Genmjr. Vlastimil Veselý oceněn Křížem obrany státu ministra obrany České republiky in memoriam

Zdroj foto: Jan Schejbal, https://mocr.mo.gov.cz/informacni-servis

Vlastimil Veselý se narodil 20. září 1913 v Hořicích v rodině státního geometra Erazima a Žofie Veselých. Po přestěhování rodiny do Náchoda zde začal studovat na reálném gymnáziu, maturitu ale složil v roce 1932 na stejném ústavu v Novém Bydžově. Díky zájmu o letectví a podané přihlášce nastoupil 29. září téhož roku prezenční vojenskou službu u leteckého pluku 5 v Praze. Zde absolvoval základní výcvik, mezi říjnem 1932 a květnem 1933, pak školu pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově, kde získal kvalifikaci letce-pozorovatele. Následně sloužil u leteckého pluku 4 v Hradci Králové. Po skončení řádné prezenční služby nastoupil 15. září 1933 ke studiu na Vojenské akademii v Hranicích, v rámci kterého získal i pilotní a následně stíhací výcvik. Po absolvování aplikačního kurzu v Prostějově sloužil postupně u leteckého pluk 2 v Olomouci, leteckého pluku 3 ve Vajnorách a opět leteckého pluku 4 v Hradci Králové. Průběžně si zvyšoval kvalifikaci a k 1. dubnu 1937 získal kvalifikaci polního pilota letce. V roce 1938 ještě působil jako učitel praktického létání.

Po německé okupaci v březnu 1939 a rozpuštění Československé armády žil Vlastimil Veselý v Jičíně. Měl nastoupit na úřednické místo u zemského úřadu v Praze. Na místo již nenastoupil a v noci ze 17. na 18. května 1939 přešel společně s Janem Klánem a Tomášem Krumlem u Morávky ilegálně hranici protektorátu do Polska. Zde se přihlásil do vznikající československé zahraniční jednotky a 26. května odplul do Francie. Zde byl nucen podepsat závazek v cizinecké legii a sloužit v severní Africe. Po vypuknutí druhé světové války byl převelen k francouzskému koloniálnímu letectvu, ve kterém byl zařazen k jednotce GC I/9. Po dvojím přesunu jednotky se severní Afriky do Francie a zpět byla nakonec dislokována v Gábesu, kde měla čelit případným italským náletům. Zde si Vlastimil Veselý jako jediný z československých pilotů zapsal pravděpodobný sestřel italského stroje, konkrétně Savoia-Marchetti SM.79 u mysu Bon. Po pádu Francie byl z francouzského letectva propuštěn a přes Casablancu a Gibraltar odcestoval do Cardiffu, kam dorazil 5. srpna 1940.

Dne 16. srpna 1940 byl Vlastimil Veselý přijat do Royal Air Force a k 5. říjnu téhož roku zařazen k 312. československé stíhací peruti, jejímž úkolem bylo posléze bránit město Liverpool. Jako denní jednotka nebyla peruť příliš vytížena, protože německé nálety probíhaly převážně v noci. Část pilotů projevila zájem přejít k jednotce nočních stíhačů, žádost podal i Vlastimil Veselý, který měl patřičnou kvalifikaci již z dob působení u Československého vojenského letectva. K 8. únoru 1942 byl přeložen k 96. noční stíhací peruti do Cranage. Následně se zúčastnil bojů na nepříliš vhodných strojích Hawker Hurricane a Boulton Paul Defiant, dvakrát musel nouzově přistávat, po zranění musel být operován. Po ukončení prvního operačního turnusu byl 23. srpna 1941 přemístěn na Inspektorát Československého letectva v Londýně. Do druhého nastoupil 1. prosince téhož roku k 68. noční stíhací peruti. K 21. lednu 1942 byl ustanoven velitelem její letky B, která byla tvořena převážně Čechoslováky. Od 1. listopadu téhož roku velel letce A. Během působení u 68. perutě si zapsal jeden sestřel samostatný, jeden ve spolupráci, jeden pravděpodobný a jedno poškození. Bývá uváděn jako autor prvního sestřelu stroje Heinkel He 177, ale tento údaj je diskutabilní, předmětný typ letounu byl v červenci 1942 ještě ve vývojovém stádiu, je možné, že šlo ve skutečnosti o sestřel omylem vlastního Vickers Wellingtonu 57. perutě. Druhý operační turnus ukončil k 1. dubnu 1943, následně působil styčný důstojník u 11. skupiny Fighter Command v Uxbridge. Mezi říjnem 1943 a únorem 1944 ještě jednou sloužil u 68. perutě v Coltishallu, poté absolvoval v Hullavingtonu kurz leteckého instruktora, který ukončil 15. dubna 1944, a poté do konce války zastával funkci analytika leteckých nehod pro Inspektorát československého letectva v Londýně. Dosáhl hodnosti majora.

Dne 7. března 1945 začal Vlastimil Veselý působit ve funkci zástupce československého vojenského a leteckého atašé v Paříži, o rok později byl zařazen ke 2. oddělení Ministerstva národní obrany v Praze, od 15. května 1946 zastával funkci zatímního velitele formovaného leteckého pluku 24 v Plzni, od 18. srpna 1947 pak současně i velitelem kurzu pro učitele létání na dvoumotorových strojích. V roce 1946 uzavřel v Prostějově sňatek s Martou Toulovou. K 9. březnu 1948 byl komunistickou mocí odeslán na dovolenou a k 1. listopadu téhož roku bez udání důvodu přeložen do výslužby. Dosáhl hodnosti podplukovníka. Již 8. listopadu po obdržení informace, že se chystá jeho zatčení, uprchl i s manželkou podruhé do zahraničí. Opět vstoupil do RAF, kde se stal letovým dispečerem, poté se vrátil k létání a postupně se stal velitelem letky v Central Flying School v Little Risingtonu. Po odchodu do penze 3. října 1968 odjel do Austrálie. V Československu byl v roce 1992 rehabilitován a povýšen do hodnosti generálmajora. Zemřel v Brunswick Heads v Novém Jižním Walesu dne 11. prosince 2001.

Na jeho přání byly jeho ostatky převezeny do vlasti a v roce 2002 uloženy v rodinném hrobě jeho ženy na hřbitově v Brněnské ulici v Prostějově.

Zdroj textu o životě Vl. Veselého: wikipedia.cz