České vánoční vynálezy. Purpura a františek

ilustrační fotomartypyro.cz

Vykuřování domácností je tradice stará jako lidstvo samo. V dávné minulosti se vykuřovaly příbytky od zlých sil a temné energie, ničily se tak viry a bakterie nebo se zkrátka jen dodala domovu příjemná vůně. Zatímco se vykuřování za pomoci bylin praktikuje po celém světě, pálení františků je česká tradice, která vznikla zhruba před 300 lety na česko-německém pohraničí. František je malý kužel, který se skládá z dřevěného uhlí, nejčastěji lipového, do kterého je přidáno kadidlo.

Proč zrovna františek? Existují dvě teorie, kde se tento název vzal. Podle jedné jde o převzatý výraz pro kadidlo, a to buď z francouzského „franc encens“ nebo z anglického „frankincense“. Další teorií je, že nese jméno po svatém Františku z Assisi, a to podle tvaru kapuce, kterou nosili františkánští mniši.

Stejně jako u svíček nebo prskavek, i zde by měla být na prvním místě bezpečnost. Františky vždy umístěte na nehořlavou podložku, třeba na talířek, a dejte pozor na průvan, aby se nepřevrátily a něco nepodpálily. Vrchol františka podržte nad plamenem, dokud nezačne doutnat, následně ho trochu rozfoukejte a můžete si užívat jeho příjemnou vůni. Jejich cena obvykle nepřesahuje několik desítek korun za celé balení.

Stejně jako pálení františků, i pálení purpury je jedním z nejstarších českých vánočních zvyků. Jedná se o směs bylin a koření, která vydává specifickou vůni. Někteří si purpuru kupují, jiní si ji vyrábí svépomocí z bylin, které mají nejraději. Zatímco se františky zapalují, purpura se jen nahřívá – použijte jen 1–2 lžíce purpury a umístěte ji tam, kde pod sebou bude mít zdroj tepla. Může to být například kovová plotýnka, sklokeramická deska, plech na plynovém hořáku či aromalampa. (red)