Město si zas jednou obléklo z ostudy kabát

ilustrační foto

prodlouženém víkendu prošly cestičkami městského hřbitova desetitisíce návštěvníků z blízka i daleka. A je pochopitelné, že chtěli položit kytičku nebo zažehnout světýlko k uctění památky významných osobností. Hrob slavného rodáka Jiřího Wolkera nebyl zrovna nejlepší vizitkou města. Památce zesnulých nevěnovala prostějovská radnice žádnou pozornost.

O víkendu před svátkem Památky zesnulých zamířily stovky milovníků poezie, stovky kulturou odkojených Prostějovanů a patriotů k hrobu „prostějovského básníka“ Jiřího Wolkera. Zastavovali se, rozžali světýlko a pokývali smutně hlavami. Opět se město ukázalo! Hrob rodáka, na kterého je město tak pyšné, si asi nezasloužil lepší výzdobu, než pár smrkových větviček přeložených ledabyle přes sebe. Městský úřad nebyl schopen pro dny, kdy každý občan uctívá památku zesnulých, upravit místo básníkova odpočinku do kultivované podoby. Zatímco Sokolové vyzdobili pomníček bratrům a sestrám, kteří položili životy za svobodu, náhrobky padlých Prostějovanů v těsném sousedství, které spravuje město, zely prázdnotou.
„Je pravdou, že i mě lidé upozorňovali na neupravený hrob prostějovského básníka a sama jsem se byla o skutečnosti přesvědčit. Ale na druhé straně tam lidé pokládají často nevkusné umělé květy, vosk z nevhodně umístěných svící a kalíšků se roztéká po náhrobku a to jej poškozuje. Před dušičkami jsem nechala položit na hrob chvojí, pietní akt s kladením věnců a kytic naplánovalo vedení města přímo na den Památky zesnulých dopoledne,“ vysvětlila místostarostka Ivana Hemerková a dodala, že jako osoba zodpovědná za kulturu města přejímá osobní patronát nad Wolkerovým hrobem a v budoucnu dohlédne na jeho úklid a výzdobu.

(jap)