Pochutnejme si na plevelech. Šrucha zelná

ilustrační foto pixabay

Připravuje se z ní vynikající salát, ale můžeme ji přidat i do špenátu, do tvarohových a sýrových pomazánek, nebo ji i dusit s vejcem jako kapustu. Sklízíme po celé léto, odřezáváme celé výhonky a rostlinka opět za další 3 týdny doroste. Ty, které jsou určené k jídlu, ale nenecháme vykvést, protože jakmile nasadí na květ, hořknou.

Naše babičky jí říkaly portulák a pěstovaly ji nejen jako zeleninu, ale i jako léčivou bylinu. Používala se k léčbě chorob trávicího traktu, při zácpě, hemoroidech i zánětech žaludku a střev. Šrucha obsahuje velké množství vitaminů a minerálních látek – především vitamin C, E, B1, B2, B3, vápník, hořčík, fosfor, zinek, železo a také nedostatkový koenzym Q10. Mezi rostlinami má jeden z nejvyšších obsahů hodnotných omega–3 mastných kyselin, působí tedy preventivně proti srdečně–cévním chorobám.

Čerstvě vylisovaná šťáva ze šruchy snižuje horečku, čerstvými listy můžeme potírat rány nebo spáleniny od slunce, které se tak lépe zhojí. Podobně jako špenát ovšem šrucha zelná obsahuje velké množství šťavelanů, proto by se jí měly vyhýbat osoby s tendencí ke tvorbě ledvinových kamenů. Stejně tak by se neměla podávat těhotným ženám a lidem se slabým zažíváním. (ber)