byliny

Je dietní, snižuje cholesterol, čistí cévy. Dejte si růžičkovou kapustu

Vydáno: So, 06/12/2021 - 14:15
Ilustrační foto pixabay.com

Růžičková kapusta je zdravá, dietní a chutná zelenina, která je často opomíjená. Obsahuje vitamíny C, A, B, E a K. Z minerálních látek hlavně draslík, fosfor, hořčík, vápník, síru, železo a selen. Dále je v ní kyselina listová, vláknina a 85 % vody. Pravidelná konzumace kapusty a pití její šťávy snižuje hladinu cholesterolu, čistí cévy, zmírňuje pálení žáhy, upravuje činnost štítné žlázy a působí proti stresu.

Kapusta navíc prospívá pleti i vlasům, povzbuzuje střevní peristaltiku a preventivně působí proti rakovině tlustého střeva. Šťáva ředěná vodou povzbuzuje látkovou výměnu, zrychluje metabolismus, čistí tělo, rozpouští tuky, dodává živiny při dietě a posiluje imunitu.

Příprava růžičkové kasty je rychlá a syrová se dá přidávat do salátů, hodí se do polévek nebo na zapékání.

 

Detox a dieta. Čerstvá šťáva z kapusty

Tip na výlet. Živé pasti v Olomouci

Vydáno: Čt, 06/10/2021 - 11:55
ilustrační foto

Masožravá rostlina, která svoji kořist polapí během zlomku vteřiny, vzácné unikáty, jež sběratelé uchovávají v zamčených vitrínách, anebo exempláře, jejichž pěstování je v domácích podmínkách téměř nemožné. I takové masožravé rostliny budou od 10. do 20. června k vidění na výstavě Živé pasti ve Sbírkových sklenících ve Smetanových sadech v Olomouci.

Celkem budou v Palmovém skleníku k vidění stovky masožravých rostlin, pochází hned z několika jedinečných sbírek. "Zapůjčila je jednak Botanická zahrada hlavního města Prahy, Katedra botaniky olomoucké Univerzity Palackého a také sběratelé Vladimír Sedláček a Markéta Aubrechtová, která po celou dobu konání výstavy zájemcům o pěstování masožravých rostlin poskytne ve skleníku cenné rady," doplňuje ředitelka Výstaviště Flora Eva Fuglíčková.

Nenápadný kmín. Uspí vás, děláte z něj zdravý čaj i dobrou pálenku

Vydáno: Po, 05/31/2021 - 05:54
ilustrační foto pixabay.com

Bez kmínu bychom v české kuchyni asi nemohli fungovat. I takové obyčejné jídlo jako vařené brambory díky trošce tohoto koření získá skvělou chuť. Jenže kmín patří i k léčivým bylinám, které lidstvo používá již od doby kamenné.

Semena byliny kmínu kořenného (Carvum carvi) se hrdě řadí mezi tzv. superpotraviny díky vysokému obsahu důležitých látek. Chuť a vůně kmínu je tvořena především obsahem silic, kromě toho v něm ale najdeme také vitamíny A, B, C, D a K, Omega 3 a 6 mastné kyseliny, minerály jako měď, hořčík, fosfor, mangan, železo, vápník, selen či sodík, cholin, velké množství bílkovin a sacharidů a vlákninu.

Rebarbora pomáhá hubnout. A podporuje chuť na sex

Vydáno: St, 05/19/2021 - 07:10
ilustrační foto pixabay

Rebarbora – reveň kadeřavá, latinsky Rheum rhabarbarum, je něco mezi ovocem a zeleninou. Rostlina náleží do rodu reveň, čeledi rdesnovité a pěstuje se jako zelenina. Používá se ale spíše jako ovoce do koláčů a moučníků. Pochází z Tibetu a dříve byla používána jako lék.

Sklízí se od května do poloviny června. Podle lidových zvyklostí se stonek nebo řapík konzumuje v závislosti na letním slunovratu. Později se v ní vytváří mnoho kyseliny šťavelové, která pak přebíjí její pozitivní účinky.

Ve východní medicíně se rebarbora používá na posílení vitality a dodání energie. Doporučuje se při potížích se zažíváním, při zácpě, zmírňuje potíže s játry a žlučníkem. Ve větším množství ovšem může podráždit žaludek. Prospívá krevnímu oběhu a při zánětech ulevuje od bolesti. Předností je její nízká energetická hodnota 84 kJ ve 100 g.

Připravte si zdravý med plný vitamínů. Ze sedmikrásek

Vydáno: Ne, 05/16/2021 - 17:26
ilustrační foto pixabay.com

Na oslazení čaje, při pečení nebo třeba při výrobě domácí granoly. Ve všech těchto případech používáme med. Pokud chcete vyzkoušet i něco jiného než ten klasický včelí, zkuste si připravit domácí sedmikráskový med.

Květy sedmikrásek jsou jedlé. Proto si z nich můžete připravit různé recepty. Mezi ty osvědčené patří právě sedmikráskový med, sedmikráskový sirup nebo třeba sedmikráskový čaj.

Léčivé účinky sedmikrásek si můžete uchovat celoročně tak, že z nich vyrobíte tinkturu. Stačí je naložit do vysokoprocentního alkoholu a nechat macerovat.

Sedmikrásky patří mezi rostliny kvetoucí víceméně celoročně, jejich květy tedy lze sbírat zhruba od března do října. Na čaj se dají použít i jejich listy.

 

Recept na sedmikráskový med

Pampeliška neboli smetanka lékařská. Prospěšná od květu po kořen

Vydáno: Ne, 05/09/2021 - 15:14
Foto ber

Pampeliška neboli také smetánka lékařská je trvalka, kterou najdete růst v podstatě na každé volné ploše. Používá se i jako salátová rostlina, ale pěstuje se také cíleně k farmaceutickým účelům, protože má prokazatelné antibiotické vlastnosti. Dále podporuje látkovou výměnu, zlepšuje trávení a pomáhá regenerovat žlučník a játra.

Je výrazně močopudná, její užívání se doporučuje zejména při poruchách ledvin a močových cest, protože vyhání a částečně dokáže i rozpustit ledvinové či močové kameny. Mimoto snižuje hladinu cukru v krvi, příznivě působí i při různých kožních chorobách a používá se jako antirevmatikum.

Často se přidává do bylinných směsí, kombinuje se zejména s březovým listem, kořenem petržele nebo celeru, čekankou, měsíčkem, přesličkou a šalvějí.

Další jedlý plevel. Dejte si zdravou kozí nohu

Vydáno: So, 04/17/2021 - 06:45
Foto ber

Bršlice kozí noha je další zákeřný plevel, který se ale vyplatí konzumovat. Je nejen léčivá, ale také chutná.

Bršlice kozí noha  je jedním z nejobávanějších, prakticky nevyhubitelných vytrvalých plevelů. Typické pro něj jsou dlouhé podzemní oddenky, lysá, hranatá lodyha, listy jednou až dvakrát trojčetné. Kvete od května drobnými bílými až narůžovělými květy.

Mladé lístky (bršličky) sbíráme brzy na jaře ještě před rozkvětem, oddenek od dubna do září. Mladé, lesklé, světlezelené, sotva rozvinuté lístky bršlice jsou velice chutné a připomínají tak trochu karotku, celerovou nebo petrželovou nať.

Další jedlý plevel. Popenec pomáhá při astmatu, chřipce i ekzému

Vydáno: Út, 04/13/2021 - 06:09
ilustrační foto FB

Popenec obecný (glechoma hederacea), častý plevel luk a polí, je drobná bylina, jejíž sytě fialové květy vždy prozradí, kde se skrývá. Sbírá se celá kvetoucí nať. Nemusíte pospíchat, neboť doba kvetení je dlouhá, trvá až do června.

Popenec obsahuje až 7 % tříslovin, soubor hořčin nazývaný glechomin, cholin, organické kyseliny, silici, saponiny, minerální soli (mnoho draslíku, vápníku, hořčíku, fosforu a železa), karotenoidy. Vitamín C se vyskytuje v množství kolem 50 mg ve 100 g natě. Pro léčebné účely se začal používat ve 12. století, v Evropě se stal známý jako takzvaný švýcarský čaj.

Dejte si další plevel. Tentokrát pěťour

Vydáno: Pá, 04/09/2021 - 13:26
ilustrační foto pixabay

Pěťour maloúborný (Galinsoga parviflora) je jeden z nejhorších jednoletých plevelů, jeho záludnost spočívá v téměř nepřetržitém množení. Kolem 50 cm vysoká rostlina s mírně chlupatou lodyhou, vejčitými, jemně špičatými listy kvete drobnými květy podobnými sedmikrásce. Kvete od  jara až do zámrazu.

Kvetoucí nať sbíráme od dubna do října, nejlépe ale hned na jaře, to je nejúčinnější. Na zimu si můžeme pěťour nasušit, většinou se používá jako tinktura. Když kvetoucí nať pečlivě rozžvýkáme a vysajeme z ní šťávu, doplníme tělu vitamin C. Chutná podobně jako špenát.

Pěťour maloúborný obsahuje zejména flavonoidy, bílkoviny, pryskyřičné látky, saponiny a vitamin C.

Je považovaný za univerzální léčivku s hlavně antioxidačními, protizánětlivými, detoxikačními a dezinfekčními a kardiovaskulární účinky.

Plevel v podobě ptačince zlikvidujete snadno. Snězte jej

Vydáno: Čt, 04/08/2021 - 06:42
ilustrační foto pixabay

Ptačinec prostřední (Stellaria media), lidově zvaný ptačinec žabinec nebo jen žabinec, je všudypřítomný, nesmírně urputný, tudíž nenáviděný plevel, který roste všude. Má tendenci se spíše plazit, lodyhu pokrývají chloupky, malé zelené lístky mají vejčitý tvar, kvete drobnými bílými kvítky.

Z žabince sbíráme hlavně na jaře celou nať, nejlépe horních asi 10 cm, později se otrhávají jen lístky, protože časem lodyha ztuhne. Nejkřehčí je nať před rozkvětem. Čerstvě natrhaný ptačinec žabinec chutí připomíná mladý hrášek či mladou kukuřici. Nedá se moc dobře sušit, užívá se čerstvá rostlina, ptačinec žabinec můžeme zamrazit.

Bylina obsahuje mj. tanin, hořčiny, třísloviny, saponiny, organické kyseliny, vitaminy A, C a E, draslík, hořčík a další zdraví prospěšné látky. Ptačinec žabinec má silné detoxikační, protirevmatické a močopudné účinky.