plevel

Hluchavka bílá. Jedlý všelék

Ilustrační foto pixabay.com

Hluchavka je rozšířená po celé Evropě. K nalezení je zejména v lesích, křovinách, v příkopech, ale i na loukách a rumištích. Preferuje stín nebo polostín a díky jejímu hojnému rozšíření není potřeba ji pěstovat, ale stačí ji sbírat. Hluchavka je bohatá na slizové látky, třísloviny, saponiny, glykosidy, antioxidanty, éterické oleje a cukry. Specifická je u ní slizově nasládlá chuť, která se mění na hořkou.

U sběru hluchavek buďte opatrní, sbírají se pouze bílé pyskaté koruny bez kalichu a neměly by se při sběru pomačkat, protože by vám zhnědly. Sběr provádějte za suchého počasí a nejvhodnějším způsobem sušení je rychlé sušení na prudkém slunci, případně umělým teplem a v tenké vrstvě. Jakmile jsou usušené, je třeba je skladovat v hermeticky uzavřeném obalu. Pokud by se k sušeným hluchavkám dostala vlhkost, zhnědly by a ztratily své léčivé účinky.

Pochutnejte si na plevelech. Pampeliška lékařská

ilustrační foto pixabay.com

Pampeliška má ráda společnost lidských sídel. Roste hojně na smetištích, u domů a chodníků, na loukách, v zahradách, roste především na půdách bohatých na živiny. Vyskytuje se od nížin až do hor. Vyčistíte si hlavu, cévy i střeva, z pampelišky využijete každý kousek. Čerstvé listy pampelišky jsou na jaře zásobárnou vitamínů, minerálů a stopových prvků. Sbírány jsou kořen či nať s kořenem, a to před rozkvětem, v době květu jsou potom používány i listy a květy.  Z pampelišek můžete připravit med, sirup, salát a také je naložit jako kapary.

Pampeliškový salát je ideální připravit z pampelišek, které ještě nekvetly, protože listy jsou pak chutnější. Smíchejte dva díly pampeliškových listů se stejným dílem baby špenátu nebo kopřivy, jedním dílem naklíčené červené čočky a nasucho opečenými vlašskými ořechy. Posypte šesti nadrobno nasekanými ředkvičkami, zalijte bílým jogurtem, pokapejte citronem a posypte petrželkou nebo medvědím česnekem.

Pampeliškové kapary

Pochutnejte si na plevelech. Kopřiva dvoudomá

ilustrační foto

Kopřivy nejen chutnají skvěle, ale jsou také plné vitamínů a minerálů. Tento plevel můžeme klidně přidat do tradiční zeleninové polévky, usmažit na pánvi či podusit v páře.

Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica L.) je známá planě rostoucí bylina dorůstající výšky 30 až 250 cm. Má vejčitě zaoblené, zubaté, tmavozelené listy, které při doteku pálí. Kopřiva má svůj původ v Evropě, Asii a severní Africe. Nejlepší doba ke sběru kopřiv je na jaře. Od března do dubna se sklízejí především mladé výhonky, pokud však kopřivu kosíme, můžeme ji sklízet téměř celý rok. Používáme 4-6 nejvýše posazených listů včetně řapíku a samotného výhonku. Kořeny a semena sbíráme od srpna do listopadu.

Pochutnejte si na plevelech. Kokoška pastuší tobolka

Foto ber

Bylinka s poetickým názvem kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) je proslulá svou schopností zastavovat krvácení. Využívá se zejména na zastavení krve z nosu, významně pomáhá i při gynekologických potížích. A také v kuchyni.

Kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa-pastoris) je nenáročná a odolná bylinka, kterou ale díky typickým trojhranným semeníkům, které tvarem připomínají srdíčka, jen tak nepřehlédnete. Roste na chudých půdách i v chladných horských oblastech, běžně se vyskytuje na polích, u cest, na okrajích luk a na navážkách.

Svěží, čerstvě utržená kvetoucí nať má mírně palčivou příchuť, chutná po ředkvičkách. Hodí se do jarních salátů z planých bylin, skvělá je kombinace s polníčkem, sedmikráskou nebo pampeliškou. Ladí s česnekovým nebo pepřovým dresinkem.

Pochutnejte si na plevelech. Ptačinec žabinec

Foto ber

Ptačinec žabinec, plevel s neuvěřitelnou vitalitou a s pověstí nezničitelného vetřelce, je chutnou zeleninou. Má velmi jemnou nasládlou chuť, která připomíná mladé hrachové lusky nebo možná ještě víc mladou kukuřici. S tímto chuťovým valérem je třeba počítat při kombinaci s jinými druhy potravin. Po žabinci lze sáhnout například v době, kdy trh neoplývá čerstvou zeleninou. Krom dobré chuti se na žabinci cení obsah nerostných látek, které jdou člověku k duhu.

Ptačinec prostřední (Stellaria media), lidově zvaný ptačinec žabinec je asi nejrozšířenější plevel. Žabinec najdeme všude, na polích, ve vinicích, ve volné přírodě. Naštěstí je to bylina chutná, navíc má vysoký obsah vitaminu A a vitaminu C. Dále obsahuje draslík, zinek, fosfor, hořčík a měď, kyselinu křemičitou, éterické oleje a slizové látky, tanin, saponiny, třísloviny.  Ptačinec žabinec se užívá vnitřně (přímo se pojídá, vaří nebo se z něj lisuje šťáva), nebo i zevně (na obklady při kožních neduzích – mykózy, akné, kopřivka, lupénka, ekzémy…).

Pochutnejte si na plevelech. Kopřiva dvoudomá

ilustrační foto

Kopřiva dvoudomá bývala dříve jídána z nouze, dnes jako příjemné zpestření jarního jídelníčku. Kopřiva nic nestojí, pokrmy s ní jsou pikantní a je velmi zdravá.

Na sběr kopřivy dvoudomé se vypravíme s košíkem a rukavicemi, křehké ostny na lodyze i listech kopřivy žahají. Sbíráme mladé světlezelené rostliny, a pouze v místech, o nichž máme jistotu, že nejsou znečištěna. Pro kuchyňské účely trháme nekvetoucí vršek nati.

Pochutnejte si na plevelech. Řebříček obecný

ilustrační foto pixabay.com

Sezóna řebříčku obecného začíná na jaře.  Jde o perfektní zdroj vitamínů, antioxidantů a dalších složek, které nám po zimě v organismu tak zoufale chybí.

Mladé lístky řebříčku ještě nemají tak pronikavě hořkou chuť jako v pozdějším období. S klidem je tedy můžete rozmixovat do pomazánek, přidat do zeleninových salátů, vhodit do sklenice smoothie nebo s nimi posypat třeba chleba s vařeným vajíčkem. Fantazii se meze nekladou a množství, spotřebovanému v kuchyni, také ne. Na jednoho člena domácnosti by mělo jít o menší hrst lístků na týden, ale nejde o žádné dogma.

Další jedlý plevel. Dejte si zdravou kozí nohu

Foto ber

Bršlice kozí noha je další zákeřný plevel, který se ale vyplatí konzumovat. Je nejen léčivá, ale také chutná.

Bršlice kozí noha  je jedním z nejobávanějších, prakticky nevyhubitelných vytrvalých plevelů. Typické pro něj jsou dlouhé podzemní oddenky, lysá, hranatá lodyha, listy jednou až dvakrát trojčetné. Kvete od května drobnými bílými až narůžovělými květy.

Mladé lístky (bršličky) sbíráme brzy na jaře ještě před rozkvětem, oddenek od dubna do září. Mladé, lesklé, světlezelené, sotva rozvinuté lístky bršlice jsou velice chutné a připomínají tak trochu karotku, celerovou nebo petrželovou nať.

Město rozšiřuje likvidaci plevele horkou vodou

foto FCC

Město Prostějov ve spolupráci s firmou FCC myslí na životní prostředí a rozšiřuje techniku k likvidaci plevele horkou vodou.

„Informujeme veřejnost o nasazení dvou nástaveb ECLIP M1000 na podvozku Multicar 27, určených k likvidaci plevele horkou vodou /párou/. Zařízení máme zapůjčeno z FCC Znojmo do 8. 9. 2020, a pokud se osvědčí, budou oba stroje nasazeny každý den minimálně po dobu osmi hodin,“ uvedl 1. náměstek primátora Jiří Pospíšil a dodal, že technika bude jako první použita v okolí MŠ a ZŠ, cestní sítě v sadech a parcích.

„Jak jsme deklarovali, budeme postupně tam, kde to je technicky možné, omezovat používání chemie a nahrazovat ji horkou párou,“ doplnila náměstkyně primátora Milada Sokolová.