Německá okupace Prostějova: gestapo, jízda vpravo a omezená otvíračka restaurací

foto Magistrát města Prostějova

Patnáctého března byla v roce 1939 středa. Ráno ještě v Prostějově jako obvykle vyšly místní sociálnědemokratické noviny Hlas lidu, v nichž o nočním překročení hranic německou armádou nebylo ani zmínky. Pouze se pod titulkem „Přišel 15. březen 1939“ psalo, že se na tento ten očekává Hitlerova senzační řeč, která změní mezinárodní poměry.

Německá vlajka na radnici

Už brzo ráno ale navštívila úřadujícího starostu města Jana Sedláčka, který ještě nebyl ve funkci potvrzen ministrem vnitra, na radnici delegace Svazu Němců, který sdružoval místní německou menšinu. S odkazem na informace, že okupace Čech a Moravy již v noci začala, požadovali místní Němci vyvěšení říšskoněmecké vlajky na budově radnice, v čemž jim bylo starostou vyhověno, ale vyvěšena byla vedle ní i vlajka československá.

Zastupující starosta Sedláček následně promluvil k davu shromážděnému přes sychravé počasí na náměstí a vyzval občany ke klidu. Po městě začala být na nárožích vylepována starostova vyhláška o tom, že došlo k okupaci a obyvatelstvo se vyzývá, aby dál běžně pracovalo a zachovalo klid a „nikde ani slovem ani skutkem nekladlo odporu.“

Jezděte vpravo!

Po osmé hodině ráno kroužilo nad městem první německé vojenské letadlo. Už v půl desáté dopoledne ale do ulic Prostějova přijeli první němečtí vojáci a auto s důstojníky wehrmachtu zamířilo k radnici, kde je vítali zástupci místního Svazu Němců, kteří se vyzdobili červenými páskami s hákovými kříži. Na radnici vstoupil následně německý nadporučík von Platen, který zastupujícího starostu Sedláčka informoval o vydání nařízení, že se okamžitě zavádí jízda vpravo. Za první republiky u nás totiž auta jezdila vlevo a, i když se o tom diskutovalo, nikdy nedošlo ke změn.

O týden později napsali místní pravicové noviny Hlasy z Hané: „Jízda vpravo se v našem městě rychle vžívá. Ihned po obsazení města a vyhlášení řís.-něm. důstojníka počaly jezdit všechny povozy, auta atd. vpravo bez příprav a povozů. Je však potřebí určité opatrnosti jak od řidičů vozidel, tak i chodců, aby nedošlo k nehodám.“    

Velitelství v hotelu

Von Platen, který jako první důstojník dorazil na radnici, také okamžitě provedl ubytovací opatření pro přicházející okupační vojsko.

Do Prostějova vstoupila německá armáda ze severu od Držovic po Olomoucké ulici a také od Vrahovic. Už o něco dříve ráno Němci obsadili Olomouc. Na Hanou to měli okupanti kousíček, protože pomnichovské hranice Německa ležely jen kousek od Olomouce, takže v Říši se od října 1938 nacházel například Šternberk, Uničov nebo dokonce Hlubočky.

Více příslušníků německé armády obsadilo Prostějov během dopoledne. Ve čtvrt na jedenáct projely kolem radnice první motorizované oddíly, ale pokračovaly dále na jih.

Na Olomoucké se následně seřadila jednotka o síle dvou tisíc mužů, která měla v Prostějově zůstat dlouhodobě, a celou ji zabrala. Do centra města tato jednotka vstoupila po poledni. Její vojáci se následně ubytovali zejména v různých spolkových domech – například v sokolovně, v Dělnickém domě na Wolkrově ulici, nebo v Národněsocialistickém domě (později zvaném „Sodovkárna“) a Německém kasinu (dnešní dětské knihovně) na Vápenici. Velení si Němci rozložili v hotelu u Tří králů na hlavním náměstí (tam, kde je dnes pobočka ČSOB proti Zlaté bráně). Do čela prostějovského vojenského velitelství byl Němci postaven podplukovník Gustav Denger.

Policejní hodina v hospodách

Okupanti okamžitě nařídili, aby všechny restaurace zavíraly o „policejní hodině“ už ve 20 hodin a nikdo nevycházel ven od půlnoci do šesti do rána. Zakázány byly také všechny schůze, průvody a tábory lidu. Obyvatelé byli vyzváni k odevzdáni všech zbraní a radiovysílačů.

Naplánovaný čtvrteční trh musel být 16. března přeložen na Petrské náměstí a na náměstí před Národní banku, protože jeho tradiční místo Revoluční ulice (dnes Wolkerova) byla plná odstavených německých vojenských motorových vozidel.

Koncert a guláš na náměstí

V tentýž den se na náměstí uskutečnil koncert německé vojenské kapely. Na náměstí také probíhala propagandistická akce, při níž zde vojáci z polní kuchyně rozdávali jídlo, aby ukázali, jak se starají o české nezaměstnané.

V pátek 17. března městem na cestě z Olomouce do Brna a dále do Vídně pravděpodobně projel ve speciálním vlaku nacistický vůdce Adolf Hitler.

Už v sobotu 18. března se okupační režim uvolnil alespoň v otvírací hodině restaurací, která byla prodloužena do půlnoci, a byl zrušen noční zákaz vycházení. Gestapo, který už v Prostějově fungovalo od čtvrtka jako tajná politická a kriminální policie, zároveň varovalo občany před vykupováním obchodů a nařídilo, aby do bank vrátili zbytečně vyzvednuté sumy peněz.

Do města v sobotu přijel šéf nového úřadu pro německou správu Oberlandratu (Vrchní zemské rady), který měl být nadřízený třem dosavadním okresům – prostějovskému, boskovickému a litovelskému, dr. Mittersdorf. Jeho sídlem se stala budova okresního úřadu na Kolárově ulici č. 1 (roh dnešní Svatoplukovy a Kolárovy). Stejný obvod byl stanoven i pro prostějovské gestapo, které vedl komisař Weichert. Ten si už na sobotu sezval prostějovské novináře a zdůraznil jim, aby varovali čtenáře před vykupováním obchodů.

Německá oslava na střelnici

První týden okupace v neděli 19. března uzavřela na střelnici za Kosteleckou ulicí (u dnešního zimního stadionu) slavnost místních Němců, na kterou přišlo 60 účastníků oficiálně, aby si připomněli německé oběti v první světové válce, i když opravdový důvod k jejich oslavě byl bohužel asi trochu jiný…

Petr Sokol, politolog, externí komentátor časopisu Reflex