příroda

Rdesno ptačí. Obávaný plevel se spoustou léčivých účinků

Ilustrační foto nasezahrada.cz

Truskavec ptačí, rdesno ptačí (polygonum aviculare) trápí spousty zahrádkářů a majitelů krásných trávníků. Takto bychom mohli začít u spousty nejrůznějších plevelných rostlin, nicméně tou asi nejznámější a nejvíce se rozlézající je práv truskavec. Jedná se o rostlinu vyznačující se malými zelenými lístky, vcelku dlouhým hlavním kořenem rostoucím směrem kolmo dolů a malými bílými či nafialovělými drobnými kvítky.

Málokdo si této obyčejné bylinky všimne. Stonky truskavce se táhnou po zemi, uprostřed drobných lístků se objevují ještě drobnější narůžovělé květy. Není divu, že lidé truskavec obvykle jen těžko hledají. Lépe ho znají ptáci, kteří s oblibou vyhledávají jeho semena. Jako by to truskavec věděl, přichází člověku vstříc a roste tam, kam lidé nejvíce chodí – okolo cest a chodníků. Má rád udupanou půdu, různé štěrky, písky apod. Často mu nepřekáží ani dlažba nebo asfalt. V lékárnách se neprodává, musíte si ho tedy nasušit sami.

Povězte jeho příběh ostatním. Nominace na Strom roku prodlouženy do konce května

foto stromroku.cz

Nadace Partnerství už po devatenácté hledá Strom roku České republiky. Kdo naváže na úspěch Chudobínské borovice, vítězky posledního národního i evropského kola, může ovlivnit každý, a to nově až do 31. května. Přihláškou provede jednoduchý formulář na www.stromroku.cz.

Prozatím přišly nominace od bezmála dvaceti uchazečů. „Letošní přihlášky jsou velmi pestré. Sešlo se nám několik majestátních dubů, včetně Veledubu, nejstaršího dubu na Třeboňsku, který zde roste od 17. století, nebo pět set let starého kmeta Krále dubů z Olomoucka. Nechybí také řada národních stromů – lip, jako je pozoruhodná 440 let stará lípa z Brna-Bystrce nebo pamětnici velkého požáru z roku 1779 v Moravském Berouně.

Dnes je Den Země

ilustrační foto

Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně připomínáme 22. dubna. Tento svátek je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března, a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o ekologicky motivovaný svátek upozorňující lidi na dopady ničení životního prostředí.

 

Historie vyhlášení tohoto dne sahá do roku 1969, kdy především americký aktivista John McConnell začal volat po vzniku mezinárodního dne Země a v rámci těchto snah vytvořil i vlajku Země. První Den Země byl slaven 22. dubna 1970 v San Francisku. Kampaň s tímto svátkem spojená si kladla za cíl přenést otázku ekologie do politických kruhů. Cílem bylo zvýšit energetickou účinnost, recyklovat odpadky a hledat obnovitelné zdroje energie. Tato akce měla velký ohlas zejména mezi studenty.

Do přírody se smí! Hledejte žáby, čolky a mloky a soutěžte!

Foto http://obojzivelnici.wbs.cz/

Jaro je v plném proudu. Mnozí z nás mají teď více času, tak spolu, i když na dálku, vyrazme do přírody. Právě teď je doba, kdy vrcholí námluvy jedné z našich nejohroženějších skupin živočichů – obojživelníků. Pojďme nějaké najít! Stačí, když budeme v našem okolí hledat vodu. V krajině je jí málo a v kombinaci se suchem, které přichází, je každý mokřad, ve kterém voda vydrží aspoň do začátku léta, nesmírně důležitý. A může to být i malá louže, která umožní našim obojživelníkům úspěšně se rozmnožit a přežít.

Český svaz ochránců přírody zřídil mapu takových mokřadů. Je na stránce nasemokrady.cz (bez www). Každý se do ní může podívat na mokřady ve svém okolí. Může doplnit další či u stávajících upřesnit jejich stav či co živého v mokřadu pozoroval. Na mapě bohužel přibývají i černé tečky u mokřadů, které byly definitivně zničeny. I přesto však platí, že mokřady, o kterých víme, mají větší šanci na ochranu, než mokřady, o kterých se neví. Mokřadem se rozumí pramínek, studánka, mokřina na louce, v lese i na poli, tůňka, jezírko či slepé rameno říčky.

Fotopostřeh: Výzva lesních zvířátek!

ilustrační foto

Nejrůznějších cedulí se zákazy vídáme na každém kroku spoustu. Ovšem tahle stojí za to a mně ani nevadí, že její autor mluvil za jiné.

Když procházím lesy v našem regionu, často se nestačím divit, co všechno jsme do luhů a hájů schopni vyvézt. Jejich obyvatelé s tím nesouhlasí. Oni nám taky nechodí kadit do obýváku. (ber)

Fotopostřeh: Matka Příroda blázní

Foto ber

Ono ani není divu. Počasí ji zrovna neposlouchá, zatímco někde je třicet nad nulou, jinde uhodí mrazy. To se pak musí projevit u každého.

Tak se ani nedivím rozkvetlým kaštanům v Dolní ulici v Prostějově. Na jednom stromě se tu sešly skoro zralé plody s bělostnými květy. I když i teto jírovec bojuje s usychajícími listy, je na něj pořád hezčí pohled, než na ostatní stromy v ulici. Ty už boj s klíněnkou vzdaly. (ber)

Chcete svačinku? Zajděte na Hloučelu!

Foto čtenář

To, že si polní a lesní cesty, příkopy a další místa pleteme se skládkou, je známá věc. Odkládáme leccos, od pneumatik přes suť po nábytek. Občas se najde i nějaká chuťovka.

Asi šedesát jogurtů a smetanových krémů, pomeranče, rohlíky a chléb. Tenhle náklad někdo vysypal na břeh Hloučely u Tiché. Na místě zanechal i kartonové obaly.  "Něco spadlo až do vody," napsala k fotografiím paní Marie. Litovala jediného, neměla s sebou nic, v čem by potraviny odnesla a ponechala v některém z odpadkových košů na druhém břehu. (red)

 

Fotopostřeh: Barborka to není

ilustrační foto

Poměrně vysoké teploty trochu klamou přírodu. A tak není divu, že leccos v našich zahradách opomine fakt, že je prosinec a "hodí" se do květu.

Stejně jako tento keř v jedné z prostějovských zahrádek. Barborka to není, růžové květy jsou ale stejně něžné a krásné. (ber)

 

 

Tip na sobotu: Pozorování ptáků

Foto Moravský ornitologický spolek

Na pozorování severských druhů ptáků táhnoucích přes naše území se zaměří letos poslední ornitologická exkurze v Tovačově. Zájemci o pozorování ptactva se sejdou v sobotu 25. listopadu u sádek Hradeckého rybníka.

Moravský ornitologický spolek na střední Moravě zahájí exkurzi v 10.50 hodin, za příznivého počasí vezme účastníky i na štěrkopískovnu v Anníně a na štěrkovnu u Troubek.

Ornitologové se zaměří na pozorování severských druhů ptáků, kteří v tuto dobu protahují přes naše území k jihu. Účastníci by mohli vidět především severské husy, ostralky štíhlé, hvízdáky, hoholy, kulíky bledé a potápky rudokrké. „Navíc se na Hradeckém rybníku objevuje orel mořský, více než tisíc čejek chocholatých a desítky kulíků zlatých,“ uvedl za pořadatele Jiří Šafránek.

OBRAZEM: Taková housenka se nevidí každý den

Foto Hana Grulichová

Paní Hana Grulichová z Alojzova nám velmi často se svými kolegyněmi zasílá množství fotografií a povídání o aktivitách v obci. Tentokrát se jí podařil jiný úlovek.

"Zasílám do redakce pár fotografií, na kterých je zachycená housenka "LIŠAJE VRBKOVÉHO", později nočního motýla. Po vyfotografování jsem ji zanesla pod keřík, nu, bude o jednu můru víc", napsala k zaslaným fotografiím Hanka.

Děkujeme! (red)