Výročí prvního československého prezidenta uctí i Prostějované

ilustrační foto archiv

Výročí jedné z nejvýznamnějších českých osobností připomene rovněž svobodu a demokracii, kterou Masaryk jako propagátor češství vzkřísil a vydupal z ruin Rakousko-Uherska. 

Tomáš Jan Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně na Slovácku, jeho kořeny však sahají v linii maminky na Hanou. Byl univerzitním pedagogem, filosofem, politikem a uznávaným státníkem. Přídomek Garrigue přijal po svém sňatku s Charlottou Garrigue. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa s označením Prezident Osvoboditel. Jako státník byl T. G. Masaryk sedmnáctkrát navržen na Nobelovu cenu míru, která mu však zůstala, bohužel, odepřena. Byl výjimečnou osobností díky své citlivé politice, ve které viděl nástroj k národní nezávislosti. Jeho myšlenky jsou stále aktuální obzvlášť pro mnohé dnešní politiky. Masaryk neznal hulvátství a vlastní prospěch, ale rozumnou, poctivou a vědeckou práci, která má sloužit všem. Když v roce 1937 těsně před nástupem Hitlera zemřel, oplakával „tatíčka Masaryka“ celý národ. 

Odkaz prvního československého prezidenta udržuje při životě Masarykova společnost, která byla založena v poválečném roce 1946, po nucené odmlce způsobené únorovými událostmi 1948 pak svou činnost obnovila až po dlouhých čtyřiceti letech po roce 1989. Pobočka Masarykovy společnosti vznikla také v Prostějově. Sdružuje několik desítek členů, kteří se pravidelně setkávají, přinášejí k památníku na náměstí TGM čerstvé květiny a svou činností dál šíří vlastenecké myšlenky „otce národa.“    

(jap)