Vlaštovičník. Plevel, který si zaslouží úctu

Vydáno: St, 05/20/2020 - 07:43

ilustrační foto ber

Dnešní odpor vůči této bylině si vysvětluji tak, že v počátcích průmyslové výroby léčiv se zásadně zatracovaly všechny vysoce hodnotné léčivé rostliny, a to proto, aby lidé byli odlákáni od léčivek a začali užívat chemické léky. Hlavními obsahovými látkami vlaštovičníku jsou alkaloidy jako například chelidonin, koptisin, sanguinarin, berberin. Dnes jich popisujeme 36, přičemž obsah těchto látek ve volně rostoucích rostlinách kolísá (nejvíce jich obsahují kořeny). Právě alkaloidy vyvolávají bouřlivé diskuse. I když je opatrnost na místě, není potřeba tuto rostlinu tabuizovat, obzvlášť když se zkoumají její účinky pro léčbu nádorových onemocnění.

"Vlaštovčí bylina" pomáhá při zánětech žaludku, žaludečních a dvanácterníkových vředech. Zlepšuje funkci žlučníku tím, že zvyšuje produkci žluči. Její spasmolytické vlastnosti tlumí křeče v trávicím traktu, včetně žlučových cest a žlučníku. Léčí jaterní choroby, mezi které počítáme i žloutenku (kromě obstrukční žloutenky vzniklé uvíznutím kamene ve žlučovodu, kdy je nutný okamžitý chirurgický zákrok). Vnitřní užívání se podílí také na snížení krevního tlaku, posílení srdečního svalu a působí proti sklerotickým pochodům (ateroskleróze). Pomáhá při nemocech kůže, léčí kuří oka a bradavice. Vlaštovičník není vhodný pro těhotné a kojící ženy, děti do 12 let a neužívá se při zánětu jater, žlučníku a déle než čtyři týdny. Během léčby se vyhněte pití alkoholu.

Aplikace je možná buď formou tinktury, nebo čaje. Sušenou drogu však raději přidáváme do bylinných směsí, kde by její hmotnost neměla překročit 15- 20 %. Vlaštovičníkové listy se vyznačují skvělými antimykotickými účinky na mikrobiální ekzémy a plísně. Oranžová šťáva se vyskytuje v celé bylině a kromě bradavic slouží i k odstranění kuřích ok. Pokud se rozhodnete aplikovat čerstvou šťávu na bradavice, čiňte tak za předpokladu, že se nejedná o névus (mateřské znaménko nebo rozšířená podkožní céva). V tomto případě je šťáva kontraindikována.

Rozhodnete-li se pro sběr vlaštovičníku, čiňte tak na jaře, kdy má největší sílu, až do letního slunovratu. Potom obsah aktivních látek klesá a v období podzimní rovnodennosti je již zcela minimální. Také účinnost sušené rostliny není konstantní, snižuje se s dobou skladování a po dvou letech ji pokládáme za již znehodnocenou. (ber)