ilustrační foto
Celé Česko sleduje přípravy k porodu historicky prvních paterčat. Lidé rodičům nabízejí pomoc v podobě kočárků či plenek. Byla jsem nadšená obrovskou vlny solidarity, jíž jsou naši lidé schopni.
Tak trochu mě to přimělo ke vzpomínání. Mám tři syny narozené v rozmezí tří let. Nejstaršímu je dnes pětatřicet. Pamatuji si, jak za mnou, maminkou tří malých děti, přišla kamarádka s prvním miminem v napucovaném zahraničním kočárku, otřela si čelo a povzdechla, že by nikdy nevěřila, co takové dítě dá práce. Útrpně jsem se usmála, protože jsem věděla své. Jedno a dvě děti je rozdíl. Ale rozdíl mezi péčí o dvě a o tři děti není v žádném případě matematicky úměrný. A rozdíl mezi péčí o tři nebo čtyři či více dětí zároveň je i pro mě, ostříleného kozáka, nepředstavitelný.
