Dětmarovice? Petrovice? Ne. A já říkám vídíš, i tam jsme hráli...To myslím mluví za všechno.

Vydali jste před nedávnem nové CD, kdy chystáte další?

Nové CD plánujeme až v roce 2014. Nechceme, abychom byli jako rohlíky, každý rok něco nového, to by nebavilo nás ani posluchače.

A co byste rádi na tom CD měli, vím, že si potrpíte na duety?

Rádi bychom něco udělali s Petrem Lipou, Jaromírem Nohavicou nebo třeba Karlem Šípem. Líbil by se nám Vlasta Redl, to je jedním slovem boží člověk. Strávili jsme spolu po koncertě ve Zlíně celý večer. Vlasta je PAN umělec, navíc má rád vtípky, má osobité vnímání hudby, nástrojů, je to velmi otevřený člověk.

A jaký je váš muzikantský sen?

Chceme být dobří, nároční, dělat stále nové písničky, které mladým a nejen jim něco řeknou. A v neposlední řadě dosáhnout toho, aby se slovenské písničky hrály i ve slovenských rádiích. Ta domácí muzice moc nepřejí, kromě těch malých, regionálních rádií. Takže v téhle chvíli díky za sociální sítě, internet, kde si nás příznivci vždycky najdou.

Co Tě znám, jsi stále vysmátý, jak se u nás říká - jak lečo. Jaké je Tvé životní motto?

Já se mám stále dobře. Jsem narozený pod šťastnou hvězdou, jsem vysmátý, to ano, protože jsem spokojený. Ale uznávám heslo Připouštím, že se můžu mýlit.

A poslední otázka, jaký máš názor na bulvární tisk?

Někteří nemají dobré písničky a živí se tím, pořád jsou v bulvárním tisku, pořád jsou s někým, žení se, rozvádí a tak dále. My jsme normální lidé, snažíme se zachovávat své soukromí.(ber)