Kopretina řimbaba léčí migrénu a odpuzuje moly

ilustrační foto

Domovinou řimbaby je jihovýchodní Evropa. Nyní je rozšířená v celé Evropě (krom severu). U nás ji najdeme v teplejších oblastech. Je též častou okrasnou květinou zahrádek. Lodyha je přímá, větvená. Listy zpeřené nebo peřenolaločné, žlutozelené barvy. Hustá květenství malých bílých úborů s výrazným žlutým terčem uprostřed. Plodem je asi milimetrová nažka. Kvete od června do září. Sbírá se kvetoucí nať na počátku květu. Ta se suší ve stínu. Listy se užívají syrové a sbírají se po celé vegetační období.

Řimbaba v první řadě tlumí bolest. Užívá se proti bolestem hlavy, migréně, menstruačním bolestem. Uvolňuje křeče svalového i nervového původu. Snižuje horečku. Zlepšuje látkovou výměnu (metabolismus). Dále se užívá při zánětu tlustého střeva. V neposlední řadě se užívá po porodu k vypuzení placenty, vyčištění a regeneraci dělohy.

Řimbaba má vnější i vnitřní protirevmatické působení (revma, revmatoidní artritida). Dále se užívá proti střevním parazitům. Zevně se používá při zánětu ucha. Obklady při kolikových zánětech břicha, revmatických bolestech a kožních nemocech.

Z řimbaby se dělá tinktura, která se užívá v běžných dávkách 3x 30 kapek denně. Při migréně takto: při nástupu asi 10 kapek, pak každé půl hodiny dalších 10 kapek až do ustání bolestí či do celkového počtu 50 kapek. Při akutních bolestech a křečích lze brát 1 až 2 kávové lžičky jako jednorázovou dávku. Řimbaba funguje i jako prevence migrény. Doporučuje se sníst 1 čerstvý list denně. Jako čaj se řimbaba užívá formou nálevu, pije se po dílčích dávkách až půl litru denně. Zevně se užívá též formou nálevu. Při zánětu ucha se v nálevu či naředěné tinktuře namočí vatička a nechá se působit asi 30 minut. Lze též do ucha zasunout čerstvý list. Nechá se působit pár minut. (ber)