Týrání nebo přátelství až za hrob?

ilustrační foto

Každou noc tráví pod hvězdnou oblohou koník, jehož majitel mu dopřává luxus čerstvého vzduchu. V létě docela příjemný apartmán nedaleko občerstvení Hloučela za sídlištěm E. Beneše, teď v podzimním sychravém počasí už docela pofiderní adresa.

Už před měsícem upozorňovali redakci Prostějovských Novinek ranní vyznavači běhu i pejskaři, že na Hloučeli nocuje kůň. Občas má hřbet zateplený přikrývkou, občas má v dosahu i kbelík s vodou. Občas. Jakmile se rozední, koník záhadně zmizí neznámo kam. Že by si luxus teplé stáje užíval jen přes den?
„Různě v létě cestuji a hlídám tady majiteli občerstvení zboží. Můj kůň je tady se mnou. Veterinář z Rýmařova mi doporučil, aby byl kůň venku i přes zimu, obroste hustou srstí, takže mu není zima. Když je ve stáji, tak zchoulostiví. Přes zimu ho budu mít v ohradě v Lešanech,“ tvrdil majitel koně redaktorce už před měsícem. Právě před měsícem však v občerstvení ukončili provoz. „Chodí kolem měšťáci a žádné námitky nemají,“ dodal majitel koně, pan D.
Zatím se však nic nezměnilo, koník dál čelí studeným nocím a ranním přímrazkům, občas je dokonce vídán „zaparkovaný“ u pivnice a vinárny v Olomoucké ulici. Že by ho vzal jeho páníček na čaj pro zahřátí?
„Koně běžně bývají ve volném výběhu i přes zimu. Musí však mít přístup k vodě a možnost uchýlit se v nepříznivém počasí – v dešti nebo sněžení - do přístřešku,“ uvedla veterinářka z Krajské veterinární správy pro Olomoucký kraj - inspektorátu Prostějov.
A tak je otázkou, jak se na problém podívat. V očích kolemjdoucích je to týrání zvířat, z pohledu majitele přátelství až za hrob.
(jap)